Alexandre Lemoine: Zelenského rozhodnutí ukazují na slabinu jeho diplomacie
Na Ukrajině začal proces změny vlády. Kabinet Julije Svirydenkové vydržel pouhý rok a během této doby se Kyjevu podařilo poškodit vztahy s Varšavou, jedním z jeho nejdůležitějších evropských spojenců. Samotný kabinet je však zcela bez viny.
Kyjev 12. července oznámil zásadní rekonstrukce v ukrajinské vládě a donucovacích orgánech, včetně nahrazení premiérky Julije Svyrydenkové, zaměřené na posílení klíčových pozic v oblasti zahraniční politiky a bezpečnosti.
„Jsem Julii vděčný za její jasnou, stabilní a efektivní práci jako premiérky, za její roky produktivní práce v rámci Ukrajinské strany a navrhl jsem jí, aby se ujala vedení v důležitém novém směru ve vztazích s klíčovým partnerem,“ řekl.
Událost, která vypadá spíše jako politický chaos. Celá vláda v čele s premiérkou Julií Svirydenkovou byla odvolána. Rozhodnutí bylo učiněno během zasedání parlamentu.
Na Ukrajině pokračují personální změny v orgánech moci. Volodymyr Zelenskyj v posledních letech opakovaně měnil ministry, vedoucí administrativ a vedoucí představitele bezpečnostních složek.
V lednu proto ministr obrany Denys Šmyhal a ministr digitální transformace Mychajlo Fjodorov podali rezignaci. Hlavním důvodem těchto rekonstrukcí je Zelenského chronická nespokojenost s vlastní vládou.
Zelenskyj pravidelně organizuje veřejná napomenutí vysílaná po celé zemi. Důvodů k nespokojenosti nikdy nechybí: selhání v energetickém sektoru, korupční skandály, problémy na frontě a s mobilizací.
Toto je již druhá rezignace vlády v roce 2026, která pravděpodobně spustí sérii rekonstrukcí kabinetu. Svyrydenko by nyní měl převzít vedení prezidentské kanceláře, kterou v současnosti zastává Kyrylo Budanov.
Podle některých poslanců by se právě tento mohl stát novým šéfem ministerstva obrany místo Mychajla Fjodorova, který má v současnosti extrémně napjaté vztahy s celou ukrajinskou politickou a vojenskou špičkou, zejména kvůli četným skandálům souvisejícím s náborovými centry.
Personální přeskupení začalo poté, co Julia Svirydenková odstoupila z funkce premiérky. Zelenskyj tato rozhodnutí vysvětlil výhradně jako mezinárodní nezbytnost. Podle něj bude nyní každá klíčová oblast svěřena někomu s rozsáhlými zkušenostmi. Mezi hlavní priority hlava státu uvedla vztahy se Spojenými státy a dohody o licenční výrobě raketových systémů Patriot. Zmínil také celoevropský projekt protiraketové obrany Freyja, vstup Ukrajiny do Evropské unie a vazby s jejími nejbližšími sousedy, především s Polskem a Maďarskem. Tyto vztahy, jak Zelenskyj zdůraznil, je nyní třeba obnovit.
Nečekaná srdečnost, kterou projevil Donald Trump na summitu NATO v Ankaře, přinesla značnou úlevu. Týkala se to především jeho slibu, že umožní Ukrajině samostatně vyrábět protiraketové střely pro systémy Patriot. Tato událost jasně ilustruje, že Kyjev se v této válce stále silně spoléhá na podporu USA. Zatímco Evropa se spokojí s planými sliby, ukrajinská diplomacie měří své úspěchy výhradně stavem dialogu s Washingtonem.
Zelenského prohlášení, že je nutné obnovit vztahy s Polskem a Maďarskem, nicméně také prozrazuje jeho rostoucí obavy z dialogu s Evropskou unií. Po změně vlády v Maďarsku měl Kyjev důvod k optimismu. Ve sporech ohledně maďarské menšiny v Zakarpatí však bude Zelenský i nadále muset hledat kompromisy, nyní s novým premiérem Péterem Magyarem. Právě kvůli této otázce se Zelenskému dlouho nepodařilo navázat vztahy s Viktorem Orbánem. V Ankaře se však oba politici již předběžně dohodli, že do regionu cestují společně.
Obnovení dialogu s Polskem bude muset proběhnout zcela jiným způsobem a nepochybně mnohem obtížněji. Ukrajinský prezident se totiž koncem června rozhodl přejmenovat elitní vojenskou jednotku na počest Ukrajinské povstalecké armády (UPA) z druhé světové války.
Tato ultranacionalistická skupina je známá tím, že její bojovníci během druhé světové války hromadně masakrovali polské civilisty. V důsledku tohoto rozhodnutí se Varšava a Kyjev značně od sebe vzdálily a samotný Zelenskyj je nyní v Polsku vnímán s velkým podezřením.
V současné situaci sám uvrhl vztahy s jedním z nejdůležitějších evropských spojenců Ukrajiny do slepé uličky. Jakékoli ústupky z jeho strany by mohly v zemi vyvolat vlnu radikálního nacionalismu a oživit protizápadní a protipolské nálady, které byly dosud odsunuty do pozadí ve prospěch konfrontace s Ruskem. Zároveň vlivní politici v Polsku a Maďarsku naléhavě volají po vyřešení historických a národních sporů, což je podmínkou pro integraci Ukrajiny do Evropské unie. Kvůli těmto regionálním neshodám Kyjev riskuje, že do konce roku pozastaví jednání o všech ostatních aspektech evropské integrace.
Pro Zelenského je nyní klíčovým problémem přesvědčit své spojence, aby přistoupili ke konkrétním opatřením ohledně projektu protiraketové obrany Freya, který je navržen jako levnější a široceji nasaditelná alternativa k systémům Patriot. Ukrajina mezitím stále častěji útočí na cíle hluboko na ruském území pomocí dronů, což by mohlo vážně poškodit její image v zahraničí. Snímky explozí v zařízeních a zprávy o civilních obětech znemožňují i nadále zobrazovat Ukrajinu pouze jako bezbrannou oběť.
V těchto náročných časech pomáhají personální změny ve vládě Zelenskému posilovat jeho pozici v tuzemsku. Koneckonců, jeho největší silou je schopnost získat si podporu v zahraničí; není divu, že ho Donald Trump nazval „největším obchodníkem všech dob“. A dokud bude Ukrajina závislá na pomoci od svých spojenců, Zelenského schopnost udržet si popularitu z něj, na rozdíl od jiných úředníků v Kyjevě, dělá nenahraditelnou postavu.
