Mojmír Babáček: Dokáže se svět ještě vrátit k mírovému soužití z období studené války?

Donald Trump měl v plánu získat ruskou podporu při útoku na Irán za to, že mu „přenechá“ ukrajinská území, která se v průzkumech veřejného mínění před rokem 2014 hlásila výrazně více k Rusku, než k Evropské unii. Potom, co zbavil Čínu dodávek venezuelské ropy tím, že jí jednoduše Venezuele sebral a obsadil i dopravní tepny pro dodávky íránské ropy do Číny, už mu zbývalo jenom, aby největší dodavatel ropy a zemního plynu do Číny, tedy Rusko, začalo používat tohoto svého postavení k tomu, aby spolupracovalo s USA a pomohlo jim podrobit si Čínu tím, že budou rozhodovat o tom, jestli bude nebo nebude mít dostatek zdrojů energie pro svůj průmysl. Rusku, stejně jako Číně bylo ovšem jasné, že Donald Trump hraje o americké ovládnutí celého světa a Irán, během amerického útoku na něj, neopustily.

Čína, která nejspíš získala od Ruska technologii hypersonických raket se zřejmě rozhodla je dodat Iránu. Jinak je těžko vysvětlitelné, proč v noci na 13. 7. 2026 provedl Irán úspěšný útok na americké válečné základny na Středním východě, které byly nepochybně bráněné americkým systémem Patriot, který je schopen likvidovat balistické střely. Z Trumpova způsobu vyjednávání o mírové dohodě s Iránem je patrné, že si je vědom toho, že by Irán mohl zničit i jeho válečnou flotilu poblíž íránských břehů. Zároveň se ale nechce vzdát myšlenky, že si Irán a Čínu podrobí. Kdyby Čína dala Iránu souhlas se zničením americké válečné flotily na Středním východě, musel by se Donald Trump rozhodnout, jestli chce být poraženou velmocí, nebo jestli zaútočí na Irán jadernými zbraněmi. K podobnému rozhodnutí by tím ale vyzval i Rusko a Čínu, s tím rozdílem, že ti by se museli rozhodovat, jestli zaútočí jadernými zbraněmi na USA, nebo možná jenom na jejich vojenské základny a loďstvo na Středním východě, aby Irán osvobodily od americké snahy o jeho podrobení.

Podobná situace je na Ukrajině. Evropská unie, stále ještě podporovaná USA, dodává Ukrajině americké zbraně a vyrábí pro ni tisíce dronů, které Ukrajina používá nejen na frontě, ale i k zastavení zásobování ruské armády na území, které se před válkou hlásilo k Rusku.  V roce 2025 likvidovala ukrajinská armáda každý den necelých sto ruských nákladních aut a v poslední době tento počet dosahuje až 500. Rusko vysílá na frontě do ukrajinských bojových linií každý den 5 až 10 tisíc sebevražedných dronů, ze kterých Ukrajina likviduje kolem 2 tisíc. Ukrajině se také daří v rostoucí míře provádět úspěšné útoky na ruský obranný průmysl a ruské rafinerie ropy v hloubi ruského území a také na lodě a tankery v Azovském a Černém moři. Stejně jako USA v Iránu i Rusko je na Ukrajině stavěno čím dál více před volbu, jestli má použít proti Ukrajině jaderných zbraní, aby definitivně získalo území, která byla jeho historickou součástí a povstala proti svému připojení k Evropské unii v době, kdy se tam ujala moci nelegitimní vláda, která se rozhodla celou Ukrajinu připojit k Evropské unii. Evropská unie si chce porážkou Ruska na tomto území otevřít cestu k dalšímu postupu na východ Evropy a do Střední Asie, kde až do rozpadu Sovětského svazu vládlo zhruba 300 let Rusko.

Kvůli neochotě světových velmocí přestat bojovat o moc a ovládnutí světa tak svět a celý vývoj světové civilizace čelí nebezpečí,  že bude zničen ve světové jaderné válce. Bohužel zatím není nikde viditelná ochota zahájit jednání o vytvoření kolektivního bezpečnostního systému, který by vzniku jaderné války zabránil. V útoku je momentálně Západ, ale Východ má dostatečné prostředky k tomu, aby ho odstrašil. USA a EU tak zatím pokračují v bezhlavých útocích při pokusech o dobytí nových území a ovládnutí světa, místo aby jednaly o bezpečném světě.

Mojmír Babáček