Zbyněk Fiala: Cena ropy nestoupá? Všeho do času
Trhy reagují omezeně jak na očekávání mírových jednání mezi USA a Íránem, tak na zklamání z obnoveného nepřátelství. Zachraňují to strategické zásoby, ale vynořil se problém životnosti zásobníků.
Dopady íránské války na světovou ekonomiku jsou značně tlumené z řady důvodů. Nejvíc pomohl výrazný pokles čínské poptávky, která čerpá z vlastních strategických zásob a zároveň snižuje spotřebu. Podle statistik v Číně (a Indii) začala poprvé v loňském roce spotřeba fosilních zdrojů klesat, včetně uhlí. V energetice je nahrazují obnovitelné zdroje a v dopravě elektromobilita. Podíl elektrických aut na čínském trhu s novými vozy se loni přiblížil ke dvěma třetinám. (Export Volkswagenu do Číny klesl o čtvrtinu.)
Kolik ropy světu chybí? Podle Mezinárodní agentury pro energii (MEA) vypadne z trhu do konce roku 1,5 miliardy barelů. V Hormúzském průlivu uvázla necelá pětina běžně obchodovaných objemů kolem 100 milionů barelů denně.
MEA se ujala koordinace uvolňování strategických zásob jednotlivých zemí v celkovém rozsahu 400 milionů barelů, což by odpovídalo zhruba měsíčnímu výpadku totálně zašpuntované produkce z celého Perského zálivu. Ten však totálně zašpuntovaný není, více se začaly využívat ropovody a tu a tam nějaký tanker propluje.
Na české spotřebitele Íránská válka zatím moc nedoléhá, protože česká ekonomika je nastavená na zdroje odjinud. Platí to i pro Evropu, které pomáhá růst vývozu břidličné ropy z USA.
Samotné Spojené státy jsou na tom jinak, těm růst těžby domácí ropy moc nepomůže. Jejich rafinérie jsou nastaveny na kyselou těžkou ropu z Blízkého východu a nemohou ji rychle nahradit něčím jiným. Proto taky převzaly největší porci čerpání ze strategických zásob v rozsahu 172 milionů barelů.
Pořád je tam z čeho čerpat, přestože strategické zásoby USA jsou na nejnižší úrovni za posledních 43 let. Na začátku roku tam bylo 411 milionů barelů, ale v červenci už to bylo jen 320 milionů barelů. V půli května se z nich čerpalo 10 milionů barelů týdně. Jednoduchý propočet, že máme k dispozici dalších půl roku by však byl mylný. Část amerických strategických zásob tvoří lehká ropa, která pomůže okolnímu světu, ale Američanům už tolik ne, podobně jako jejich vlastní břidličná ropa.
To je jeden z amerických paradoxů. Ačkoliv jsou Spojené státy největším producentem ropy na světě, jejich rafinérie historicky vznikly na něčem jiném, na dovážené těžké kyselé arabské ropě, kterou si teď válkou zablokovaly.
Podobné vlastnosti má i ta venezuelská, ale americké ropné společnosti moc nereagovaly na Trumpovu výzvu, aby tam začaly investovat s jeho politickou podporou. První věc, Trump tu nebude věčně a příští vláda už se může vrátit k respektování mezinárodního práva, aspoň někde. Dále, rozvoj těžebních polí vyžaduje obrovské investice, které se možná nevyplatí. Teď je tam příliš velké riziko rozvrácené společnosti a dlouhodobě to má ropa sečtené, kdoví, kolik jí bude za deset, patnáct let potřeba.
Ve strategických zásobách USA mají podíl těžké kyselé ropy podle zavedeného pravidla jen na úrovni 60 procent. Na začátku roku tam bylo 245 milionů barelů této suroviny, bez které se americké rafinérie neobejdou.
Jak dlouho se dá taková ropná dieta vydržet?
Situace by byla samozřejmě jiná, kdyby Američané drželi s Číňany krok v rozvoji obnovitelných zdrojů a elektromobility. To by je Perský záliv zajímal mnohem méně a možná už by se do takové války nenechali Izraelem zlákat. Jenže Donald Trump se dostal do Bílého domu za peníze fosilní lobby, takže teď jim musí vycházet vstříc, a taky to ukázněně dělá a škodí obnovitelným zdrojům a elektromobilitě ze všech sil.
Pak musí situaci kolem Íránu rychle rozhodnout, protože čas se krátí. Po prázdninách vypukne předvolební boj, ve kterém jde o ztrátu republikánské většiny v Kongresu. Zásoby také nelze čerpat až do dna – a zásobníky v solných kavernách mají omezenou životnost.
Ropa se ukládá do podzemních prostor vytěžených ve vrstvách kamenné soli. Jednotlivé kaverny oddělují pilíře, které zajišťují statiku konstrukce. Ropa tam může být věčně, se solí to nic nedělá. Horší je to při čerpání. Pomáhá při tom vodní roztok, solanka vháněná pod tlakem na dno zásobníku. Vytlačuje ropu nahoru, tím pomáhá, ale přitom rozpouští sůl a tím škodí.
Zásobníky byly vybudovány pro překlenutí krize, nikoliv pro opakované použití. Vydrží proto jen omezený cyklus, z některých lze čerpat dokonce jen jednou, z dalších třeba jen dvakrát nebo třikrát. Standard má být pět cyklů, ale z těch už pár proběhlo. Třeba když byla vláda v jedné z obvyklých rozpočtových krizí a začala prodávat strategickou ropu, aby měla z čeho platit účty. Při každém čerpání se objem kaverny zvětší o 15 procent. Když se soli rozpustí moc, hrozí zřícení.
Peníze jsou momentálně ten nejmenší problém, protože ropa ze strategických zásob se neprodává, ale půjčuje. Když se pak vrací, je tu sazba, že za čtyři půjčené barely dostanou pět barelů zpátky. Tím se má posilovat ukládaný objem. Jestli to ovšem systém vydrží a nebude se muset budovat znovu. To už by nebylo tak snadné.
Tikají tu tedy troje hodiny, píše Larry Johnson na Substacku. Zaprvé, kolik z vyčleněných 172 milionů barelů zásob ještě zbývá k aktuálnímu čerpání. Sleduje to národní výzkumný ústav Sandia. Má to být nějakých 80 milionů barelů veškeré ropy čerpaných v tempu 5,6 až 6,2 milionů barelů týdně. S tím se dají vydržet ještě tři měsíce.
Když se zaměříme jen na tu těžkou kyselou ropu, kterou potřebují hlavně v Americe, a řekneme, že je krize a bereme, dokud to jde, může při čerpání tempem 3,5 až 4,5 milionů barelů týdně vydržet zhruba rok. To je však pouze teoretický výpočet, protože do hry pak vstoupí ještě fyzický stav zásobníků. Podle Sandia by čerpání více jak 100 až 150 milionů barelů zásobníky definitivně zničilo.
https://larrycjohnson.substack.com/p/part-ii-the-sour-crude-problem-how
Trump by proto potřeboval rychle vyhrát nebo jednat a vyhnout se tak otevření další nekonečné války. Na tu nemá. Jen té munice už se vystřílelo násobně víc, než s čím se na začátku počítalo. To by mohlo naznačovat, že současná silná slova jsou opravdu jen slova. Jinak brzy nastane skutečný nedostatek ropy a na stole jsou úplně jiné karty.
