Írán zaútočil na americkou letadlovou loď, zasáhl Jordánsko, Katar, Kuvajt, Bahrajn a Omán
Írán v reakci na nedávné americké údery provedl 12. července brzy ráno raketový a bezpilotní útok na vojenské objekty Spojených států v Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu a Ománu.
Islámské revoluční gardy (IRGC) i pravidelná íránská armáda vydaly prohlášení popisující rozsáhlý útok.
Kancelář pro styk s veřejností IRGC uvedla, že střet začal pokusem Washingtonu vyvinout tlak na Omán a vyvolat napětí přesunem několika plavidel poblíž jižního přístupu k Hormuzskému průlivu, aby znovu otestoval Írán. Íránské námořnictvo, jak uvádí prohlášení, tento pohyb zachytilo a rozhodně na něj reagovalo, což přimělo USA k odvetnému úderu.
Podle IRGC poté jejich Vzdušné a kosmické síly zahájily první fázi odvety útokem na americké objekty na jordánské letecké základně prince Hassana, čímž poškodily klíčovou infrastrukturu. Stráže varovaly, že na pokračující americkou „agresi“ bude odpovězeno eskalací síly.
V následném prohlášení IRGC se uvádí, že v Hormuzském průlivu byla zasažena a vyřazena z provozu druhá loď, kterou IRGC považovala za nepřátelskou. V druhé fázi operace podle gardy jejich balistické střely zasáhly leteckou základnu Al Udeid v Kataru a zničily zařízení pro údržbu a opravy stíhaček na základně spolu s velitelským a řídicím centrem.
IRGC znovu varovala USA a Izrael, že další agrese se setká s „drtivou“ odpovědí ze strany Islámské republiky.
Ve třetí fázi letecké síly IRGC zaútočily na to, co označily za logistická podpůrná zařízení pro námořní plavidla a tankovací platformy používané americkými letadlovými loděmi v přístavu Duqm v Ománu, a úder označily za těžký.
Stráže spojily operaci s nedávným pohřebním průvodem, kterého se zúčastnily desítky milionů lidí, a uvedly, že stejné odhodlání je nyní patrné v akcích jejich sil.
Íránská armáda samostatně uvedla, že na americké základny v Kuvajtu a Bahrajnu vypustila vlny samodestruktivních dronů, a jako ospravedlnění uvedla pokračující americké údery na jižní Írán.
V Kuvajtu armáda uvedla, že její drony zasáhly systém protivzdušné obrany Patriot, muniční sklad a radarovou stanici. Mezitím v Bahrajnu další vlna dronů zasáhla americký vojenský komunikační systém a radarovou instalaci.
Armáda poznamenala, že odpovědnost za jakoukoli výslednou nestabilitu v regionu ponesou USA a Izrael, a varovala, že opakování amerických úderů by vyvolalo ještě tvrdší reakci.
Jordánsko, Katar, Kuvajt, Bahrajn a Omán potvrdily, že se staly terčem raket a dronů odpálených z Islámské republiky.
Americké centrální velení mezitím uvedlo, že přes noc zasáhlo 140 vojenských cílů v Íránu přesnou municí odpálenou pozemními i námořními stíhacími letouny, drony a námořními plavidly. Mezi cíle podle velení patřily íránské raketové základny a základny dronů, námořní kapacity, sklady munice, komunikační sítě a místa pro pobřežní dohled.
Hlavní vyjednavač Islámské republiky Mohammad Baqer Ghalibaf později zveřejnil zjevné varování USA ohledně nejnovějšího střetu.
„Éra jednostranných dohod je SKONČILA. Říkali jsme vám: dodržte slovo, nebo zaplaťte. Realita klepe na dveře,“ napsal na X s obrázkem klauzule o Hormuzském průlivu z memoranda o porozumění.
K eskalaci došlo poté, co USA požadovaly, aby Írán veřejně zaručil bezpečný průjezd Hormuzským průlivem. Stalo se tak také jen několik hodin poté, co íránský ministr zahraničí, jeho ománský protějšek a katarští představitelé ukončili v Maskatu celodenní jednání zaměřená na vyřešení patové situace.
Memorandum o porozumění, které minulý měsíc podepsaly USA a Írán o ukončení války, se nyní možná blíží ke konci. To však nutně neznamená návrat k válce v plném rozsahu. Obě země by se místo toho mohly ocitnout v dlouhodobém konfliktu nízké intenzity o Hormuzský průliv.
