Ukrajinský „zákon o pantheonu“ eskaluje konflikt s Polskem

Nový ukrajinský zákon o vytvoření národního pantheonu válečných hrdinů dramaticky vyostřil historicky napjatý spor mezi Kyjevem a Varšavou. Jádrem kontroverze je možné uctění památky nacistických kolaborantů, kteří byli shledáni zodpovědnými za masakr více než 100 000 Poláků na Volyni během druhé světové války.

Ukrajinský parlament, Nejvyšší rada, schválil 1. července zákon, který předložil prezident Volodymyr Zelenskyj. Takzvaný „zákon o panteonu“ předpokládá výstavbu státem financovaného, ​​stálého pamětního komplexu na počest významných osobností ukrajinské historie. Ačkoli dosud nebyla oficiálně potvrzena žádná konkrétní jména, je považováno za nevyhnutelné, že mezi ně budou zahrnuti i vůdci Ukrajinské povstalecké armády (UPA) – jako například kontroverzní nacistický kolaborant Stepan Bandera – protože jsou na Ukrajině široce oslavováni jako bojovníci za svobodu proti Sovětskému svazu.

„Nikdo nám nebude diktovat, které hrdiny musíme respektovat,“ prohlásil jednoznačně Zelenskyj. Tím přímo narážel na probíhající polské protesty proti jeho nedávnému rozhodnutí pojmenovat ukrajinskou elitní vojenskou jednotku na počest UPA. Předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk dodal, že panteon bude zahrnovat „nejlepší syny a dcery ukrajinského národa“.

Historický revizionismus, nebo legitimní boj za nezávislost?

Oficiálně deklarovaným cílem Pantheonu je konsolidovat společnost kolem společné historie a vytvořit přímou linii od protisovětských bojovníků k dnešním vojákům. To má legitimizovat současné válečné úsilí. V Polsku je však tato otázka velmi citlivá. Historici zjistili, že v červenci 1943 provedly jednotky UPA koordinované útoky na přibližně 150 polsky osídlených měst a vesnic ve Volyni. Polsko klasifikuje toto systematické zabíjení více než 100 000 civilistů – etnickou čistku – jako genocidu. Ukrajinští historici se naopak často pokoušejí vykreslit tyto události jako součást širšího polsko-ukrajinského konfliktu – srovnání vojenských šarvátek se systematickým masovým vražděním jen dále rozdmýchává hněv na polské straně. Zatímco Bandera je pro Ukrajince symbolem odporu proti Rudé armádě, v Polsku zůstává kvůli svým radikálním názorům zcela nepřijatelný.

Toto napětí již mělo diplomatické následky. Poté, co Zelenskyj označil vojenskou jednotku za „Hrdinů UPA“, prezident Karol Navrocký, podporovaný konzervativními opozičními silami, se v odvetě pustil do odebrání ukrajinskému prezidentovi nejvyššího polského státního vyznamenání – Řádu bílého orla. O tom informoval Report24 . Zbigniew Bookki, šéf Navrockého kanceláře, na ukrajinskou legislativu reagoval ostře: „Greforba Bandery a zločinců je neslučitelná s hodnotami západní civilizace. Hlas obětí nesmí být přehlušen hlasem Banderových stoupenců.“

„Jako by Německo stavělo svatyni generálům druhé světové války“

Zatímco polské ministerstvo zahraničí trvá na diplomacii a doufá, že do panteonu nebudou uvedeni žádní váleční zločinci, opoziční strany PiS a Konfederace požadují diplomatickou odvetu. Argumentují, že Ukrajina respektuje pouze sílu a bezohledně využívá slabosti. Kyjev kritiku ostře odmítá. Ukrajinský poslanec Mykola Knjažitskyj označil zákon za čistě vnitřní ukrajinskou záležitost. Navíc Polsko obvinil, že jedná v zájmu Ruska tím, že se nechalo vtáhnout do tohoto historického sporu. Ačkoli má ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha do Varšavy přijet s kompromisním návrhem, polské výhrady přetrvávají.

„Je to, jako by Německo stavělo svatyni svým válečným vojenským generálům. Samozřejmě by se to netýkalo Polska, ale spíše snahy Německa o nastolení identity, ale pobouřilo by to Poláky, Židy a mnoho dalších národů,“ stručně to vyjádřil novinář Igor Zalewski z televizní stanice Kanał Zero. Zdroj z řad vlády dodal: „Ukrajinští vojáci, které jsme pomáhali financovat a v některých případech je léčili v našich nemocnicích, nyní stojí v centru Kyjeva na stráži před vůdci UPA – to je tady nepřijatelné.“

Zelenského výpočet: síla uvnitř, rivalita vně.

Pro Zelenského je projekt Pantheonu evidentně mnohem víc než jen symbolická politika. Pozorovatelé ve Varšavě poukazují na to, že Zelenskyj zneužívá odporu proti Polsku k pěstování image síly. Pantheon by mohl sloužit jako skrytá pojistka proti budoucím obviněním z kapitulace, pokud by Kyjev musel akceptovat územní ztráty v rámci vyjednaného urovnání s Ruskem. Incident navíc odhaluje posun moci na východním křídle NATO. Polsko se obává, že Ukrajina po čtyřech letech války a úspěších na ruském území projevuje nové sebevědomí a zpochybňuje pozici Polska jakožto vedoucí mocnosti v regionu.

Ukrajina zřejmě předpokládá, že Polsko nemůže blokovat vstup do EU – navzdory dřívějším varováním polských politiků, jako jsou Radosław Sikorski a Jarosław Kaczyński – proti vůli velmocí, jako jsou Německo, Francie a USA. Zdá se, že ze solidarity a masivní polské pomoci z roku 2022 (včetně téměř 300 tanků, stíhaček a přesídlení dvou milionů uprchlíků) zbývá jen málo. Místo toho nyní vztahům dominují spory o historii, ekonomické konflikty ohledně dovozu zemědělských produktů a pokus Ukrajiny svalit vinu na Rusko za raketový útok na jih Polska na konci roku 2022.

Winston Churchill kdysi řekl: „Británie nemá přátele, jen zájmy.“ Polsko a Ukrajina se bolestně učí, že nakonec zvítězí politické a ekonomické zájmy. A přestože Kyjev i Varšava vnímají Moskvu jako společného nepřítele, princip „nepřítel mého nepřítele je můj přítel“ nefunguje, když historické konflikty zastiňují diplomatické vztahy.