Jindřich Kulhavý: Když narostou křídla
Přednostní obsluha požadavku hysterixe Pavla Ústavním soudem byla evidentně předjednaná. Dlouhodobý projekt Petra koláře je třeba ocenit, protože za generála na luxusním vejminku kopou justiční mafie nejvyššího stupně u nás, veřejnoprávní i proliberální média včetně kdysi tak oblíbeného Seznamu (už je to déle) a samozřejmě eurohujerská podbruselská opozice.
Vnímáme li sebevědomí Fialy, Rakušana, Stanjury či Černochové a dalších představitelů Pětikoalice spoléhajících na beztrestnost, ať už konali cokoliv a kradli jako straky, je pravděpodobné, že jim zůstalo silné krytí. Nikoho by nepřekvapovalo, kdyby to bylo stejné, jako se urychleně sešlo při posuzování hradní zakázky obsahující cestu Pavla do Ankary. Celá tato část politické scény velmi propracovaně získala dlouhodobou převahu v oblasti práva, propagace a arogance. Což přetrvává i po prohraných volbách. Neuvěřitelné lži a manipulace, korupce a ignorace reality jsou denním projevem opozice torpédující jakékoliv rozhodnutí vlády.
Petr Kolář Pavel (v podstatě je to totéž) je hlavní tváří opoziční fronty. Proč? No protože Kupka z ODS je tragikomik, Rakušan ze STAN je víceméně na cestě spojené s trestným činem vyplývajícím z Dozimetru, vedení KDU-ČSL je…ono existuje?, Top09 je strana blížící se exitu a Piráti s Hřibem v čele snad ani nemohou být někým jen trochu normálním volitelní. Hradní dvojka to tak má jednodušší. Mozek Kolář a tvář Pavel. Navíc jsou finančně zajištěni, což vyplývá přinejmenším z kontaktů na zbrojní magnáty. Promyšlená strategie vytváření prezidenta lidového hrdiny přináší své ovoce. Citliví občané reagují na hrdinské skutky vcelku vstřícně, mediální podpora mu dává punc skutečného charakteru a klidné, přesto důrazné vystupování vojáka vytváří dojem člověka, který přesně ví, co chce.
Problémem je, že chce vše. Zážitky, moc, peníze, respekt a poslušnost. Bez ohledu na cokoliv. Oblíbený bloger a již i politik Vidlák/Sterzik mu dal trefnou přezdívku Kolářův Nývlt. Nastrčená figura nemající příliš inteligence, ovšem vizáží vcelku přijatelná. Pro někoho, kdo není moc ochoten přemýšlet nad skutečnou neosobností a nesamostatností soudruha Pávka. Dlouhodobé školení a kultivace soudruha generála sice přinesly úspěch a byl nějak zvolen, zbytek ale zadrhává a spíše ukazuje, jak obrovský tým dostal Pavla až tak nahoru. Vzájemné projevy vděčnosti jsou poté jistou samozřejmostí.
Ústavní soud své splatil a dle slov prezidenta to bude ještě muset párkrát zopakovat. Liberál se totiž vyjádřil, že nejde o poslední kompetenční žalobu na tuto vládu. K tomu prohlásil, že bude opět kandidovat na hlavu státu. A protože se u nás evidentně může stát cokoliv, tedy i Pavel nějakým „zvláštním“ způsobem zůstat v úřadu i po dalších volbách, lze očekávat velmi usilovnou činnost v oblasti oblbnutí národa. Naopak vláda nesmí ustupovat vůbec v ničem a agresivitu používat odpovídajícím způsobem tomu, co činí opozice a Hrad. Zároveň vyčistit chlév na Kavčích Horách a urychleně rozprášit politický neziskový sektor.
Momentálně jsme svědky obrovských změn, případně pokusů o ně. Pokud se nepodaří Pavlovi a jeho týmu zabránit v puči, vláda spláče nad výdělkem a budoucnost země bude tragická. Je třeba se tomuto vzepřít. Tentokrát za každou cenu. Pavel v mnohém připomíná Klementa Gottwalda. To asi nechceme.
