Všichni mluví o cenách benzínu… Brzy budou všichni mluvit o cenách potravin

Pro většinu lidí je nejzřetelnějším důsledkem války na Blízkém východě cena benzínu. V době psaní tohoto článku je průměrná cena galonu benzínu ve Spojených státech 4,56 dolaru. Spotřebitelé v některých částech země samozřejmě platí výrazně více. To je velká věc a pravdou je, že ceny benzínu v nadcházejících měsících pravděpodobně ještě porostou.

Ale pokud si myslíte, že ceny benzínu jsou špatné, počkejte, až uvidíte, co se stane s cenami potravin. Nafta rostla ještě rychleji než běžný benzín a ceny hnojiv prudce vzrostly. Tyto náklady se přenesou na nás všechny. Je to jen otázka času. Mezitím naši zemědělci bojují s nebývalým suchem a nyní se rýsuje super El Niño.

To vše znamená, že ceny potravin vzrostou na velmi bolestivou úroveň.

Přestože si v současné době všichni stěžují na rostoucí ceny benzinu, jeden prominentní ekonom varuje, že „dalším problémem budou potraviny“…

Ceny potravin v USA pravděpodobně prudce porostou souběžně s cenami ropy, jelikož nedostatek dodávek související s válkou vyvíjí tlak na společnosti a farmáře, kteří plní regály v zemi.

„Velkým problémem je teď ropa,“ řekl v úterý pro MS NOW ekonom Justin Wolfers. „Dalším problémem budou potraviny.“

Ceny ropy od začátku konfliktu 28. února vzrostly o více než 50 procent, což poprvé od roku 2022 vytlačilo ceny benzinu na celostátní průměr přes 4,50 dolaru.

Dokážete si představit, co by se stalo, kdyby ceny potravin vzrostly o dalších 50 procent oproti současné úrovni?

V loňském roce se mnoho nejběžnějších položek, které Američané kupují v supermarketech, výrazně zdražilo…

Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zaznamenává ovoce a zelenina jedny z nejprudších nárůstů cen. Rajčata jsou v současnosti o 40 % dražší než před rokem. Podle New York Times k této dramatické změně cen rajčat přispěly špatné povětrnostní podmínky během pěstování, cla a rostoucí ceny pohonných hmot.

Káva, další dovážený produkt, je o 19 % dražší než loni na jaře.

Pravděpodobně si všimnete i nadsazených cen u pultu s masem. Ceny masa celkově vzrostly o 9 %, ale hovězí maso zaznamenalo ještě prudší nárůst. Mleté hovězí maso je dražší asi o 15 %, pečené hovězí o 18 % a steaky o 16 %.

Za nedávný růst cen, který v současnosti zažíváme, můžeme vinit válku s Íránem, protože nafta kvůli válce výrazně zdražila.

A nafta se používá k přepravě většiny našich potravin…

Co přispívá k prudkému nárůstu cen? Ceny pohonných hmot prudce vzrostly a konflikt s Íránem brání nákladním lodím v plavbě Hormuzským průlivem – klíčovým koridorem pro globální dodávky ropy. Nafta pohání rybářské lodě, traktory a nákladní automobily, které přepravují 83 % americké zemědělské produkce.

Stejně jako platíte více na čerpací stanici, platí to i řidiči kamionů, kteří přepravují zboží po celé zemi. Někteří maloobchodníci a dodavatelé vybírají palivové příplatky, aby kompenzovali zvýšené náklady na přepravu a doručení svého zboží.

Ceny hnojiv se navíc zcela vymkly kontrole a tyto náklady se na nás přenesou, jakmile začne sklizeň.

Řešením této krize by bylo znovuotevření Hormuzského průlivu.

Írán ale není připraven to udělat.

Írán místo toho hodlá trvale zachovat status quo v Hormuzském průlivu…

Írán a Omán v současné době vedou intenzivní jednání o trvalém bezpečnostním mechanismu pro Hormuzský průliv. Írán usiluje o institucionalizaci a normalizaci tranzitního poplatku pro obchodní lodě využívající tuto úzkou vodní cestu. Podle íránského diplomata má navrhovaný systém zajistit dlouhodobé postavení Íránu a Ománu jakožto hlavních regulátorů průlivu, a tím transformovat dočasnou páku z nedávného vojenského konfliktu na trvalé suverénní právo.

Aby upevnil svůj vliv, začal nově zřízený íránský úřad pro Perský záliv zavádět podmíněná nařízení a vysoké tranzitní poplatky, v některých případech přesahující jeden milion dolarů za plavidlo, a zároveň udělovat selektivní výjimky spřáteleným zemím, jako je Rusko a Čína. Začleněním Ománu, který sdílí územní suverenitu nad průlivem, se Írán snaží vybudovat koalici, která tyto poplatky legitimizuje pod rouškou financování místní námořní bezpečnosti.

USA zastávají v této věci opačný názor a považují trvalé mýtné za neobchodovatelnou překážku dosažení trvalé mírové dohody. Podle Úmluvy OSN o mořském právu podléhají mezinárodní průlivy protokolům o tranzitní plavbě, které zaručují nerušený tok globální obchodní lodní dopravy – zásada, která musí být podle názoru USA bezpodmínečně obnovena.

To je jeden z důvodů, proč nedojde k dohodě o ukončení války.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio právě varoval, že to, co se Írán snaží udělat v Hormuzském průlivu, „znemožní diplomatické urovnání“…

„Mýtný systém v Hormuzském průlivu by diplomatickou dohodu znemožnil.“

„Jsme velmi zklamáni našimi spojenci v NATO; otázku nasazení vojsk projednáme na nadcházející schůzce.“

Pokud by Hormuzský průliv zůstal uzavřený, je globální inflační krize nevyhnutelná.

A jako by toho nebylo málo, nyní se rychle blíží „super El Niño“.

Jsme varováni, že by se mohlo jednat o nejsilnější „Super El Niño“ od doby, kdy se začaly měřit…

Vědci varují, že nadcházející „super El Niño“ by mohl být ještě horší než předchozí jev, který si vyžádal přes 50 milionů životů.

El Niño z roku 1877 byl jednou z nejzávažnějších klimatických událostí v zaznamenané historii a spustil celosvětovou humanitární katastrofu známou jako „Velký hladomor“.

Klimatické rekonstrukce naznačují, že teplota vody v klíčové oblasti Tichého oceánu vzrostla o 2,7 °C (4,86 °F), což vedlo k narušení srážkových režimů po celém světě.

Pokud by super El Niño z let 1877–1878 stálo život 50 milionů lidí, když světová populace tvořila jen zlomek dnešní populace, co by udělalo ještě silnější super El Niño?

Docent na Washingtonské státní univerzitě vysvětluje, že „by se mohla znovu objevit několikaletá sucha, podobná těm z 70. let 19. století“…

Odhaduje se, že v té době zemřela v důsledku nedostatku potravin a vypuknutí nemocí až čtyři procenta světové populace.

To by dnes odpovídalo nejméně 250 milionům lidí.

Předpovědi nyní naznačují, že teplota vody by se letos mohla zvýšit o více než 3 °C nad průměr – nadcházející Super El Niño by tak bylo ještě silnější než to před téměř 150 lety.

„Mohla by se znovu vyskytnout souběžná několikaletá sucha, podobná těm v 70. letech 19. století,“ řekla deníku Washington Post Deepti Singhová, docentka na Washingtonské státní univerzitě.

Globální produkce potravin by letos stejně výrazně poklesla kvůli globální krizi hnojiv.

Nyní se k tomu přidává neuvěřitelně silný „Super El Niño“.

Jak si myslíte, že tohle všechno ovlivní ceny potravin?

Odpověď je samozřejmě zřejmá.

Jsme v mnohem větším problému, než si většina lidí uvědomuje, ale prozatím většina populace prostě dál slaví.

***

Od Tylera Durdena