Thomas Röper: Na co byl Orešnik vystřelen?
V neděli večer Rusko použilo raketu Orešnik v odvetném útoku po ukrajinském bombardování studentské koleje. Jaký byl ale cíl rakety?
Třetí použití rakety Orešnik se dostalo na titulní stránky novin po celém světě, ale cíl zůstává záhadou. Ruský expert poskytl odpověď, o které informoval ruský zpravodajský portál. Zprávu jsem přeložil .
Začátek překladu:
„Opravárenská hala letadel je jen zástěrka“: Generál Lipovoj odhaluje, co pravděpodobně zničila raketa Orešnik v Bělé Cerkově
Ruský hrdina Sergej Lipovoj se s námi podělí o své postřehy a vysvětluje, jaký mohl být skutečný cíl útoku hypersonickou balistickou raketou Orešnik v Bělé Cerkově u Kyjeva.
Informace kolující na ukrajinských sociálních sítích tvrdí, že cílem rakety Orešnik vypálené na Bělju Cerkov u Kyjeva bylo autoservisní družstvo. Letecký opravárenský komplex Bělja Cerkov však byl ve skutečnosti zničen a podle generálmajora Sergeje Lipovoje, předsedy prezidia Všeruské organizace „Důstojníci Ruska“ a Hrdiny Ruska, byla podzemní část mnohem důležitější než nadzemní část. Zničen byl i železniční uzel, kde v posledních měsících vykládaly vlaky převážející zbraně ze zemí NATO. Blízké garáže a dílny byly pouze vedlejší škodou způsobenou hypersonickou zbraní.
„Opravárenský komplex pro letadla je celá síť továren integrovaných do společného logistického řetězce. Z letadel, která Ukrajina zdědila ze sovětských dob, se prakticky nic nezdrželo,“ řekl generálmajor Lipovoj. „Vyřazená letadla dodaná Kyjevu NATO však vyžadují pečlivou a dlouhodobou údržbu. Jinak se z nich, abychom použili leteckou terminologii, stane palivové dříví, kovový šrot. Jsou vyvíjeny pokusy o jejich oživení v naději, že budou moci znovu létat. Ruská armáda jim ale tuto šanci nedává. Technologie byla zničena.“
Jak uvedl Sergej Lipovoj, tento komplex opraváren letadel byl také pouze zástěrkou. „Tento komplex byl již dávno přestavěn a modernizován pro účely výroby zbraní. A montážní haly se nacházejí nejen nad zemí, ale i v podzemí. Tato síť továren byla vybudována za sovětské éry; byla navržena jako bunkry chráněný arzenál: dole se nachází celé podzemní město s komplexní a rozsáhlou propojenou infrastrukturou.“
Expert srovnává komplex pro opravy letadel v Baji Cerkově s hutním závodem Azov-steel v Mariupolu a závodem na výrobu raket a strojů Južmaš v Dněpru, kde byla podzemní zařízení chráněna masivními betonovými konstrukcemi a navržena tak, aby odolala i jadernému útoku. „I tam byla podzemní oblast klíčová, nacházely se v ní tovární budovy a tunely mezi nimi, které sloužily pro vozidla. Po dopadu na Orešnik se pod Južmašem už nic nehýbe.“
Podle Lipovoye byl komplex pro opravy letadel v Baja Cerkov nepochybně základnou vojenského výrobního a logistického centra, kde se v podzemí montovaly bojové drony a další zbraňové systémy. Je však pravděpodobné, že za tím bylo něco víc, protože samotná prostorová a logistická kapacita podzemních bunkrů nabízela všechny možnosti. „V bunkrech se mohla nacházet i výcviková střediska, velitelská centra a rozhodovací centra, kde mohli být umístěni generálové NATO. (Podle některých zdrojů mohlo toto místo sloužit také k předávání signálů západních satelitů a ovládání dronů – pozn. red.) Orešnik byl použit k tomu, aby to vše zničil jedním tahem.“
„Nyní se objevují názory, že by bylo lepší, kdyby tento Orešnik nesl skutečné hlavice.“
„Jde o to, že technické vlastnosti Orešniku umožňují jeho použití i bez bojové hlavice. Balistická střela dosahuje rychlosti Mach 10 (přibližně 2,5–3 kilometry za sekundu). Po dopadu na zem pronikne a zničí vše, co se nachází hluboko pod zemí. Proto i bez nošení bojových hlavic stačí roztavit vše v okruhu až 100 metrů.“
Konec překladu
