Po debaklu s hantavirem: Finančně stísněná WHO přiživuje novou paniku kolem eboly

V návaznosti na neúspěšnou narativu o hantaviru se Světová zdravotnická organizace (WHO) zoufale snaží vyvolat novou paniku údajnou hrozbou eboly v Kongu. Důvodem jsou vážné finanční potíže organizace poté, co Trumpova administrativa stáhla Spojené státy a zanechala po sobě masivní rozpočtové deficity.

Jednou z absolutně největších chyb, kterých se elitní kasta dopustila ve snaze o trvalou lékařskou diktaturu během covidové krize, byla jejich bezmezná arogance. Vysoce postavení úředníci WEF, WHO, Imperial College London a celá řada poddajných politiků sotva dokázali ovládnout své nadšení. Veřejně se chlubili mocí, které se chopí, zatímco masy se krčily strachy z viru s průměrnou mírou přežití 99,8 procenta.

Tato arogance však měla svou cenu. Spustila masové probuzení milionů skeptiků, které mainstreamová média pohrdavě hanobí jako „konspirační teoretiky“. Schopnost elit manipulovat s populací do nové pandemické šarády se drasticky zmenšila. Stále méně lidí věří jedinému slovu z toho, co tyto instituce říkají. I kdyby existovala skutečná biologická hrozba, žádný racionální člověk by nevěřil, že by tento problém vyřešila tak zkorumpovaná organizace, jako je WHO.

Přímé důsledky covidové frašky byly patrné v nedávném šíření paniky kolem hantaviru, které jednoduše nevyvolalo u veřejnosti žádoucí reakci. WHO byla již dávno odhalena jako šiřitel dezinformací, a proto se americká vláda pod vedením Donalda Trumpa z organizace stáhla. To vedlo ke ztrátě podstatné částky 20 procent celkového financování WHO. Organizace nyní čelí obrovským finančním potížím. Organizace spojených národů a mainstreamová média proto spěšně zahajují pochybnou PR kampaň, která má veřejnosti vykreslit WHO jako údajně „nezbytnou“. Hantavirus však jednoduše nemá „pandemický potenciál“, i kdyby si WHO přála.

Jak příhodné, že v Africe došlo k dalšímu ohnisku eboly. Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus opět usiluje o pozornost médií, aby v Demokratické republice Kongo vyhlásil novou „hrozbu eboly“. Tedros – jak by se dalo očekávat – volá po „globální solidaritě“ a samozřejmě po větších finančních zdrojích kvůli ohnisku, které údajně dosud nakazilo 13 lidí. Když si však uvědomíme, že od 70. let 20. století došlo v Kongu k nejméně 17 ohniskům eboly, zdá se to méně významné. Ani jedno z nich nevedlo ke globální pandemii.

Naposledy se USA údajně jen těsně vyhnuly katastrofě způsobené ebolou v roce 2014. Tehdy CDC identifikovalo v zemi přes tucet nositelů a nahlásilo dvě úmrtí. Přesto se nic nedělo. A to i přesto, že mediální prostředí prakticky jednomyslně varovalo před smrtelnou hrozbou. Současná epidemie eboly v Kongu je v konečném důsledku jen dalším místním či regionálním fenoménem, ​​uměle nafouknutým WHO, aby od vlád vytáhla více peněz. Nic víc a nic míň.