Mojmír Babáček: Světová válka s vyhlídkou na konec demokracie na postupu
V roce 2001 USA s velmi vysokou pravděpodobností záměrně nechaly proběhnout útoky z 11. září, aby si, v rámci „války proti terorismu“ otevřely cestu k útokům na ropné státy na Středním východě a ovládnutí světa kontrolou velké části světových zásob ropy. V prosinci 2011 pohrozily Čína a Rusko USA a Izraeli, že do Iránu vyšlou své jednotky, pokud na něj USA a Izrael zaútočí.
Postavení Ruska jako světové velmoci záviselo do značné míry na spojenectví Ukrajiny s ním. Menší, západní část Ukrajiny byla 300 let součástí Polska a Rakousko-Uherska, zatímco východní a jižní část Ukrajiny byla 300 let součástí Ruska. V roce 1921 Bolševici darovali západní Ukrajině velkou část ruských území Ukrajiny za její závazek, že území Ukrajiny zůstane součástí Sovětského svazu. Po druhé světové válce daroval Sovětský svaz Ukrajině i Volyni, podkarpatskou Ukrajinu a Krym .
V roce 2014 se Joe Biden ve spojenectví s EU rozhodl, že Rusku zabrání v tom, aby jim oponovalo v dobývání světa a jejich velvyslanci se stali hlavními poradci demonstrantů, pocházejících převážně ze západní Ukrajiny, v jejich snaze odtrhnout Ukrajinu od spojenectví s Ruskem a obrátit jí proti němu v rámci členství Ukrajiny v EU a v NATO. Část historicky ruských území Ukrajiny proti svému připojení k EU a NATO v roce 2014 povstala.
Západní a centrální Ukrajina se, po revoluci na Majdanu, rozhodla historicky ruská a proruská území Ukrajiny ukrajinizovat a spustila tam zákazy používání ruštiny. Až do zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem v roce 2024 se potom na Ukrajině rozrůstala válka mezi EU a USA a Ruskem, které se snažilo získat zpět ukrajinská území, která se k němu hlásila. Ve světě se tak rozrůstal konflikt mezi USA a EU a Ruskem a Čínou, která si byla vědomá toho, že EU a NATO se plánují dostat porážkou Ruska na Ukrajině postupně dál na východ. až k jejím hranicím. Osmdesát let po skončení druhé světové války se tak začala rozvíjet válka o nové rozdělení světa.
S nástupem Donalda Trumpa se situace výrazně změnila, protože Donald Trump usoudil, že USA jsou dost silné na to, aby ovládly celý svět, ale že k tomu, aby ovládly i Čínu s jednou a půl miliardou obyvatel a vyspělou ekonomikou, potřebují spojenectví druhé největší jaderné velmoci na světě – Ruska. Změnil proto strategii USA ve světové politice a snažil se získat Rusko na svoji stranu tím, že mu nabídne ukrajinský Donbas. To mohl udělat jen za tu cenu, že se dostane do konfliktu s EU, která si chtěla porážkou Ruska na Ukrajině otevřít cestu na východ Evropy a do Střední Asii.
Ve svém tažení za dobytím světa začal Donald Trump tím, že zajal venezuelského prezidenta Madura, získal tím na svou stranu vystrašenou venezuelskou viceprezidentku Delcy Roddríguezovou a zmocnil se největších světových zásob ropy ve Venezuele. Další jihoamerickou zemí na řadě je Kuba. Oba tyto státy patřily mezi spojence Ruska a Číny. Po útoku na ropnou Venezuelu Donald Trump zaútočil na Irán, který byl nejméně od začátku tisíciletí na americkém seznamu ropných států, které mají být podrobeny USA.
Irán byl spojencem jak Ruska, kterému dodával zbraně pro válku na Ukrajině, tak Číny, které dodával ropu a zemní plyn. Útokem na Irán dal Donald Trump Rusku a Číně najevo, že pánem světa chce být on a dal to najevo i Evropské unii, která v důsledku iránské války přichází o dodávky ropy a zemního plynu ze Středního východu.
EU v současné době, díky své závislosti na dodávkách amerických energetických surovin a závislosti na amerických zbraních při dobývání ukrajinských území, které se nechtěly stát součástí EU a NATO, americký útok na Irán mlčky podporuje, stejně jako podporuje izraelskou okupaci Palestiny, kterou se Irán snaží bránit. Nedá se očekávat, že by EU začala dodávat Iránu zbraně, což Rusko a Čína zřejmě dělají. EU se, s americkou podporou, snaží vůči Rusku a později i Číně vymezit jako nová světová velmoc. Evropa se tak není schopná důsledně postavit momentálně nepokrytě největšímu agresorovi na světě, který jí otevřeně vyhrožuje, že obsadí Grónsko, které je součástí evropského území.
Pokud se Rusko a Čína přímo zapojí do války v Iránu, dojde nevyhnutelně nakonec k jaderné válce, alespoň pokud USA nebudou ochotné přistoupit na to, že v konvenční válce nejsou schopné porazit spojenectví Ruska a Číny. Toto je jedno z rizik, která dosud brání Donaldu Trumpovi v tom, aby na Irán zaútočil plnou silou. Dosud se také nevzdává naděje na podporu Ruska ve své snaze o podrobení si Číny, výměnou za to, že mu pomůže znovu nabýt historicky ruská území na Ukrajině, která se k Rusku v roce 2014 hlásila a povstala proti svému připojení k EU a NATO.
Pokud by se Rusko rozhodlo vstoupit do spojenectví s USA proti Číně, čelila by nebezpečí, že přijde i o ruské dodávky ropy a zemního plynu a její ekonomika, že zůstane bez energie, dokud se čínská vláda nepodrobí USA. V takovém případě by Čína ale ani Rusko nemohly neuznat, že vládcem světa jsou USA, stejně jako by to musela uznat Evropská unie, jejíž průmysl je momentálně závislý na amerických energetických surovinách a k těm ruským by mohl získat přístup jedině v případě, že by Evropa přestala s Ruskem bojovat o území Ukrajiny, která se k Rusku hlásila.
EU je jasné, že USA nepodporují její další růst ve směru na východ a dál k čínským hranicím. USA jsou si vědomé toho, že už teď má EU dvojnásobek obyvatelstva v porovnání s USA a že její další růst povede k tomu, že se stane pro USA ve světě vážným konkurentem v boji o jeho ovládnutí.
V současné době jsou tak ve světě 4 velmoci, které usilují o to svět ovládnout. Jsou si vědomé toho, že pokud mezi kterýmikoli z nich dojde k vojenskému konfliktu, vyústí to v jadernou válku, která zničí svět. Aby se tomu vyhnuly, válčí zatím zástupně tak, že dodávají zbraně svým spojencům, kteří bojují proti jim nepřátelským velmocem. Tím ale není vyloučeno, že ke světové válce nakonec dojde.
Pokud se Donald Trump a USA stanou vládci světa, budou od té chvíle dělat všechno pro to, aby znemožnily dalším potenciálním velmocem šance na to, aby ve světě omezily jejich moc ve svůj prospěch. Nejspolehlivějším prostředkem k dosažení tohoto cíle bude používání utajovaných neuro technologií k ovládání činnosti lidských mozků na celém světě. V případě, že jim v podrobení Iránu zabrání společné úsilí Ruska a Číny a evropská neochota ke spolupráci s USA při jejich dobývání světa, zůstane boj o ovládnutí světa nerozhodnutý. Kdokoli ale nakonec zvítězí, zachová se stejně jako USA v případě, že by zvítězily ony.
Kdyby některé z velmocí šlo skutečně o vytvoření demokratického světa, jak to hlásají USA a EU a ne o vlastní moc, musela by přistoupit na vytvoření demokratického OSN jako garanta suverenity států a dodržování základních lidských práv. V takovém případě by mohla časem být zavedena plná demokracie i v Rusku a v Číně, které to v současné době nemohou dopustit, protože by se jejich státy rozpadly v důsledku etnické různorodosti jejich obyvatelstva a přestaly by být schopné bránit se proti NATO. Demokratická Organizace spojených národů by zabránila dalšímu boji o moc tím, že v případě agrese nějakého státu proti jinému státu by, po většinovém hlasování, zaútočily armády hlasující většiny států na agresorský stát. Žádná z velmocí by samozřejmě nesměla mít právo veta a NATO a další vojenské pakty by musely být rozpuštěny. Hegemonem by se za těchto okolností nemohla stát ani Čína nebo Indie, které díky počtu svého obyvatelstva a velikosti svého trhu, mají největší šanci svět v budoucnosti ovládnout.
Pokud se některá z velmocí stane hegemonem, prakticky nevyhnutelně bude používat k ovládání světa i technologií dálkového ovládáni činnosti lidských mozků, jejichž existence je v současné době utajována všemi státy světa a proto se proti ní občané nebouří. Čtenáři by toto utajování měli brát jako důkaz, že státy mají skutečně v úmyslu těchto technologií, které jsou schopné zlikvidovat základní lidská práva celých populací, včetně svobody myšlení, použít. Demokracie a základní lidská práva jsou tak v mnohem větším nebezpečí, než si je drtivá většina světové populace, uspávaná výroky o boji za demokracii, schopná uvědomit. Jediným garantem zákazu zneužívání neuro technologie k těmto účelům, prověřováním stížností jednotlivců i států přitom může být znovu jen demokratické OSN. To je zjevně jeden z důvodů, proč se Donald Trump pokouší nahradit OSN organizací Rada míru, která bude ovládána USA.
Čtenáři mohou podpořit vytvoření demokratického OSN podpisem petice ZDE a zákaz dálkového ovládání lidské psychiky podpisem petice ZDE
Mojmír Babáček
