EU přichází o 7 miliard eur, protože vývoz potravin z USA klesl kvůli Trumpovým clům o téměř 25 %.

Američtí dovozci v reakci na Trumpova cla stále častěji volí pro dovoz potravin jiné země než Evropu

Nejnovější zpráva Výboru regionů ukazuje, že vývoz potravin z EU do Spojených států klesl o 23,5 procenta, což představuje ztrátu přibližně 7 miliard eur.

Autoři zprávy, jak je cituje Rzeczpospolita na zpravodajském portálu Do Rzeczy , nepochybují o tom, že situace je mimořádně obtížná.

„Zemědělsko-potravinářský sektor EU prochází jedním z nejtěžších období ve své nedávné historii,“ zdůrazňují. Problém je o to závažnější, že USA jsou druhým nejdůležitějším trhem pro evropské potraviny a představují přibližně 5,6 procenta exportu.

Celkový hospodářský vztah mezi EU a USA má roční hodnotu přibližně 1,6 bilionu eur a podporuje miliony pracovních míst na obou stranách Atlantiku.

Pokles exportu je přímým důsledkem cel zavedených americkým prezidentem Donaldem Trumpem, které zvýšily ceny evropských produktů. Američtí dovozci v důsledku toho začali hledat levnější alternativy z jiných zemí.

„Výrobci nečelí abstraktnímu poklesu podílu exportu, ale reálné vyhlídce na hromadění zásob, propad marží a nucený odchod z trhu,“ uvádí se ve zprávě.

Nejvíce utrpěly prémiové produkty – vína, lihoviny, olivový olej, sýry a sladkosti. Rozsah propadu u masa je ještě větší, vývoz vepřového masa do USA klesl o ohromujících 98,7 procenta. V praxi to znamená téměř úplné vymizení tohoto segmentu z trhu.

Ztráty se koncentrují v několika zemích – Francii, Itálii, Španělsku, Německu a Nizozemsku – které se na vývozu potravin do USA podílejí více než 75 procenty. Nejzranitelnější jsou malé a střední podniky a družstva, kterým chybí finanční zdroje na přežití dlouhodobého poklesu prodeje.

Právní situace v USA prohlubuje nejistotu. Ačkoli v únoru 2026 Nejvyšší soud zpochybnil možnost zavést cla bez souhlasu Kongresu, v praxi se toho změnilo jen málo. Podle expertů z Rzeczpospolita sazby zůstávají v platnosti. „Samotné rozhodnutí Nejvyššího soudu automaticky neruší sazby účtované na dovoz,“ zdůrazňuje Marcin Majewski ze společnosti PwC. „Společnosti je stále musí uplatňovat a riziko dalších změn zůstává velmi vysoké,“ dodává. Zdůrazňuje, že je stále nemožnější předvídat, jaké cla budou platit v době dodání.

Rozsah sporu narůstá. Ekonomové odhadují, že hodnota potenciálních celních vrácení by mohla dosáhnout až 170 miliard dolarů. Většinu nákladů sice nesou americké společnosti, ale dopad pociťují i ​​podniky v Evropské unii.

Evropa hledá cestu ven, mimo jiné prostřednictvím nových obchodních dohod, například se zeměmi Mercosuru, Indií a Austrálií. „Nové obchodní dohody by mohly oživit evropskou ekonomiku,“ říká Lisandra Flach z institutu Ifo. Podle její analýzy by mohly zvýšit průmyslovou produkci v EU o 1,1 procenta a HDP o 0,43 procenta.