Automatizace místo masové migrace: Jižní Korea nás nechává pozadu s roboty
Jižní Korea je ukázkovým příkladem toho, jak se vypořádat s prudce klesající porodností. Místo masové imigrace se ekonomika robotizuje. Tomu se říká zajištění prosperity prostřednictvím automatizace.
Je to oblíbený mýtus levicových politiků a obchodních lobbistů: bez masové imigrace se naše ekonomika zhroutí. Údajně potřebujeme miliony migrantů k zajištění naší prosperity. Pohled na Asii však odhaluje, čím toto tvrzení je: obrovskou lež. Zatímco Západ udržuje své hranice dokořán otevřené a zvládá průmyslový úpadek, Jižní Korea zažívá skutečný ekonomický boom. Tajemství spočívá ve špičkových technologiích, robotech a nulové toleranci k masové migraci.
V nové reportáži amerického pořadu „60 minut“ reportéři oněměli. Jihokorejské loděnice bez námahy překonávají své americké a evropské konkurenty. „Ukázal nám, jak jsou technologicky vyspělé. Řady a řady robotů,“ zvolá moderátor nevěřícně, zatímco kamera ukazuje gigantická robotická ramena, jak svařují lodě v rekordním čase.
Jižní Korea má rychle stárnoucí a zmenšující se populaci. Místo toho, aby přilákala miliony nekvalifikovaných migrantů, se však tento hrdý národ spoléhá na svou vlastní homogenní pracovní sílu a radikální automatizaci. To generuje obrovský boom pracovních míst a rekordní zisky pro giganty, jako jsou HD Hyundai a Hanwha Ocean, kteří do roku 2025 dominují globálnímu trhu s více než 20procentním podílem. Jižní Korea je světovým lídrem v oblasti inovací, patentů a tvorby hodnot. A to vše s extrémně restriktivním imigračním systémem, který se spoléhá na dočasné pracovníky a extrémně ztěžuje naturalizaci.
Zatímco se Asie zaměřuje na inovace a technologie, Německo plýtvá miliardami na neúspěšnou průmyslovou politiku. Nejsmutnějším příkladem je loděnice Meyer v Papenburgu. Kdysi absolutní chlouba evropského loďařství je nyní symbolem státní závislosti a levicového/zeleného špatného hospodaření. Auditní zprávy odhalují plný rozsah tohoto šílenství: ztráty 260 milionů eur v roce 2023, 575 milionů eur v roce 2024 a dalších 271 milionů eur v roce 2025. To představuje ztráty přes miliardu eur za pouhé tři roky!
V roce 2024 bývalá vláda pod vedením kancléře Olafa Scholze (SPD) v panické reakci napumpovala do společnosti 400 milionů eur na nouzový kapitál – peníze, které už dávno byly promrhány. Nyní je ve hře neuvěřitelných 2,6 miliardy eur ve státních zárukách. Auditoři již v roce 2025 varovali před situací, která ohrožovala samotnou existenci společnosti. Nakonec ale za tento kolaps platí němečtí daňoví poplatníci!
Dokonce i Velká Británie, kdysi nesporný světový loděniční národ, je dnes pouhým stínem svého dřívějšího já. Komerční výroba byla kompletně přesunuta do Asie. Slavná loděnice Harland & Wolff v Belfastu (kde byl postaven Titanic) se nedávno ocitla na pokraji kolapsu a nakonec ji musela zachránit španělská státní společnost. Evropa už prostě není globálně konkurenceschopná, protože se odmítá postavit nevyhnutelné realitě.
Čína je úplně jiný příběh: Říše středu nyní staví dvě třetiny všech civilních lodí na světě. A i zde platí motto: přísné imigrační zákony, ochrana vlastní kultury, žádné experimenty. Navíc v celé Číně (1,4 miliardy obyvatel) žije méně cizinců než jen v Berlíně! Přesto – nebo možná právě proto? – se evropští politici nyní hrnou do Pekingu, aby prosili o ekonomickou pomoc.
Jižní Korea a Čína vybudovaly nejmocnější loďařský průmysl v dějinách lidstva – s homogenními společnostmi, neúnavnými investicemi do automatizace a nulovou touhou po otevřených hranicích. Západ na druhou stranu dováží miliony lidí z Afriky a Blízkého východu – regionů známých extrémně nízkým počtem patentových přihlášek, nedostatkem inovací a nedostatkem high-tech průmyslu. Zároveň se naše školy hroutí pod tíhou neregulované migrace a vzdělávací úroveň prudce klesá.
Zatímco Asie investuje do budoucnosti, Německo pumpuje miliardy do neúspěšné ideologie masové migrace, která jen urychluje náš ekonomický úpadek. Evropané žijí ze svého kapitálu, ale to jim nezajišťuje budoucnost. Německo a Evropa postupně zaostávají – a dříve či později bude tento úpadek viditelný všude.
