Rána pro ekonomiku a 779 milionů dolarů za jediný den: Co je známo o nákladech útoku na Írán pro USA

Podle tiskové agentury Anadolu byly odpálení raket Tomahawk největší výdajovou položkou v prvních 24 hodinách.

Americká armáda utratila za prvních 24 hodin vojenských operací na Blízkém východě přibližně 779 milionů dolarů, uvádí výpočty turecké tiskové agentury Anadolu.

Prodlužování konfliktu by pro Washington zvýšilo náklady na „neúnosně vysoké“, řekl agentuře TASS Rustam Wansu, thajský expert na mezinárodní vztahy a přednášející na Institutu pro výzkum míru na Univerzitě prince ze Songkhly.

Rozsah výdajů

Americká armáda utratila během prvních 24 hodin svých vojenských operací na Blízkém východě přibližně 779 milionů dolarů, jak vyplývá z výpočtů turecké tiskové agentury Anadolu.

To odpovídá zhruba 0,1 procenta celkového amerického vojenského rozpočtu na rok 2026. Od zahájení vojenských operací proti Íránu USA ztratily vojenské vybavení v hodnotě téměř 2 miliard dolarů, uvádí Anadolu, jejíž novináři analyzovali veřejně dostupná data, včetně satelitních snímků.

Rozklad vojenských výdajů

Podle agentury Anadolu představovaly odpaly raket Tomahawk největší výdaje za prvních 24 hodin, přičemž armáda utratila přibližně 340,4 milionu dolarů.
Druhé největší výdaje, 271,3 milionu dolarů, byly na provoz stíhaček.

Třetí největší výdaje byly na použití systému vícenásobného raketového odpalování HIMARS, jakož i na průzkum a logistiku,
v celkové výši 122,2 milionu dolarů.

Washington také podle agentury Anadolu vynaložil přibližně 30,2 milionu dolarů na útoky proti cílům pomocí strategických bombardérů B-2.

Ztráty USA

Podle turecké tiskové agentury Anadolu způsobil Írán Spojeným státům škody ve výši nejméně 1,902 miliardy dolarů. Nejnákladnější ztrátou byl radarový systém včasného varování AN/FPS-132 na základně v Kataru v hodnotě 1,1 miliardy dolarů.

USA také ztratily tři stíhačky F-15E v Kuvajtu kvůli palbě kuvajtské protivzdušné obrany. Výměna těchto letounů bude stát přibližně 282 milionů dolarů.
Íránská armáda dále zaútočila na systém protiraketové obrany THAAD (Terminal High Altitude Area Defense) ve Spojených arabských emirátech a poškodila radarovou komponentu systému v hodnotě přibližně 500 milionů dolarů.

Finanční rizika pro USA

Pokud by válka pokračovala, USA budou čelit důsledkům rostoucích cen ropy a sílících protiválečných nálad doma, což „učiní náklady konfliktu pro Washington a jeho spojence neúnosnými,“ poznamenal Vansu.

Vleklý ozbrojený konflikt s Íránem by mohl zpomalit hospodářský růst USA, uvedl Financial Times s odvoláním na Ajaye Rajadhyakshu, vedoucího globálního výzkumu v Barclays.

Rajadhyaksha vysvětlil, že každý nárůst ceny ropy Brent o 10 dolarů by mohl v příštích dvanácti měsících snížit hospodářský růst USA o 0,1 až 0,2 procentního bodu.
Podle serveru Al-Monitor s odvoláním na izraelské vládní zdroje se izraelská vláda obává, že prudký nárůst cen energií v důsledku eskalace na Blízkém východě by mohl vést USA k zastavení vojenských akcí proti Íránu.

Americký prezident Donald Trump se zaměřuje na akciový trh a nepotřebuje ani slabý dolar, ani drahé komodity, zejména vzhledem k nedostatku veřejné podpory války v Íránu, poznamenal izraelský diplomat.

USA by mohly snadno vyčerpat své „roční zásoby“ kritické obranné munice, pokud „Írán bude schopen provést několik rozsáhlých raketových a dronových útoků,“ řekla deníku Financial Times Stacey Pettyjohnová, ředitelka programu obranných studií v think-tanku Center for a New American Security (CNAS).