Těla Palestinců byla vrácena jejich rodinám s chybějícími orgány
Generální ředitel ministerstva zdravotnictví v Gaze, Dr. Mounir Al-Barsh, přímo obvinil okupaci a zpochybnil zdroj rekordních čísel o počtu ledvin, kterými se Izrael chlubí po celém světě, uvedl v prohlášení pro místní tisk
Pan Al-Barsh prohlásil, že okupační mocnost, která léta drží těla palestinských mučedníků a brání jejich návratu rodinám, je tou samou mocností, která se nyní světu prezentuje s falešnou humanitární fasádou, hovoří o solidaritě a dárcovství orgánů, zatímco tajně prosazuje politiku, která porušuje nejzákladnější lidská práva. Upřesnil, že těla byla vrácena rodinám v prokázaných případech chybějících orgánů, bez jakékoli pitevní zprávy nebo práva klást otázky či požadovat odpovědnost, a zdůraznil, že Palestinci se nestaví proti principu dárcovství orgánů, ale odmítají dovolit, aby palestinské tělo bylo použito jako surovina pro vykořisťování a politickou propagandu. Dodal, že nedostatek transparentnosti a zákaz jakéhokoli nezávislého mezinárodního dohledu nad těmito případy legitimizují pochybnosti a činí požadavek na odpovědnost morálním a právním imperativem, a vyzval k nezávislému mezinárodnímu vyšetřování, které odhalí celou pravdu a určí odpovědnost.
Mezi svědectvími, která tato podezření posilují, je třeba zmínit případ oběti Leitha Abu Maileqa, zadrženého 7. října 2023, poté zabitého a vráceného rodině v rámci dohody z Tufan al-Aksá. Navzdory vrácení těla jeho matka uvádí, že skutečným šokem nebyl okamžik jeho převzetí, ale stav, v jakém jí bylo tělo jejího syna vráceno, neboť si všimla stop lékařsky neodůvodněných stehů v citlivých oblastech těla, aniž by rodina obdržela jakoukoli pitevní zprávu nebo oficiální vysvětlení objasňující důvody těchto zásahů.
Podezření ohledně krádeže orgánů z těl mrtvých Palestinců se nezakládají na ojedinělých individuálních výpovědích, ale jsou potvrzena řadou nashromážděných faktů a zdokumentovaných stop, které dohromady tvoří rozumný základ pro podezření ze spáchání závažného a systematického porušování práva.
Prvním z těchto vodítek je politika zadržování těl, kterou okupant praktikuje po léta, ať už na očíslovaných hřbitovech nebo v márnicích, politika, která zbavuje rodiny práva na rychlý pohřeb a brání jakémukoli nezávislému dohledu nebo nestranné lékařské kontrole nad tím, co se s těly děje během doby zadržování, která může trvat měsíce nebo dokonce roky.
Druhý ukazatel se týká převozu těl mučedníků do sionistických forenzních ústavů, zejména do ústavu „Abu Kabir“, bez informování rodin, bez poskytnutí oficiálních pitevních zpráv nebo upřesnění důvodů těchto postupů, což naznačuje lékařské zásahy přesahující obvyklé meze forenzního vyšetřování.
Třetí ukazatel se týká předávání těl s lékařsky neodůvodněnými stehy nebo známkami chirurgického zákroku, jak uvádějí rodiny obětí, včetně těla Laitha Abu Mailqueho, který tvrdil, že tělo bylo sešito v citlivých oblastech bez jakéhokoli vysvětlení nebo lékařské dokumentace.
Kromě toho chybí lékařské zprávy a pitvy po vydání těl a rodinám je odepřeno právo na konzultaci nebo vznesení námitky, což je v do očí bijícím rozporu s mezinárodními lékařskými standardy. Tyto ukazatele se shodují se zprávami organizací pro lidská práva, které dokumentují krádeže specifických orgánů, zejména rohovek, v případech, které byly shromážděny, zdokumentovány a předloženy příslušným palestinským úřadům k předložení mezinárodním soudům jako porušení, která by mohla představovat válečné zločiny.
Ve stejném kontextu vyvolává ostrý kontrast mezi rekordními čísly darování orgánů, kterými se okupant chlubí na mezinárodní úrovni, a nedostatkem transparentnosti ohledně původu těchto orgánů legitimní právní a etické otázky, zejména proto, že existuje celá kategorie palestinských obětí, které jsou zbaveny kontroly a ochrany, a to i po své smrti.
Celostátní kampaň za nalezení těl obětí potvrdila, že okupace drží na očíslovaných hřbitovech a v márnicích 776 těl, včetně desítek dětí a vězňů. Kampaň, která to považuje za do očí bijící porušení úcty k mrtvým a válečný zločin podle mezinárodního práva, požadovala okamžité a bezpodmínečné vydání těl mučedníků, ukončení politiky zadržování a povolení přístupu mezinárodních institucí k místům zadržování a pitev. Tvrdila, že důstojnost Palestinců, žijících či mrtvých, je nezpochybnitelná.
Tyto události navazují na oznámení ministra zahraničí okupační země Gideona Sa’ara, že sionistická entita vytvořila světový rekord v darování ledvin, a na oslavu tohoto úspěchu Guinnessovou knihou rekordů, a to v kontextu, který odráží do očí bijící mezinárodní dvojí metr, kdy je okupace odměňována za své humanitární úspěchy, zatímco zločiny spáchané proti palestinskému tělu nejsou stíhány ani vyšetřovány.
