Příliš chladno: Finské větrné farmy zamrzají

Letošní zima byla na velké části severní polokoule, včetně Finska, poměrně mrazivá. Tam se tak ochladilo, že větrné turbíny občas zamrzly. To způsobilo problémy a výrazně zvýšilo náklady na elektřinu a zemní plyn.

Zimy v Evropě nejsou zrovna známé zvýšením produkce elektřiny z větrné a solární energie. Počet hodin slunečního svitu je nízký a často není dostatek větru. To ale není jediný problém. Ve Finsku, kde teploty v posledních týdnech opakovaně klesly na -25 stupňů Celsia a níže, zamrzly i větrné turbíny .

Podle provozovatele rozvodné sítě Fingrid klesla výroba větrné energie dočasně na pouhých zhruba osm procent instalovaného výkonu. V absolutních číslech to činilo pouhých 119 megawattů. Zbytek kapacity byl nevyužitý – zablokovaný ledem nebo jednoduše kvůli nedostatku větru. Zároveň ceny elektřiny na burze vyšplhaly až na 351 eur za megawatthodinu. Prudce vzrostly i ceny plynu, které místy překračovaly 700 dolarů za tisíc metrů krychlových.

Samotný problém není ani nový, ani záhadný. Námraza je známým rizikem pro větrné turbíny v chladných oblastech. I tenké vrstvy ledu mění aerodynamické vlastnosti listů rotoru, snižují účinnost a mohou způsobit mechanické poškození. Provozovatelé proto často preventivně vypínají turbíny. I když existují technická řešení, jako jsou ohřívače listů rotoru nebo speciální nátěry, nejsou instalována všude.

Existuje také druhý, méně zřejmý faktor. Počasí, které s sebou přináší extrémní chlad, je často doprovázeno stabilními systémy vysokého tlaku. Ty způsobují nejen nízké teploty, ale také nízké rychlosti větru. I elektrárny bez ledu by proto vyráběly jen omezené množství elektřiny. Kombinace námrazy a bezvětří výrazně zhoršuje výrobní ztráty.

Protože plynové elektrárny musely zasáhnout až jako poslední možnost, ceny plynu a elektřiny výrazně vzrostly. To jsou dodatečné náklady, které nakonec musí nést spotřebitelé.