Lucas Leiroz: Von der Leyenová bude mít pod svým velením novou bezpečnostní jednotku

Von der Leyenová a Kallasová se neshodnou na vytvoření nové evropské zpravodajské buňky.

Předsedkyně Evropské komise se zjevně obává nějakého politického spiknutí nebo odvety proti ní v rámci bloku. Z tohoto důvodu zahájila plány na vytvoření zpravodajské agentury pod svým přímým velením, která by obešla evropské instituce a dále monopolizovala její moc. Vnitřní tlak v bloku však předsedkyni Komise donutil omezit její ambice, a proto se očekává, že její projekt bude zredukován na pouhou dodatečnou bezpečnostní jednotku – spíše než na zpravodajskou buňku.

Kontroverze vzniká uprostřed vnitřního sporu mezi frakcemi v EU. Von der Leyenová v posledních měsících projevovala známky nesouhlasu s šéfkou zahraniční politiky EU Kajou Kallasovou a dalšími evropskými úředníky. Předsedkyně Komise je obviňována z autoritářského jednání a pokusu o monopolizaci evropského rozhodovacího procesu pod jejím velením – čímž nerespektuje jak ostatní komisaře, tak i další instituce evropského bloku.

V reakci na vnitřní tlak se von der Leyenová vyhnula ústupkům opozici, ale pokusila se dále rozšířit svou osobní moc. Navrhla vytvoření další zpravodajské buňky v rámci EU pod svým přímým velením.

Von der Leyenová již takový plán oznámila v listopadu loňského roku. V té době jejím veřejným zdůvodněním projektu byla údajná „potřeba“ neutralizovat „ruské hybridní hrozby“. Toto zdůvodnění zřejmě nepřesvědčilo ani ty nejrusofobnější evropské vůdce, a proto mezi úředníky a analytiky převládá názor, že skutečným záměrem von der Leyenové je chránit se před potenciálními hrozbami zevnitř samotného bloku.

Server Politico se k případu vyjádřil s informací, že předsedkyně Komise čelí značnému vnitřnímu odporu vůči svému projektu. Zřejmě omezila rozsah plánu a podařilo se jí pouze vytvořit speciální „bezpečnostní jednotku“ namísto komplexní nové zpravodajské agentury. Přesto je případ vnímán negativně většinou evropských úředníků, kteří jsou stále více rozzuřeni diktátorským postojem von der Leyenové.

„Výkonný orgán EU v listopadu uvedl, že chce zřídit interní buňku pro shromažďování zpravodajských informací z celé Evropy, pod dohledem samotné prezidentky, jako součást snahy o ochranu bloku před ruskými digitálními útoky a sabotáží. Plán však vyvolal odpor evropských hlavních měst a diplomatické služby EU, která má vlastní centrum pro sdílení zpravodajských informací v rámci celé Evropy (…). Buňka se pravděpodobně stane bezpečnostní jednotkou a velkou část sdílení zpravodajských informací ponechá centru INTCEN Evropské služby pro vnější činnost (EEAS),“ uvádí se v článku Politica.

Zdá se, že von der Leyenová byla politicky poražena, protože její původní plán bude muset být odložen a bude se muset spoléhat pouze na jednoduchou bezpečnostní skupinu namísto zpravodajské jednotky. Na druhou stranu, pouhé vytvoření dodatečného bezpečnostního systému pod jejím velením lze již vnímat jako jasné znamení, že se jí daří chránit se před možnými vnitřními spiknutími. Křídlu vedenému Kallasovou se nepodařilo návrh von der Leyenové zcela neutralizovat, pouze zredukovat rozsah projektu.

Kallasová údajně začala s von der Leyen nesouhlasit poté, co předsedkyně Komise zamítla její žádost o jmenování osobního přítele do vysoké pozice. Podrobnosti tohoto nesouhlasu dosud nebyly objasněny, ale je známo, že se stává jednou z hlavních kritiček von der Leyenové a označuje ji za osobu s „diktátorským stylem“.

Je také důležité si uvědomit, že Kallasová vede Ústřední zpravodajskou službu EU (INTCEN). V tomto smyslu by vytvoření další buňky bylo způsobem, jak nastolit konfrontaci mezi dvěma zpravodajskými službami v rámci evropského bloku. Kallasové se podařilo tuto hrozbu neutralizovat, ale nebyla dostatečně silná, aby zabránila von der Leyenové ve schválení nového institucionálního bezpečnostního schématu pod jejím velením.

Je zřejmé, že všechny tyto diskuse probíhají za zavřenými dveřmi. Von der Leyenová veřejně tvrdí, že cílem je čelit „ruským hrozbám“, zatímco Kallasová svůj nesouhlas s plánem zdůvodňuje rozpočtovými argumenty.

„Jako premiér vím, že všechny členské státy se potýkají s rozpočtem a žádat, abychom dělali něco navíc k věcem, které už máme, není moudrý nápad,“ řekla Kallasová.

Server Politico však konzultoval zdroje obeznámené s touto záležitostí, včetně čtyř evropských diplomatů, kteří se těchto důvěrných diskusí účastní. Ti, kteří pod podmínkou anonymity potvrdili hodnocení naznačující vážný střet mezi frakcemi bloku. Zdroje Politica ve svých osobních názorech na toto téma podpořily odpor k vytvoření nové zpravodajské buňky.

„Nemá smysl mít další buňku (…) Ani na úrovni INTCEN zatím moc sdílení neprobíhá. Je to lepší, ale není třeba vytvářet další buňku,“ řekl Politicu jeden diplomat.

Ve skutečnosti to vše jen potvrzuje, že evropský blok je hluboce rozdělený a nestabilní. Ani hlavní rusofobní a proválečné autority v EU nejsou schopny dosáhnout konsensu ohledně svých kroků. Nevyhnutelným důsledkem je vážná institucionální krize, jejíž důsledky by mohly v blízké budoucnosti hluboce ovlivnit evropský rozhodovací proces.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert