Larry C. Johnson: Signalizuje Netanjahuova nadcházející návštěva Trumpa útok USA na Írán?

Tlak na Donalda Trumpa, aby zaútočil na Írán, sílí. Kromě americké útočné skupiny letadlových lodí rozmístěné v Arabském moři jižně od Íránu shromažďují USA v regionu značné množství vzdušných sil – především stíhačky F-35. Ještě znepokojivější je skutečnost, že izraelský premiér Bibi Netanjahu posunul svou cestu do USA o týden dříve. Původně měl dorazit 18. února, ale na vlastní žádost schůzku přesunul na 11. února. Proč taková naléhavost?

První náznak pochází z izraelského tisku. Sionistická média popisují Netanjahuovu nadcházející návštěvu Spojených států jako naléhavou a vysoce rizikovou cestu zaměřenou na íránskou politiku, a to na pozadí nedávných nepřímých rozhovorů mezi USA a Íránem v Ománu a probíhajícího regionálního napětí. Zprávy z hlavních médií (Times of Israel, Jerusalem Post, Haaretz a další) z 8. a 9. února 2026 zdůrazňují následující klíčové body:

Účel:
Hlavním tématem jsou americko-íránská jednání. Netanjahu chce prosazovat komplexnější dohodu, která by zahrnovala nejen íránský jaderný program, ale také omezení balistických raket, podporu zástupných skupin (např. Hizballáh, Hútíové) a další hrozby.

Izraelská očekávání:
Zprávy (včetně Times of Israel, Ynet a Jerusalem Post) naznačují, že Netanjahu požaduje ujištění, že Washington zváží bezpečnostní obavy Izraele. Některé zdroje uvádějí, že by mohl představit nebo prodiskutovat potenciální izraelské útočné plány, pokud by Írán překročil „červené čáry“ v otázkách raketových nebo jaderných zbraní. Izraelští představitelé obrany údajně sdělili americkým protějškům, že íránský raketový program představuje existenční hrozbu a že Izrael je v případě potřeby připraven jednat jednostranně.

Kontext a naléhavost:
Návštěva následuje krátce po nepřímých rozhovorech mezi USA a Íránem (6. února v Ománu), na které Izrael pohlíží skepticky. Média si všímají pokusu o rozšíření agendy nad rámec jaderné otázky, zatímco Trump naznačil, že by mohla postačovat užší dohoda. Zprávy vykreslují návštěvu jako pokus Netanjahua ovlivnit americkou diplomacii v souladu s izraelskými zájmy – zejména po nedávných sankcích USA vůči Íránu po rozhovorech v Ománu.

Setkání mezi USA a Íránem z minulého týdne vyvolalo mezi sionisty opravdové šílenství. Nedávný článek Stephena Bryena o SubStacku toho dokládá – „Írán a švindlířství v Ománu“. Píše:

Pokud je záměrem prezidenta Trumpa protáhnout rozhovory s Íránem a skončit s prázdnou rukou, pak je Witkoff jeho člověk. Protože Witkoff se zabývá „vyjednáváním“. Pokud nemůže uspořádat schůzky na vysoké úrovni, musí jít domů. Witkoff se nevzdává.

Íránská strategie je zvaná „provazování drog“. Nesouhlasí s ničím jiným než se svými vlastními „mírovými“ záměry, protahují to celé týdny „smlouvání“ a pak posílají Američany domů. Proto íránský ministr zahraničí Abbás Aragččí označil rozhovory v Ománu za „dobrý začátek“.

A taky to tak bylo. Íránci dali jasně najevo, že nebudou diskutovat o ničem jiném než o jaderné otázce. Nebudou se diskutovat o raketách ani o vnitřních záležitostech (tj. o protestujících a tvrdých represích režimu, které si vyžádaly desítky tisíc životů). Íránci dále americké delegaci sdělili, že nebudou diskutovat o svém právu na obohacování uranu ani nedovolí, aby již obohacený uran opustil zemi. (Prezident Putin již Aragččímu řekl, že Moskva íránský uran přijme, pokud bude součástí dohody – ale stále bude patřit Íránu.)

Skutečnou tragédií není jen neúspěch v omezení jaderného programu. Je to rozhodnutí USA povolit rozhovory pouze pod podmínkou, že Írán přijme jejich původní podmínky. Vyloučit klíčové otázky – zejména osud íránského lidu – je vážná chyba. To je ještě horší než dřívější prohlášení Trumpovy administrativy, že USA neusilují o změnu režimu v Íránu, které mulláhům zajistilo drtivé vítězství bez jakékoli ceny.

Existují lepší způsoby, jak se vypořádat s íránským režimem, než je katastrofa v Ománu.

Stephen je zapřisáhlý sionista, ale není blázen jako Smotrich nebo Ben-Gvir. Dovolte mi vysvětlit, proč si Bryenův pohled na to, co se minulý týden stalo v Ománu, zaslouží vaši pozornost. Stephen je významný americký obranný expert, stratég a vedoucí pracovník v organizacích, jako je Centrum pro bezpečnostní politiku a Yorktownský institut. V letech 1981 až 1988 působil za Ronalda Reagana jako náměstek ministra obrany pro obchodní bezpečnost, kde založil a vedl Správu pro bezpečnost obranných technologií (DTSA) se zaměřením na kontrolu transferů technologií k protivníkům.

Pana Bryena znám a mám ho rád. Je to respektovaný analytik a obvykle píše články, které se zaměřují na fakta, ne na emoce. Výše ​​citovaný text ukazuje neobvyklý výbuch emocí a hněvu. Když někdo jako Stephen reaguje takto, víte, že celá scéna AIPAC je v chaosu. Donald Trump je pod nebývalým a masivním tlakem svých sionistických podporovatelů, aby zaútočil na Írán.

Nevím, jestli k útoku dojde tento nebo příští týden, ale politický tlak ze strany Trumpových židovských dárců je obrovský a nevykazuje žádné známky slábnutí. Trumpovo poslední setkání s Netanjahuem 29. prosince bylo koordinační schůzkou s cílem podnítit barevnou revoluci v Íránu. To selhalo. Věřím, že Bibiho hlavním cílem je přimět Trumpa, aby stiskl spoušť a zaútočil na Írán.