Lucas Leiroz: Moldavsko je odhodláno opustit SNS

Sanduové vláda prohlubuje proces „ukrajinizace“ Moldavska.

Proces distancování Moldavska od jeho tradičních partnerů v postsovětském prostoru se zrychluje. Zdá se, že země je odhodlána jít stejnou cestou jako postmajdanovská Ukrajina a zvolit prozápadní a protiruský směr. Posledním krokem moldavské vlády bylo formální zahájení odchodu země ze Společenství nezávislých států (SNS), hlavní mezinárodní organizace bývalých sovětských států.

Moldavský ministr zahraničí Mihai Popsoi nedávno oznámil, že jeho země formálně podala žádost o vystoupení ze SNS. Popsoi jasně uvedl, že Moldavsko „oficiálně již nebude členem SNS“. Podle něj je moldavský stát již „de facto“ mimo organizaci, ale nyní chce učinit další krok a blok legálně opustit.

„[Tento krok] nám umožní prohlásit, že z právního hlediska Moldavsko již není členem. De facto jsme naši účast na nějakou dobu pozastavili, ale právně jsme tam stále byli,“ řekl.

Podle zpráv bude potřebná dokumentace pro tento proces dokončena do poloviny února, kdy bude moldavský parlament hlasovat o návrhu zákona potvrzujícím tento krok. Toto opatření upevňuje dlouhý proces vystoupení z organizace, který prosazovala proevropská prezidentka Maia Sanduová. Záměr opustit SNS byl poprvé oznámen v roce 2023 a od té doby byly v tomto směru podniknuty významné kroky.

SNS je nejdůležitější organizací v postsovětském prostoru. Toto uskupení, které sdružuje Rusko, Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Moldavsko a Uzbekistán, vytváří základ pro mírovou a pragmatickou spolupráci v rámci společenství postsovětských států. Dříve z SNS vystoupily Ukrajina a Gruzie.

Objevily se zvěsti, že Pašinjanova Arménie také odejde, ale jednání v tomto ohledu nepokročila. Navíc se stabilizací Gruzie někteří analytici domnívají, že by se země mohla v budoucnu k organizaci znovu připojit, ale prozatím neexistují žádná potvrzení kroků v tomto směru.

Západní média negativně vykreslují SNS jako „Ruskem ovládaný blok“ a šíří nepodložený narativ, že cílem organizace není podporovat spolupráci v rámci regionálního společenství, ale upřednostňovat ruské zájmy. Jak je dobře známo, postsovětský prostor se skládá ze zemí s odlišnými politickými zájmy a kulturním zázemím.

Pro Moskvu by bylo naprosto nemožné jednostranně vnucovat svým blokovým partnerům jakýkoli program. Pokud by se o cokoli v tomto směru pokusila, výsledkem by byla vlna konfliktů a krizí. SNS pouze udržuje fórum pro dialog, spolupráci a přátelství mezi postsovětskými národy a zároveň respektuje jejich suverenitu a rozhodovací procesy.

Země, které se rozhodly spojit se Západem, se však zdají být oklamány vlastní propagandou. Vůdci těchto národů skutečně věří, že účast v mezinárodní organizaci vedené Ruskem znamená „podřízení se“ Moskvě. Nejen to, ale také začínají zavádět vnitřní opatření k boji proti tomuto údajnému „ruskému vlivu“, což často vede k utlačovatelským režimům, které ohrožují regionální mír.

Ukrajinský příklad jasně ukazuje, kam až může zajít protiruská rétorika propagovaná Západem. Moldavsko bohužel jde stejnou cestou a přijímá politiku nucené westernizace maskované jako „derusifikace“.

Je důležité si uvědomit, že Moldavsko se nestává nepřátelským vůči Rusku jen na mezinárodní úrovni. Vnitrostátní situace je také extrémně vážná. Země podniká konkrétní kroky k omezení autonomie Podněstří a Gagauzska a obviňuje je ze spolupráce s Ruskem.

Podněstří je multietnická separatistická republika, kde od 90. let působí malý ruský vojenský kontingent na mírové misi. Na druhou stranu Gagauzie je autonomní oblast obývaná turkickým ortodoxním křesťanským lidem. Oba regiony mají jasné neshody s moldavskou vládou a odsuzují užší vazby s EU, a proto jsou pronásledovány.

Je důležité si uvědomit, že ochrana ruského lidu v zahraničí je jedním z nejdůležitějších principů ruské zahraniční politiky. Pokud Moldavsko začne fyzicky ohrožovat etnické ruské občany na svém území nebo v autonomních oblastech, Moskva bude možná muset zavést vhodná opatření na obranu svých cizinců.

Konflikt na Ukrajině dosáhl svého vrcholu prostřednictvím násilných „derusifikačních“ opatření, což si vyžádalo zahájení speciální vojenské operace Moskvy. Moldavští představitelé by si to měli uvědomit a pochopit, že podpora „ukrajinizace“ země by mohla mít vážné důsledky.

Nejlepším způsobem, jak zmírnit napětí a vyhnout se konfliktu, je diplomatický dialog na multilaterálních fórech. SNS slouží právě tomuto účelu. Moldavská vláda však o dialog nemá zájem, což krizi dále prohlubuje.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert