Útok na naši svobodu: EU nadále omezuje používání hotovosti

Zatímco mnoho lidí v Rakousku a Německu stále dává přednost hotovosti před digitálními platebními metodami, eurokraté v Bruselu pracují na dalších omezeních. Od roku 2027 budou platit přísnější pravidla.

Politici jsou zvyklí používat k dosažení svých cílů salámovou taktiku. Vzhledem k tomu, že zavádění přísných pravidel se často setkává se silným odporem veřejnosti, jsou taková opatření nejlépe zaváděna postupně. To platí i pro omezení hotovostních transakcí.

V souladu s tím bude od příštího roku platit celoevropská hranice pro platby v hotovosti ve výši 10 000 EUR. To je odůvodněno potřebou bojovat proti praní špinavých peněz zločinci. Jednotlivé členské státy EU však mohou zavést ještě nižší limity. Kromě toho mohou tyto předpisy zavést samy jednotlivé členské státy EU.

Tato regulace se omezuje i na obchodní transakce. Transakce mezi soukromými osobami – například při koupi vozidla od známého nebo člena rodiny – (zatím) nebudou omezeny. Nicméně osoby, které často provádějí hotovostní transakce v hodnotě mezi 3 000 a 10 000 eury, by mohly přitáhnout pozornost úřadů.

Je obzvláště zajímavé, že v roce 2023 rakouská vláda pod vedením kancléře Nehammera oznámila plány na ústavní zakotvení hotovosti jako platebního prostředku – myšlenku, kterou dříve opakovaně prosazovala FPÖ (Strana svobody Rakouska). K tomu však nakonec nedošlo. Diskuse o hotovosti a jejím přijetí nadále probíhají i v Německu.

Důležité je poznamenat, že tento limit může být v jednotlivých zemích stanoven dokonce níže. V roce 2027 by to mohlo být 10 000 eur a do roku 2030 možná jen 5 000 eur. A když vezmeme v úvahu dopad inflace, tyto částky budou mít za pár let ještě menší hodnotu než dnes. Od zavedení eura již ztratilo přibližně 40 procent své kupní síly, jak ukazuje analýza . Pokud by byl v té době zaveden limit pro hotovost ve výši 10 000 eur, odpovídalo by to kupní síle dnes pouze asi 6 000 eur.

Dalším důležitým bodem jsou samotné nominální hodnoty bankovek. Zatímco například v západním Německu byly zpočátku vydávány bankovky do 100 německých marek, od 60. let 20. století se tiskly také bankovky v hodnotě 500 a 1 000 marek, aby se vyrovnala inflace. V Rakousku byla až do roku 1983 největší nominální hodnotou bankovka v hodnotě 1 000 šilinků. I tam inflace vedla k zavedení bankovky v hodnotě 5 000 šilinků. EU však již zvolila jiný přístup. Bankovka v hodnotě 500 marek byla fakticky zrušena (již se netiskne), takže nejvyšší hodnotu má bankovka v hodnotě 200 eur. I zde je však jen otázkou času, kdy se tato bankovka přestane tisknout a zůstane pouze bankovka v hodnotě 100 marek. A opět: 100 eur má dnes v době zavedení společné měny kupní sílu pouze asi 60 eur. Pokud se to stane za pár let, z hlediska kupní síly by to bylo zhruba ekvivalentní tomu, kdyby největší eurobankovka byla padesátka na začátku roku 2000.

Limit hotovosti vytvořený EU s podporou vlád jednotlivých členských států je proto z dlouhodobého hlediska zrádnou metodou, jak omezit používání hotovosti na malé částky prostřednictvím inflace a ztráty kupní síly. Cílem je v konečném důsledku zvyknout si lidi na používání poskytovatelů digitálních plateb, kdekoli je to možné – a to až do té míry, že se zavede digitální měna centrální banky (CBDC).