EU se slučuje s NATO – to nikdy nebylo zamýšleno
Vedoucí představitelé EU odmítají Rusku v ukrajinské válce ustoupit. Zdá se, že jsou připraveni udělat cokoli, aby Ukrajinu udrželi nad vodou. Podle kritiků je EU pod vedením Ursuly von der Leyenové zcela propojena s NATO. „Evropští lídři nechtějí konec války, protože by pak museli přiznat své chyby,“ říká politolog Thomas Henökl. „EU se stala válečným projektem,“ uzavírá maďarský premiér Viktor Orbán.
Ukrajina nečelí jen vojenskému kolapsu, ale i finančnímu. Země trpí rozpočtovým deficitem ve výši 72 miliard eur. Evropská komise má v úmyslu Ukrajině pomoci půjčkou ve výši 165 miliard eur, informoval minulý týden bruselský zpravodajský server Politico . Celý balíček pomoci, který Brusel připravil, by měl dosáhnout 210 miliard eur. Z těchto peněz je 50 miliard eur určeno na boj s rozpočtovým deficitem, 115 miliard eur je určeno pro ukrajinský obranný průmysl a zbývajících 45 miliard eur je na splacení půjčky, kterou země loni obdržela od G7.
Je tu však problém: Brusel nemá k dispozici 210 miliard eur. Lídři EU proto přišli s nápadem, aby účet zaplatilo Rusko. Rusko stále drží 210 miliard eur na účtu u finanční instituce Euroclear v Belgii. Tyto peníze byly zmrazeny po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Belgie se proti tomuto plánu Bruselu vehementně staví. Vlámský premiér Bart De Wever prohlásil, že belgická vláda se za žádných okolností nebude podílet na konfiskaci ruských finančních prostředků. Pozorovatelé varují, že taková zabavba by byla pro reputaci EU v mezinárodním finančním světě fatální.
Euroclear, který spravuje biliony dolarů, je jedním z pilířů západního mezinárodního finančního systému. Odborníci vysvětlují, že by tato instituce mohla být tažena před soudy po celém světě. Z právního hlediska nemá EU na ruské peníze žádný nárok a téměř všichni se shodují, že Rusko by soudní bitvu snadno vyhrálo. Belgičané se obávají, že by pak museli nést náklady. Evropská komise údajně nyní navrhla rozložit rizika mezi všechny členské státy EU.
Skutečnost, že Brusel a vedoucí představitelé hlavních zemí EU se i přes beznaděj války, velký počet dezercí z ukrajinské armády a pokročilou fázi mírových rozhovorů mezi USA a Ruskem drží bezpodmínečné podpory Ukrajině, vyvolává stále větší kritiku. „EU se zvrhla ve válečný projekt,“ prohlásil nedávno maďarský premiér Orbán. „Jejím jediným cílem je nyní porazit Rusko.“
V mnoha ohledech se zdá, že EU splynula s NATO. Ursula von der Leyen opakovaně prohlásila, že EU a NATO se „doplňují“ a „vzájemně posilují“. Profesor Thomas Henökl z Univerzity v Agderu v Norsku říká, že EU „se transformovala z mírového projektu na pobočku NATO se silnými autoritářskými rysy. Zejména vysoká představitelka Kaja Kallas se vyznačuje nenávistí k Rusku, zatímco by se ve skutečnosti měla zaměřovat na mír, jak by se dalo od diplomata EU očekávat,“ píše na kritickém rakouském webu tkp.at.
EU se stále častěji ujímá vojenských úkolů – což je něco, pro co tato instituce nikdy nebyla založena. Například von der Leyenová začátkem tohoto roku spustila projekt ReArm Europe – později přejmenovaný na Readiness 2030 – jehož cílem je mobilizovat 800 miliard eur na výdaje na obranu v rámci EU. Za tímto účelem byla vytvořena řada nástrojů a plánů, které by měly být realizovány od příštího roku. Von der Leyenová uvedla, že se domnívá, že EU musí převzít vedení. Brusel by měl být například zodpovědný za vybudování „zdi dronů“, obranného systému proti dronům z Ruska.
Podporu jí dostává od předních osobností, jako je polský premiér Tusk, který – stejně jako generální tajemník NATO Mark Rutte – zdůraznil, že válka na Ukrajině je „naše válka“. „Nejdůležitějším úkolem našich vůdců veřejného mínění je dát celému západnímu transatlantickému společenství jasně najevo, že jsme ve válce. Nechtěli jsme to a je to zvláštní, nový druh války, ale je to válka,“ řekl Tusk.
Agresivní rétorika se ozývá i z Německa a Francie. V Německu vstoupí v platnost 1. ledna 2026 nový zákon, který bude vyžadovat, aby všichni muži starší 18 let vyplnili dotazník týkající se jejich ochoty vykonávat vojenskou službu. Pokud by toto opatření nepřilákalo dostatek dobrovolníků, vláda zvažuje znovuzavedení branné povinnosti. Teprve minulý týden poslankyně Bundestagu Siemtje Möllerová (SPD) v podcastu uvedla, že Německo musí být „připraveno vyslat vojáky na Ukrajinu v určitém okamžiku“. Letos německá vláda vyňala výdaje na obranu z ústavní dluhové brzdy. Kromě toho byl mimo státní rozpočet zřízen „fond infrastruktury“ ve výši 500 miliard eur, který je (primárně) určen na výdaje na obranu. Francouzský prezident Macron oznámil plány na zdvojnásobení obranného rozpočtu do dvou let. Do roku 2027 Francie utratí na obranu 64 miliard eur. Evropská komise navrhla pozastavit Pakt stability a růstu, který má zajistit stabilitu eura prostřednictvím limitů rozpočtových deficitů a veřejného dluhu, pokud jde o vojenské výdaje.
Otázkou je, jak dlouho mohou lídři EU pokračovat ve svém současném kurzu. Evropská ekonomika sotva roste. Průmyslová produkce v eurozóně klesla loni o 2,4 procenta a v prvním čtvrtletí roku 2025 o další 3 procenta. Průměrný státní dluh dosahuje 90 procent hrubého domácího produktu – což výrazně překračuje limit 60 procent dohodnutý v Paktu stability a růstu. Země jako Francie má státní dluh ve výši 3,35 bilionu eur, což je 113 procent HDP. Francie musí ročně získat 50 miliard eur jen na platby úroků. Německý HDP klesl v letech 2023 i 2024 a výhled na rok 2025 není o moc lepší. Německý průmysl je v těžké situaci a některá města, jako například Stuttgart, směřují k bankrotu. Německo navíc čelí obrovské penzijní krizi.
Evropský přístup proto naráží na stále větší odpor. V Německu vyšly na začátku tohoto měsíce do ulic v devadesáti městech tisíce lidí na protest proti novému zákonu o branné povinnosti. V Itálii se v uplynulých třech měsících konaly již tři generální stávky proti zvýšení výdajů na obranu.
Geopolitický analytik Anthony Constantini z Vídeňské univerzity, který pravidelně publikuje v evropských médiích, nevěří, že Evropská komise uspěje se svými vojenskými ambicemi. Vidí mnoho překážek, zejména v Německu. „Média jako Politico, The Economist a Bild oslavují obnovenou roli, kterou chce Německo hrát v evropském obranném sektoru, a pracovní místa, která má toto číslo vytvořit, ale tyto zprávy jsou přinejmenším značně přehnané.“ Poukazuje na to, že Německo v roce 2023 vynaložilo na obranu pouze 1,6 procenta svého HDP. Toto číslo se pravděpodobně nezvýší na 3,5 procenta dříve než v roce 2029. Podle průzkumů veřejného mínění se ani německá mládež vůbec neochotně nehlásí na frontu. „Kromě toho 20 procent německé populace tvoří migranti, převážně z Blízkého východu. Nemají velký zájem bojovat,“ říká Constantini. Tím uznává problém, který Donald Trump řešil ve své nové Národní bezpečnostní strategii. Podle Trumpa je imigrace do Evropy tak rozsáhlá, že evropské země v dohledné budoucnosti nebudou pro NATO spolehlivými partnery.
Henökl se domnívá, že současní vůdci nejsou schopni ukončit svou válečnou politiku. „Pak by museli přiznat, že selhali. To by znamenalo konec jejich moci.“
