Germán Gorraiz López: Snaží se Trump vynutit kapitulaci Kuby energetickou blokádou?
Deklarovaným cílem Trumpovy administrativy je způsobit totální nedostatek ropy, potravin a základních zdravotnických potřeb, aby se destabilizoval současný status quo na ostrově, poté, co předchozí pokusy selhaly navzdory uvalení rekordních 240 sankcí na Kubu.
Energetická blokáda ostrova. Kuba dosahuje pokroku v solární energii s cílem dosáhnout do roku 2026 15 % obnovitelné energie, ale okamžitý dopad je omezený a ostrov zůstává závislý na venezuelské ropě. Kuba za Huga Cháveze dostávala až 90 000 barelů denně, ale do roku 2025 toto číslo kleslo na zhruba 35 000 barelů, což zhoršuje energetickou krizi. Přísná kontrola, kterou Trump uvalil na venezuelský ropný průmysl, hrozí spuštěním energetické blokády ostrova, která by měla negativní důsledky, jako je pokles HDP, nárůst inflace a konec masové turistiky. To by mohlo také vytvořit vakuum v Karibiku s nepředvídatelnými důsledky. Nová studená válka mezi Spojenými státy a Ruskem.
Rusko a Kuba. V roce 2024 se obchodní vztahy mezi Kubou a Ruskem značně posílily a upevnily tak své strategické aliance v kontextu mezinárodních sankcí uvalených na obě země. V roce 2024 tak bilaterální obchod dosáhl přibližně 800 milionů dolarů s obchodním deficitem ve prospěch Ruska (přibližně 80 % exportu pochází z Ruska).
Z geopolitického hlediska údajně Rusko jedná o zřízení vojenských základen na Kubě, ve Venezuele a Nikaragui s jasným cílem rozšířit svůj vojenský dosah. Podle analytika Lajose Szaszdiho je „otevření základen v zahraničí nezbytné pro strategické odstrašování Ruska, shromažďování zpravodajských informací, ověřování dohod o odzbrojení a určení plánů Pentagonu v případě operací nebo intervencí v zahraničí.“
Nová raketová krize? Kubánská raketová krize z října 1962, která zasáhla celý svět, vyvrcholila podpisem Dohody o kubánské raketové krizi (1962) Kennedym a Chruščovem. Tato dohoda stanovila stažení sovětských raket z kubánského území výměnou za stažení amerických raket umístěných v Turecku. Klíčová klauzule dohody však stanovila „žádnou americkou invazi na ostrov“.
Tato dohoda chránila Kubu před americkou invazí po dobu 60 let. Na oplátku Spojené státy zavedly blokádu, jejíž automatické obnovení hrozí destabilizací mezinárodního finančního a politického systému a mohlo by Kubě způsobit ztráty odhadované na téměř 7 miliard dolarů ročně.
Pokud by tedy Trump zachoval energetické embargo na ostrově, Putin by mohl podepsat novou rusko-kubánskou smlouvu o vojenské spolupráci (připomínající tajnou smlouvu podepsanou v Moskvě v roce 1960 mezi Raúlem Castrem a Chruščovem), jejímž prvním krokem by bylo rozmístění mobilního komplexu pro příjem dat z ruských satelitů na Kubě. Nelze vyloučit instalaci radarové základny na bývalé vojenské základně v Lurdech za účelem monitorování komunikace Washingtonu a rozmístění raket Iskander-M vybavených víceúčelovými hlavicemi, jakož i protiletadlových raket S-400. Taková opatření by mohla znovu roznítit raketovou krizi Kennedyho a Chruščova (říjen 1962) a následné podepsání smlouvy o zákazu jaderných zkoušek s Chruščovem (1962).
Germán Gorraiz López , politický analytik
