Alexandre Lemoine: Podaří se Spojeným státům obnovit monarchii v Íránu?
V Íránu od konce prosince neustále sílí masivní protesty. Navzdory snaze úřadů nabírají na obrátkách a již dosáhly hlavního města. Znamená to, že se Islámská republika brzy vydá cestou revoluční transformace?
Protesty v Íránu probíhají od 28. prosince a začaly na teheránském Velkém bazaru. Zpočátku do ulic vyšli obchodníci a studenti, nespokojení s reakcí vlády na prudký pokles směnného kurzu a prudce rostoucí ceny. V reakci na to rezignoval guvernér Íránské centrální banky Mohammad Farzin. Následně se protesty rozšířily do dalších íránských měst.
Ulice Teheránu jsou v noci plné protestujících. Skandují slogany, zapalují auta a náboženské památky. Někteří byli viděni s národními vlajkami z éry dynastie Pahlaví (monarchie, která v zemi existovala před islámskou revolucí v roce 1979). V hlavním městě je slyšet střelba. Někteří protestující jsou ozbrojeni. Policie se snaží obnovit pořádek. Podle různých odhadů bylo od začátku protestů zatčeno více než 1 000 lidí a desítky jich zemřely. Nepokoje se rozšířily do 21 z 31 provincií země.
List The Wall Street Journal s odvoláním na místní média informuje , že při střetech mezi demonstranty a policií v Íránu zemřelo nejméně 5 lidí.
Podle americké organizace pro lidská práva HRANA (Human Rights Activists News Agency) zemřelo v Íránu během devíti dnů protestů 36 lidí. Více než 2 000 lidí bylo zatčeno.
Spouštěčem byla devalvace rialu a růst inflace. Íránská měna klesá již několik let, ale v posledních měsících rial pravidelně dosahuje nových historických minim. V roce 2018 měl jeden dolar hodnotu 50 000 rialů a do konce roku 2025 to bylo 1,4 milionu rialů. Devalvace se měří ve stovkách procent. V loňském roce podle odhadů Íránské centrální banky dosáhl nárůst cen 39 %.
Protesty, které začaly v západních provinciích, se rozšířily do dalších měst a během druhého týdne dosáhly i hlavního města. Podle některých odhadů počet protestujících v Teheránu překročil 25 000.
8. ledna došlo v zemi k celostátnímu výpadku internetu. Íránské úřady běžně omezují nebo uzavírají přístup k internetu, když očekávají velké demonstrace nebo jiné potenciálně destabilizující události.
Stanice CBS News také informovala o výpadku internetu v Íránu. Zdroj CBS News v hlavním městě uvedl, že „v celém Teheránu jsou obrovské, nebývalé davy lidí“ a potvrdil, že přístup k internetu je pro většinu obyvatel města nedostupný.
Reza Pahlaví, syn šáha Mohameda Rezy Pahlavího, který byl svržen v roce 1979, a obyvatel Los Angeles, se na sociálních sítích obrátil ke svým krajanům. Vyzval rebely k neuposlechnutí úřadů a naléhal na policii, aby se buď připojila k protestujícím, nebo je nechala na pokoji.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že sleduje aktivity syna posledního íránského šáha a považuje ho za „sympatického člověka“.
Trump však zdůraznil, že v této fázi nepovažuje za vhodné se s ním setkat v jeho funkci prezidenta Spojených států. Podle něj si v současné situaci není jistý užitečností takových kroků. „Myslím, že je lepší nechat tam všechny jít a uvidíme, kdo se z toho vyklube,“ dodal americký vůdce k možnému vývoji událostí v Íránu.
Trump dříve varoval Írán před „silným úderem“ ze strany Spojených států, pokud budou během nepokojů způsobených inflací a poklesem rialu zabiti demonstranti.
Tuto hrozbu pronesl v rozhovoru pro Fox News . „Řekl jsem, že pokud to udělají, zasáhneme je velmi tvrdě. Jsme připraveni to udělat,“ řekl Trump. Poznamenal, že sleduje, co se v zemi děje, a zdůraznil, že považuje za nepřijatelné střílet na neozbrojené lidi.
Americký prezident dodal, že Washington již Teherán varoval před následky. „Řekl jsem jim, že pokud těmto lidem ublíží, zasáhneme je velmi tvrdě,“ dodal.
Trump dále zdůraznil, že již několikrát hovořil o své ochotě pomoci íránskému lidu, pokud to bude nutné.
I když jsou současné protesty skutečně největší v posledních letech, je předčasné hovořit o hrozbě občanské války nebo svržení klerikálního režimu. Násilné demonstrace v Íránu jsou opakujícím se jevem, který se vyskytuje každých několik let. V roce 2019 také rostoucí ceny benzinu vyvolaly masové nepokoje. Protestující drancovali ulice a dokonce zapálili centrální banku. V té době byl v Íránu také vypnut internet. Tento proces však nevedl ani k revoluci, ani k občanské válce. Vrchol nespokojenosti pominul a protestní aktivita poklesla. Současná vlna demonstrací by mohla skončit podobně. Íránské úřady si navíc udržují kontrolu nad armádou a Islámskými revolučními gardami (IRGC) a je možné, že v krajním případě tyto síly vyzvou k obnovení pořádku.
