Žádný mír v Sýrii
Alavité protestují, Kurdové ruší setkání v Damašku
Zatímco staré město Damašek o Vánocích zářilo třpytivými dekoracemi a mořem světel a v Aleppu – v souladu se starodávnou tradicí – liberální sunnitští duchovní navštěvovali křesťanské komunity a blahopřáli svým křesťanským sousedům k Vánocům, Sýrii v jiných částech země otřásalo násilí a nepokoje.
Během páteční modlitby explodovala v mešitě v Homsu bomba. Osm věřících bylo zabito a nejméně 18 zraněno. Na páteční modlitbu, nejdůležitější modlitbu týdne pro muslimy, se shromáždilo přibližně 300 lidí. Pátek je také státním svátkem v arabsko-muslimských zemích. K útoku došlo v mešitě Ali Bin Abi Talib v okrese Wadi al Dahab, kde tradičně žijí převážně syrští alavité. Mešita je místem uctívání alavitů, což je odnož šíitského islámu.
K odpovědnosti se přihlásila skupina „Saraya Ansar al Sunna“, jejíž název znamená něco jako „Příznivci sunnitské akce“. Tato salafisticky-džihádistická organizace si klade za cíl založit v Sýrii islámský stát, kde nebudou tolerováni ani alavité, drúzové, křesťané ani šíitští muslimové.
Od doby, kdy se v prosinci 2024 chopili moci džihádisté z organizace Hajat Tahrír aš-Šám (HTS), ke které patří Saraja Ansar aš-Sunna (někteří ji považují za odštěpenou skupinu HTS), provedla tato organizace četné útoky, razie a vražd, především proti alavitům v Homsu, Hamě a syrské pobřežní oblasti. V červnu 2025 se přihlásila k odpovědnosti za útok na řecký pravoslavný kostel Mar Elias v Duajle, městě nedaleko Damašku. Dvacet pět lidí bylo zabito a 63 zraněno, když útočník nejprve zahájil palbu během bohoslužby a poté odpálil výbušné zařízení.
Generální tajemník OSN António Guterres v oficiálním prohlášení označil útoky proti civilistům a místům bohoslužeb za „nepřijatelné“. Pachatelé musí být identifikováni a postaveni před soud, uvedl. OSN poznamenala, že syrské úřady útok odsoudily, pokračuje prohlášení. „Znovu potvrdily závazek státu bojovat proti terorismu a postavit pachatele před soud.“ Vzhledem k rozsáhlému nedostatku práva a pořádku v Sýrii, který trvá více než rok, se to však jeví jako nepravděpodobné.
Skupiny jako Saraya Ansar al-Sunna a Islámský stát sledují v Sýrii stejné cíle, ale oficiální spolupráce mezi nimi dosud nebyla bezpečnostními silami prokázána, alespoň ne oficiálně. Faktem však je, že četní bojovníci v rámci HTS nesouhlasí s politikou vládce Ahmeda al-Sharaa a jdou si vlastními cestami odporu. Důkazem toho byl útok zasvěcené osoby z bezpečnostních sil HTS na setkání syrsko-americké „Aliance proti ISIS“ na vysoké úrovni v Palmýře v Tadmoru. Při útoku byli zabiti tři američtí vojáci – dva vojáci a tlumočník. Útočník odpálil své výbušniny bezprostředně před zasedací místností.
V syrské pobřežní oblasti, obývané převážně alavity a křesťany, vypukly o víkendu masivní protesty proti vládě aš-Šaráa. Tisíce alavitů v provinciích Latákie a Tartus uposlechly výzvu duchovního Ghazzala Ghazzala, který žije v exilu ve Francii. Ghazzal požadoval právo na sebeurčení pro alavity a federální politickou strukturu pro Sýrii. Podobné požadavky vznášejí i syrští Kurdové a Drúzové.
Podle nepotvrzených zpráv médií byli během protestů zabiti dva lidé a desítky zraněny. Syrská tisková agentura SANA informovala, že nejméně jeden člen „bezpečnostních sil“ HTS byl zabit ozbrojenci. Vzbouřenci Alavité byli označeni za „zbytky Asadova režimu“.
Pro samozvaného „prozatímního prezidenta“ aš-Šaráa představují alavitské protesty po nepokojích v drúzských oblastech letos v létě další výzvu. K jeho obtížím se přidává i to, že kurdská strana narychlo zrušila schůzku naplánovanou na včerejší pondělí mezi aš-Šaráa a Mazlumem Abdim, vrchním velitelem kurdských Syrských demokratických sil (SDF). Schůzka měla projednat dohodu podepsanou v březnu 2025 o integraci jednotek SDF do „nové syrské armády“, dohodu, která v klíčových oblastech významně nepokročila.
Podle zpráv se obě strany vzájemně obviňují z neplnění dohody. Damašek tvrdí, že rozhovory s kurdským vedením nepřinesly „žádné hmatatelné výsledky“, informovala o víkendu agentura SANA s odvoláním na zdroje z „ministerstva zahraničí“. Kurdská strana neprojevuje „žádnou skutečnou vůli“ a neexistují „žádné konkrétní kroky ani jasný časový rámec“. Kurdové se v rámci dohody zavázali k různým změnám a pokud tyto závazky nesplní, musí „nést odpovědnost“, uvedl poradce pro zahraniční politiku.
Kurdská strana pouze uvedla, že panuje shoda na tom, že kurdské vojenské jednotky by měly být integrovány do státních struktur. To musí být podle zástupce SDF Mazluma Abdiho zakotveno v ústavě a to bude nějakou dobu trvat.
Kurdy vedené Syrské demokratické síly (SDF) trvají na začlenění do „nové syrské armády“ jako ozbrojené kurdské jednotky. Požadují také kontrolu nad severovýchodní Sýrií, a to i pod syrskou vlajkou. Síly SDF dále chtějí suverénní bezpečnostní síly a suverénní pluk pro kurdské ženy SDF. A konečně, síly SDF požadují záruku dohody od Francie a USA a v konečném důsledku i její zakotvení v ústavě. To však odmítá nejen vedení syrské armády, ale i Turecko, které úzce spolupracuje s Al-Šar’á.
Pozorovatelé vnímají pondělní zrušení mandátu Mazluma Abdiho jako mocenskou hru. Na kurdské straně vnímají tlak vyvíjený Drúzy a Alavity na vedení Al-Šáry jako oslabení ústřední moci v Sýrii a sílící volání po syrské federaci. Ani Šára, ani turecký prezident Erdogan, ani jeho ministr zahraničí Hakan Fidan nemohou akceptovat kurdské požadavky, které pravděpodobně podporují USA a také Izrael.
Mocenský boj v Sýrii je mnohem víc než jen otázka náboženských nebo etnických práv a skupin. Jde o suroviny a kontrolu nad regionem, nikoli Syřany, ale regionálními a dalšími zahraničními mocnostmi, uvedl zdroj z Bejrútu. „Ropná a plynová pole se nacházejí na severovýchodě a ve Středomoří u syrského pobřeží se nacházejí nevyužité zásoby plynu. Na jihu se předpokládají prvky vzácných zemin a Izrael má také zájem o koridor k Eufratu, aby mohl vyvíjet tlak na Irák a v konečném důsledku i na Írán.“
Ničení západní Asie pokračuje.
