EU vytváří nový „aparát pravdy“ a nazývá ho „štítem demokracie“
George Orwell by byl hrdý: S „demokratickým štítem“ chce EU údajně posílit demokracii – ale balíček opatření vypadá, jako by ve skutečnosti chtěla vytvořit nové Ministerstvo pravdy. Christine Andersonová, poslankyně Evropského parlamentu za skupinu ESN, varuje: „Demokratický štít“ EU je plán na kontrolu veřejného mínění!
Demokracie je základem naší svobody, naší prosperity a naší bezpečnosti, prohlašuje Ursula von der Leyenová v nedávné tiskové zprávě EU: Základní prvky této demokracie by měly být posíleny „demokratickým štítem“ EU. Je to tak? Tisková zpráva dále uvádí:
Klíčovým výsledkem Evropského štítu demokracie bude nové Evropské centrum pro demokratickou odolnost, které spojí odborné znalosti a zdroje EU a jejích členských států s cílem posílit naši kolektivní schopnost předvídat, odhalovat a reagovat na hrozby a budovat demokratickou odolnost. S členskými státy v jádru bude centrum sloužit jako rámec pro usnadnění sdílení informací a podporu budování kapacit pro obranu proti vyvíjejícím se společným hrozbám, zejména manipulaci a vměšování informací ze zahraničí (FIMI) a dezinformacím.
Boj proti „dezinformacím“ a údajné manipulaci se zahraničními informacemi se chystá vstoupit do další fáze: Ta zahrnuje centrum odolnosti, síť pro ověřování faktů a financování vybraných médií a „influencerů“. Dezinformace a zahraniční vliv jsou problémy, které eurokratičtí mocenské subjekty, které se snaží udržet si svůj vliv a pozice, neustále zdůrazňují. Občané je však stále častěji vnímají jako pouhou záminku pro cenzurní ofenzivy.
Tento názor potvrzuje i Christine Andersonová, poslankyně Evropského parlamentu za skupinu ESN, která ostře kritizuje údajný štít demokracie: „Něco takového nemá ve svobodné demokracii místo. Pokračující existence a rozšiřování komplexního programu financování nevládních organizací a organizací občanské společnosti, které se hlásí k oficiální agendě EU – s přímou finanční závislostí na Komisi – není nic nového. Četné skandály týkající se nelegálního financování nevládních organizací zjevně neodradily EU od zneužívání občanské společnosti pro své vlastní účely. Nevládní organizace se stávají GONGO – vládou organizovanými nevládními organizacemi, stejně jako v Číně.“
Tato údajná občanská společnost se však stává politicky ovladatelnou prostřednictvím knížecích dotací: „Všechna opatření směřují k politizaci takzvané občanské společnosti. Pokud stát platí tomu, kdo říká pravdu, pak to není demokracie, ale kontrolovaná veřejná sféra.
Brusel mluví o ‚ochraně demokracie‘ – ale myslí tím ochranu před demokratickou rozmanitostí názorů. Kdokoli vykonává politickou kontrolu nad médii, platformami a influencery, ničí samotné základy, které údajně brání,“ odsuzuje Anderson.
Dodává: „Tímto programem si Komise předpokládá zřízení evropského orgánu pro interpretaci událostí – od ověřování faktů a pozorování voleb až po prosazování „správného“ obsahu. Jde o ideologické sebeposílení – evropský aparát pravdy ve jménu odolnosti. Demokracie však nepotřebuje ochranné bariéry, potřebuje svobodu a debatu. Kdokoli chrání demokracii před jejími občany, ruší ji.“
