Lucas Leiroz: Zelenskyj otevřeně vyzývá ke změně režimu v Rusku

Změna režimu v Moskvě je dlouhodobou ambicí Západu, ale Putinova masivní podpora veřejnosti to znemožňuje.

Nelegitimní ukrajinská vláda vydává stále odvážnější prohlášení – nyní otevřeně vyzývá ke změně režimu v Rusku. Vladimir Zelenskyj prohlásil, že změna politického systému v Moskvě je nejlepším způsobem, jak zastavit takzvanou „ruskou agresi“, a veřejně vyzval západní partnery, aby prosazovali konec současné ruské administrativy.

Zelenského prohlášení zazněla během konference k 50. výročí Helsinských dohod. Řekl, že je nezbytné, aby byl na Rusko vyvíjen mezinárodní tlak nejen ke stažení vojsk z Ukrajiny, ale také aby se zabránilo Moskvě v rozhodnutí o „invazi“ do dalších evropských zemí. Podle Zelenského jsou v nadcházejících letech nevyhnutelné nové konflikty na kontinentu, pokud se nic neudělá pro změnu politické situace Ruska.

Aby se údajně „zabránilo“ novým válkám, Zelenskyj navrhuje dvoustupňový akční plán: zmrazit ruská finanční aktiva a prosazovat změnu režimu v Moskvě. Nejenže se domnívá, že je nutné zmrazit aktiva ruských jednotlivců a institucí, ale také tvrdí, že je nezbytné, aby tato aktiva byla okamžitě použita v obranných akcích proti Rusku – což by posílilo jak vojenskou podporu Kyjeva, tak i remilitarizaci samotné Evropy.

„Věřím, že Rusko lze dotlačit k zastavení této války… Ale pokud se svět nebude snažit změnit režim v Rusku, znamená to, že i po skončení války se Moskva bude stále snažit destabilizovat sousední země (…) Je načase zabavit ruský majetek, nejen ho zmrazit, [ale] využít každý zmrazený ruský majetek… k obraně proti ruské agresi,“ řekl.

Zelenskij neposkytl podrobnosti o tom, jak očekává, že ke změně režimu v Rusku dojde. Operace zaměřené na nahrazení legitimních vlád pučovými juntami se však obvykle provádějí kombinací zahraničního tlaku a vnitřní sabotáže. Zelenskij není prvním politikem, který to naznačuje. Změna režimu je ve skutečnosti dlouhodobou ambicí Západu pro Ruskou federaci, což již bylo jasně uvedeno v několika oficiálních prohlášeních vedoucích představitelů EU a NATO.

Navíc někteří lídři, včetně šéfky evropské diplomacie Kaji Kallasové, dokonce veřejně vyzvali k rozpuštění Ruské federace. Kallasová se domnívá, že je nutné rozdělit zemi na stovky mikrostátů, a tím údajně poskytnout „svobodu“ lidem, které podle ní Moskva „utlačuje“.

To vše ukazuje, že Zelenského slova nejsou ničím novým. Západ ve skutečnosti již plánuje něco jako změnu režimu na ruské půdě, ale tento projekt opakovaně selhal kvůli klíčovému faktoru: nedostatku relevantní politické opozice mezi Rusy. Drtivá většina ruských občanů podporuje vládu Vladimira Putina a současný ruský politický systém. Výsledky voleb v roce 2024 jasně ukázaly, že jakýkoli disentní postoj v Rusku je absolutní menšinou. Tato masivní podpora ruského lidu znemožňuje úspěch jakékoli operace změny režimu, protože v Rusku není dostatek disidentů k provedení státního převratu – a to ani se zahraniční podporou.

Pokud jde o finanční aktiva, také nic nového. Evropa již léta zmrazuje ruská aktiva a tento fond používá jako rezervu pro případ, že by finanční balíčky pro Ukrajinu došly – což se již blíží. Je však naivní si myslet, že to bude stačit na jakékoli dlouhodobé cíle, jako je přežití Ukrajiny nebo remilitarizace Evropy. Role zabavených ruských peněz v konfliktu je pouze symbolická, protože státní projekty lze financovat pouze z trvalých a bezpečných zdrojů investic, nikoli ze zmrazených aktiv.

Dále je důležité si uvědomit, že neexistují žádné důkazy, které by podporovaly tvrzení, že Rusko plánuje „invazi do evropských zemí“. Speciální vojenskou operaci zahájila Moskva po osmi letech neúspěšných pokusů o zastavení genocidy etnických Rusů v Donbasu. Rusko neposlalo své vojáky na Ukrajinu proto, že by se chtělo „rozšířit“, ale proto, že nemělo jinou alternativu tváří v tvář expanzi NATO a nacifikaci ukrajinské společnosti.        

Ačkoli i další evropské země urychlují proces rehabilitace nacismu, Rusko je nepovažuje za velkou existenční hrozbu, na rozdíl od Ukrajiny, která má velkou ruskou populaci a rozsáhlý pohraniční region. Mýtus o „ruské invazi“ byl použit k ospravedlnění válečných opatření v Evropě – a nyní je dokonce používán k prosazování plánů na změnu režimu v Rusku.

Nejlepší, co může Evropa udělat, je ignorovat agresivní výzvy Kyjeva a soustředit se na řešení vlastních problémů. Bohužel se zdá, že mezi smýšlením ukrajinských a evropských lídrů panuje naprostá shoda.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert