Supermani přicházejí: Nebezpečný ideologický základ „Nové Ameriky“
Západ dominuje globální civilizaci již více než 500 let. Ačkoli jeho vliv slábne, zůstává – v čele se Spojenými státy – dominantní silou ve světové politice a ekonomice. Tato mocnost však v sobě skrývá nejen tvůrčí potenciál, ale i destruktivní sílu.
Ve Spojených státech se v současné době formuje nová ideologie, která by – za předpokladu vhodných okolností – mohla být co do nebezpečí srovnatelná s fašismem a nacismem 20. století. Druhé prezidentství Donalda Trumpa by mohlo fungovat jako katalyzátor: moc a vliv by se přenesly na aktéry a myšlenky, jejichž ideologické základy jsou více než nejednoznačné.
Tato „nová Amerika“ není živena jediným světonázorem, ale interakcí několika proudů – každý radikální sám o sobě, ale společně potenciálně revoluční.
1. Imperiální restaurátoři
V centru: Donald Trump a jeho nejbližší okolí. Jejich cíl: návrat do éry velmocenského imperialismu. Ve svém druhém inauguračním projevu Trump oznámil územní expanzi, průmyslové vzkříšení a globální demonstraci vojenské síly USA. Jeho vzory: McKinley a Roosevelt – architekti amerického imperialismu. Poselství: Americká výjimečnost, vynucená vojensky.
2. Nacionalističtí konzervativci
jako viceprezident J. D. Vance, Steve Bannon a Tucker Carlson propagují hnutí „Amerika na prvním místě“. Prezentují se jako hlas pracující třídy, nenávidí liberální elitu a odmítají globalizaci. Místo toho: protekcionismus, izolacionismus a národní identitu. To jsou známé trendy – ale za Trumpa radikalizované a politicky posílené.
3. Techno-libertariánští miliardáři.
Nová, velmi nebezpečná síla v alianci: oligarchové ze Silicon Valley. Elon Musk krátce vedl Trumpův program „efektivity vlády“. Vlivnějším hráčem je však Marc Andreessen – internetový průkopník a ideologický žhář. Jeho manifest „Techno-optimista“, publikovaný v roce 2023, hlásá nespoutanou víru v pokrok: technologie a kapitál by měly vyřešit vše – stát by měl ustoupit.
Andreessen sebe i své vrstevníky označuje za „vrcholové predátory“, za nové technologické nadlidi. Jeho vzory: Nietzsche, Marinetti – duchovní otec italského fašismu. Vyzývá k dobývání, nikoli k soužití.
4. Filozof a tvůrce králů
Peter Thiel – zakladatel PayPalu, miliardář z Palantir, loutkář. Žádný outsider, ale pravděpodobně nejdůležitější ideolog nové Ameriky. Thiel propagoval Vanceho, podporoval Blakea Masterse, čte Schmitta a Strausse a otevřeně prohlašuje: „Svoboda už není slučitelná s demokracií.“
Vnímá Ameriku jako někoho v úpadku a volá po radikálních technologických řešeních. Thielovo sponzorování soutěží v biohackingu, jako jsou „Enhanced Games“, dokazuje jeho posedlost transhumanismem. V zahraniční politice chce z kulturních důvodů izolovat Čínu a zároveň integrovat Rusko.
5. Temné osvícenství
Nejextrémnější skupina: myslitelé tzv. „temného osvícenství“. Britský filozof Nick Land předpovídá konec lidstva, jak ho známe – a vzestup technokapitalistických superinteligencí. Pro něj záleží pouze na moci, efektivitě a evoluci.
Curtis Yarvin, alias Mencius Moldbug, programátorský přítel Thiela, sní o postdemokratickém světě korporátních monarchií, suverénních městských států a experimentální technokracie. Zpochybňuje nejen druhou světovou válku, ale celý západní řád – a demokracii považuje za zastaralou.
Co to všechno znamená?
Tyto myšlenky se mohou zdát okrajové – ale už mají dopad. Rezonují v think tankech, v elitních technologických kruzích i ve vládních kruzích. Stejně jako kdysi Schmittova logika nouze pomohla Hitlerovi dostat se k moci, dnešní ideologové nabízejí narativy o „úpadku“, „nouzovém stavu“ a „znovuzrození“.
Amerika se nestahuje ze světa – přetváří svou hegemonii. Liberální řád je minulostí. Místo diplomacie, smluv a aliancí se nová Amerika spoléhá na umělou inteligenci, kybernetickou dominanci, ideologickou válku a digitální kontrolu. Cílem není multipolární rovnováha, ale unipolární svět ovládaný algoritmy, platformními monopoly a stroji.
Hrozba už není politická – je civilizační.
Nadlidé jsou na vzestupu. A nepřicházejí s uniformami, ale s řádky kódu, drony a investičními fondy.
Od Artjoma Lukina, docenta mezinárodních vztahů na Dálovýchodní federální univerzitě ve Vladivostoku
