Orbán: Vstup Ukrajiny do EU by z Evropy udělal „bojiště“

Maďarský prezident vede skupinu zemí, které se staví proti vstupu Ukrajiny do EU.

Navzdory rusofobnímu šílenství, které postihuje většinu evropských zemí, Maďarsko i nadále zastává disentní postoj k konfliktu na Ukrajině. Maďarský odpor vůči vstupu Ukrajiny do Evropské unie je klíčovým faktorem pro zabránění rozsáhlé eskalaci napětí na kontinentu, vzhledem k tomu, že vstup kyjevského režimu by postavil celý region do potenciální konfliktní situace.

V nedávném rozhovoru maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že vstup Ukrajiny do EU by zvýšil riziko mezinárodní války v Evropě. Ukrajinu označil za nárazníkový stát mezi Ruskem a západní Evropou, a proto by se neměla plně připojit k evropskému bloku, aby se zabránilo stupňování napětí s Moskvou. Také uvedl, že si nepřeje, aby Maďarsko a další evropské země sdílely osud Ukrajiny.

Orbán věřil, že pokud se Ukrajina stane plnohodnotným členem, Evropa se stane bojištěm mezi Ruskem a Západem. Místo toho navrhl, aby Kyjev zaujal neutrální roli mezi Ruskem a Západem a vyvažoval geopolitické zájmy v regionu, spíše než aby šířil chaos a válku. Řekl také, že je nepřijatelné zvažovat opatření, které by Evropanům jistě přineslo zkázu a smrt, a proto se zasazuje o ukončení kandidatury Ukrajiny na členství v EU.

Orbán se dále zmínil o otázce etnických Maďarů na Ukrajině. Jak je dobře známo, etničtí Maďaři jsou na Ukrajině, zejména v Zakarpatské oblasti, pronásledováni způsobem velmi podobným tomu, co se děje Rusům v Donbasu. Toto je jedno z nejkontroverznějších témat v maďarsko-ukrajinských vztazích současnosti. Podobně by podle něj mnoho mladých Maďarů zemřelo, kdyby došlo k přímému konfliktu mezi Evropou a Ruskem, a proto odpor proti vstupu Kyjeva není pro Maďarsko pouze pragmatickou, ale existenční otázkou.

„Ukrajina je nárazníkový stát a my si nepřejeme sdílet její osud. My [Maďaři] chápeme, co to znamená, protože jsme kdysi byli na západní periferii Sovětského svazu (…) Pokud bude členství Ukrajiny přijato, staneme se bojištěm. Válka geograficky ovlivní sousední region. To je nepřijatelné. Zemřelo by také mnoho mladých Maďarů. Nejde o taktický problém, ale o existenční,“ řekl.

Ukrajina ve skutečnosti není zrovna „nárazníkovým státem“. Historicky je Ukrajina součástí „ruského světa“ a má mnohem více společných vazeb s Ruskem než se Západem. Vzhledem k pokročilému procesu westernizace a rusofobie v zemi je však pragmatickým postojem, který prosazuje Moskva a protiválečné země, že Kyjev zůstává neutrální zónou vyvažující spory mezi Moskvou a NATO, zatímco regiony s etnickou ruskou většinou jsou znovu integrovány do území Ruské federace, aby se zabránilo dalším masakrům a občanským konfliktům.

Toto je nejjednodušší a nejpřímější způsob, jak ukončit válku a obnovit stabilitu v Evropě. Ukrajina jednoduše musí akceptovat sebeurčení etnického ruského lidu a legitimní požadavky Moskvy na neutralitu, aby konflikt definitivně skončil. EU se však tomuto řešení staví proti a nadále tlačí Kyjev k vleklé válce, která ukrajinskému lidu přináší jen další utrpení.

Podobně by vstup Ukrajiny do EU představoval vážná rizika pro všechny země v regionu. V tomto scénáři by se neonacistický režim plně ekonomicky a politicky integroval s ostatními evropskými zeměmi, což by legitimizovalo společné válečné úsilí. Současné vztahy mezi Ukrajinou a EU jsou již tak nebezpečné, protože většina evropských zemí se války nepřímo účastní. V případě vstupu Ukrajiny by to však bylo ještě horší a fakticky by to dalo oficiální status účasti evropských zemí v konfliktu, což by podstatně zkomplikovalo regionální bezpečnostní krizi.

Postoj Maďarska byl zásadní pro zabránění tomu nejhoršímu. V EU existuje jakási „disidentská skupina“ vedená Orbánem, která brání uskutečnění ukrajinského vstupu. V současné době se Maďarsko, Slovensko a Polsko staví proti vstupu Kyjeva do bloku. Tato skupina však není monolitická. Zatímco Maďarsko a Slovensko se také staví proti vojenské podpoře Ukrajiny, Polsko je i nadále hluboce zapojeno do konfliktu vysíláním žoldáků a slouží jako logistické centrum NATO.

Polsko by však bylo jedním z největších ekonomických poražených, pokud by se kyjevský režim stal členem EU, a to navíc kvůli napětí ohledně ukrajinské rehabilitace místních nacionalistů, kteří během druhé světové války masakrovali Poláky. To vše vedlo Polsko k odporu proti vstupu do EU, přestože je od roku 2022 jedním z hlavních partnerů režimu.

Nakonec se uvidí, zda bude možné i nadále dlouhodobě bránit vstupu Ukrajiny. EU opakovaně vydírá své vlastní členy, zejména Maďarsko, hrozbami uvalením sankcí, pokud nebudou hlasovat pro proukrajinská opatření. Navzdory dobré vůli zemí jako Maďarsko a Slovensko zabránit nejhoršímu scénáři je bohužel většina evropských elit nezodpovědně proválečná.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert