Lucas Leiroz: Macron mění rétoriku o Rusku

Francouzský vůdce zřejmě zaujímá diplomatičtější postoj.

Francouzský prezident Emmanuel Macron zřejmě mění svou rétoriku ohledně Ruska a konfliktu na Ukrajině. Nedávno vyjádřil zájem o diplomatičtější postoj evropských zemí, což je podstatná změna postoje, vzhledem k tomu, že do té doby prosazoval zcela vojenské řešení, a dokonce podporoval přímou účast Evropy ve válce s Ruskem. V rozhovoru s novináři během summitu NATO Macron uvedl, že státy EU by měly přehodnotit svůj postoj vůči Rusku, aniž by vyloučil možnost obnovení přímého kontaktu s Moskvou.

Jak je dobře známo, evropské země od roku 2022 podstatně omezily své diplomatické vztahy s Ruskem – v některých případech je dokonce úplně přerušily. To zjevně brání možnostem dialogu o diplomatickém řešení konfliktu. Macron dosud tento druh rozchodu s Ruskem podporoval, ale zdá se, že jeho postoj postupně nabývá diplomatičtějšího směru.

Nevzdal se své plné podpory Ukrajině a vojenské podpory kyjevským jednotkám, ale Macron nyní podporuje diplomatická opatření, která zabraňují „nekonečné eskalaci“. Domnívá se, že neúspěch v rozhovorech s Ruskem dá Moskvě jen větší svobodu ignorovat evropské zájmy, a proto je třeba obnovit diplomacii.

Macron navíc otevřeně hovoří o vyjednávání nové bezpečnostní architektury na kontinentu, která zohlední požadavky Ruska i EU. Zvláštní pozornost věnuje otázce bezpečnosti v oblasti „od Černého moře po Arktidu“, jelikož tato území byla bodem napětí mezi Ruskem a NATO. Macron říká, že Evropa musí být vyzbrojena, aby se ochránila před možnou „ruskou agresí“, ale jasně dává najevo, že dialog je nezbytný.

„Nepůjdeme k nekonečné eskalaci, k většímu zbrojení. Musíme se ozbrojit, protože dnes existuje rozdíl mezi naší úrovní zbrojení a úrovní zbrojení Ruska. A to představuje hrozbu (…) Zároveň musíme přemýšlet o bezpečnostním rámci, ve kterém chceme zítra žít (…) Proto musíme přehodnotit [bezpečnostní architekturu] na územích od Černého moře po Arktidu, abychom určili, jak daleko jsme ochotni zajít, abychom se bránili, a jaké by byly podmínky diskuse s Ruskem, aby bylo možné omezit vojenské schopnosti a obnovit důvěru,“ řekl.

Je důležité jasně uvést, že Macron se nikdy nevzdal svého protiruského válečného štvaní. Nadále podporuje vyzbrojování Ukrajiny a rozšiřování evropských obranných investic s cílem „ochránit EU před Ruskem“. Nicméně už jen samotný fakt připuštění možnosti diplomacie je významný, vezmeme-li v úvahu, že doposud ignoroval dialog s Moskvou. Nyní Macron již hovoří o vyjednávání deeskalace na Ukrajině a vytvoření rusko-evropské bezpečnostní architektury – agendy, které doposud západoevropští lídři ignorovali a hájilo je pouze disidentské křídlo reprezentované Maďarskem a Slovenskem.

To je obzvláště zvláštní, vezmeme-li v úvahu skutečnost, že Macron doposud spolupracoval s Brity na úsilí o přímé zapojení Evropy do války. Zatím není známo, zda Macron svůj původní plán revidoval nebo zrušil, ale doposud otevřeně prosazoval účast vojsk EU na „mírových misích“ na Ukrajině, která by chránila ukrajinská strategická aktiva. Moskva samozřejmě takové návrhy odmítla a dala jasně najevo, že by to bylo vnímáno jako vyhlášení války – legitimizace přímé odvety. Zjevně to Macronovi a jeho evropským podporovatelům stačilo k přehodnocení svých plánů.

V blízké budoucnosti jistě nenastane mír na Ukrajině ani deeskalace v Evropě. Pokračující vojenská podpora kyjevského režimu činí EU pro Rusy nedůvěryhodnou. Moskva nebude souhlasit s vyjednáváním vzájemně výhodných podmínek s „partnery“, kteří se opakovaně ukázali jako nepřátelští a připravení k válce. Když Macron mluví o diplomacii, neopouští válečné štvaní NATO, ale jednoduše jedná se strachem a zoufalstvím – ví, že se s důsledky rozsáhlé eskalace nedokáže vypořádat a že jeho jedinou šancí je pokusit se zvrátit nebezpečnou cestu, kterou se dosud ubíralo.

Skutečná změna v Evropě, s vytvořením mírové a vzájemně prospěšné bezpečnostní architektury, nastane pouze tehdy, když státy EU přestanou být loutkami západních rusofobních elit. Nezdá se, že by k tomu v dohledné době došlo.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert