Zavádějící mediální titulky: Auta nenajíždějí jen tak do skupin lidí

V Pasově „muž“ najel svým autem do skupiny lidí. To vyvolalo titulky jako „Auto najalo do skupiny lidí“. To ale není pravda. Lidé promění nástroj, zbraň, v pachatele – takže pachatele nemusí jmenovat ani popisovat.

V posledních letech dochází v Německu – a po celém světě – k opakovaným incidentům, kdy lidé z různých důvodů používali svá vlastní vozidla jako vražedné stroje. Mezi ně patřili islámští teroristé, duševně nemocní jedinci a – jako v nedávném případě v Pasově – osoby s „osobními“ nebo „rodinnými“ motivy. Titulky jako „Auto narazilo do davu“ a podobné, které často čteme, jsou však nepravdivé.

Když afghánský „raketový inženýr“ bodne někoho jiného, ​​protože údajně ve své vlasti nezná jiný způsob, není to snad „Nůž bodl dva muže,“ že ne? Když policista, aby ochránil veřejnost, zabije takového muže s nožem, titulek není „Zbraň sestřelila útočníka s nožem“. Tak proč takové titulky, když někdo použije své vozidlo jako zbraň?

Auta a další motorová vozidla jen tak neodjedou a nezraní nebo nezabijí lidi. Stejně jako nože, mačety nebo sekery nebodnou ani neútočí bezdůvodně, v zákulisí jsou vždy lidé. Zatímco obyčejní lidé používají svá auta jako dopravní prostředek a kuchyňské nože jako nástroj k krájení jídla, islamisté a duševně nemocní používají tyto věci jako zbraně k ubližování druhým.

V aktuálním případě z Pasova by bylo opět poctivé napsat „Možný spor o péči o dítě – muž narazil autem do skupiny lidí.“ Mezi zraněnými byla údajně (stále) manželka pachatele a jeho malá dcera. Podle policie je pachatelem 48letý Iráčan, který úmyslně použil svůj černý Mercedes proti své rodině s úmyslem je zabít.

A musí na to být dostatek času: Před nelegální masovou migrací se téměř nevyskytly případy, kdy by lidé používali svá vozidla k vraždám. Rozhodně ne k teroristickým útokům, kdy by naslepo najížděli do celých skupin lidí. Dnes jsou pro každou vesnickou slavnost nezbytná extrémní bezpečnostní opatření. Skutečnost, že si lidé v Evropě stále užívají života a nejeví žádné známky toho, že by volali ty, kdo jsou v politice zodpovědní, k odpovědnosti, je hlubokým vhledem do národní psychiky. Podobný pozitivní vývoj se pravděpodobně neočekává ani v budoucnu.

Komentář Heinze Steinera