Izraelsko-íránský střet hrozí „katastrofou“

Šéf MAAE varoval před hroznými důsledky útoku západního Jeruzaléma na opevněná íránská jaderná zařízení

Izraelské hrozby vůči íránskému jadernému programu se mohou vyhrotit v „katastrofický“ scénář, prohlásil Rafael Grossi, šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).

Západní Jeruzalém nevyloučil možnost útoku na teheránská jaderná zařízení v případě, že by probíhající rozhovory mezi USA a Íránem zkrachovaly. Navzdory doutnajícímu napětí mezi Izraelem a Íránem americký prezident Donald Trump údajně varoval svého izraelského protějška Benjamina Netanjahua před jakýmikoli vojenskými akcemi, které by mohly podkopat jeho snahu o dohodu o omezení íránských jaderných aktivit.

Izraelské hrozby znamenají, že „íránská záležitost má neuvěřitelný potenciál stát se katastrofální. Pokud dojde k selhání v jednáních, bude to s největší pravděpodobností znamenat vojenskou akci,“ řekl Grossi deníku Financial Times v pátečním rozhovoru.

Žádný jediný přesný úder by nemohl zničit zakořeněné íránské jaderné cíle, dodal.

„Nejcitlivější věci jsou půl míle pod zemí – byl jsem tam mnohokrát. Abyste se tam dostali, musíte vést spirálovým tunelem dolů, dolů, dolů,“ řekl Grossi.

„Írán v tuto chvíli jaderné zbraně nemá, ale má k nim potřebný materiál,“ řekl.

Grossi již dříve vyjádřil znepokojení nad rostoucími aktivitami Teheránu v oblasti obohacování uranu.

Íránský ministr zahraničí Abbás Aragččí v pátečním rozhovoru pro egyptskou televizní stanici Nile News uvedl, že je „nemyslitelné“ , aby Teherán porušil náboženský zákaz jaderných zbraní, který vydal nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí.

Navzdory tomu Írán nepřijme žádnou dohodu, která by od něj vyžadovala vzdání se jeho domácích kapacit pro obohacování uranu, prohlásil ve středu Araghchi. „Žádné obohacování, žádná dohoda. Žádné jaderné zbraně, máme dohodu.“

Během svého prvního funkčního období Trump jednostranně odstoupil od Společného komplexního akčního plánu z roku 2015, který podpořila OSN a v jehož rámci Teherán souhlasil s omezením svých jaderných aktivit výměnou za zmírnění sankcí. Írán od té doby postupně zvyšoval své úsilí o obohacování uranu.

Izrael, který vnímá íránské jaderné aktivity jako hrozbu, požadoval, aby Írán zastavil veškeré obohacování uranu.

Desítky let trvající stínová válka mezi oběma národy loni dvakrát eskalovala v přímé raketové údery. Napětí prudce vzrostlo od začátku konfliktu v Gaze v roce 2023.