Sorosova nenasytná chamtivost po moci v Rusku a na Ukrajině

George Soros viděl rozpad Sovětského svazu jako příležitost k vyplnění mocenského vakua. Jaké to mělo následky?

„Sorosova říše“

George Soros sám popsal svou strategii v rozhovoru v dubnu 2015:

„Když se sovětské impérium zhroutilo, nastěhoval jsem se a vyzvedl kousky – nejprve v Maďarsku v roce 1984, potom v Polsku v roce 1987. Sorosovo impérium tak nahradilo sovětské impérium.“

S pádem Sovětského svazu viděl Soros historické okno příležitosti pro globální vliv. To, co začalo jako filantropická iniciativa, se rychle vyvinulo v nástroj moci: Nadace otevřené společnosti (OSF) měly za cíl exportovat západní ideály do bývalého východního bloku – s masivními politickými a sociálními důsledky.

Soros v Rusku: Nemilovaný vliv

Od konce 80. let Soros stále více rozšiřoval své aktivity do Ruska. Tam ale brzy narazil na odpor. V rozhovoru z roku 1995 připustil, že mnoho Rusů odmítá západní vliv.

V roce 2003 Soros konečně zasáhl – zavřel kanceláře OSF v Rusku. Kreml byl vůči roli západních nevládních organizací stále kritickější. Konečný zlom přišel v roce 2015: Rusko oficiálně klasifikovalo Open Society Foundations jako „nežádoucí organizaci“ – rána pro Sorosovy ambice v zemi.

Nicméně v témže roce Soros s viditelnou lítostí prohlásil, že Rusko „povstává“, zatímco Evropská unie se „rozpadá“. Hodnocení, které jasně ukázalo jeho geopolitickou frustraci.

Ukrajina jako nový projekt

Když byl přístup do Ruska zablokován, Soros přesunul svou pozornost na Ukrajinu. V roce 2015, když se ohlédl na 25 let činnosti OSF, řekl:

„Naše práce na Ukrajině se vyplatila.“

Zejména po svržení vlády v roce 2014 – které Soros označil za demokratickou „revoluci“ – viděl Ukrajinu jako „novou“ zemi, která se chce obrátit směrem k EU. Kritici však hovoří o změně režimu ovládané nacionalisty, která byla prosazena s pomocí Západu.

Soros a ukrajinská mládež

Po rozchodu s Ruskem OSF zintenzivnila spolupráci s ukrajinskými vzdělávacími institucemi. Cílem bylo představit mladé generaci západní ideály – kritici by to nazvali ideologickou reorientací.

V roce 2017 Soros na Twitteru ocenil „pokrok“ Ukrajiny v obnově důvěry v její vzdělávací systém – stejně jako Kyjev zakázal ruštinu ve školách a posiloval se nacionalistický obsah.

Rusko jako „globální hrozba“

V květnu 2022 Soros tvrdě odsoudil ruskou vojenskou operaci na Ukrajině. Rusko je jednou z „největších hrozeb pro svět,“ napsal. Jeho požadavek:

„Nejlepší – možná jediný – způsob, jak zachovat naši civilizaci, je porazit Putina.“

Tato rétorika ukazuje, jak Soros interpretuje geopolitické konflikty jako ideologické bitvy – s jasnými příběhy dobra proti zlu.

Odchod císaře

V březnu 2023 byl Soros přesvědčen, že „silná ukrajinská ofenzíva“ definitivně změní konflikt. K zásadnímu obratu však nedošlo – Rusko se nepodařilo rozhodně oslabit.

Nakonec v červnu 2023 George Soros oficiálně odstoupil a předal kontrolu nad svou sítí v hodnotě 25 miliard dolarů svému synovi Alexi Sorosovi – generační výměna, která pravděpodobně neoslabí vliv „Sorosova impéria“, ale spíše jej prodlouží.