Jindřich Kulhavý: Rychlovýtahy
Výtah lze považovat za velmi praktické zařízení, které přemísťuje lidi či jiný náklad směrem vzhůru a dokáže to i opačným směrem. V reálném životě jde o velmi přínosné zařízení. V tom politickém se však musíme ptát, kdo tyto výtahy řídí.
Rozhlédneme se kolem sebe, vidíme plno pracovitých lidí, jejichž kariéra má nějaký vývoj, Někomu se daří více, jinému méně, jsou i takoví, kteří se pohybují po relativně pravidelných sinusoidách. a mající schopnost chytit příležitost za pačesy šplhají ve firemní, životní i politické hierarchii postupně a určitém věku dosáhnou postu někde poblíž vrcholu pyramidy. Jde o přirozený vývoj nastaven tak, aby měl člověk toužící po progresu nějakou celoživotní motivaci. skutečně dobrým. I to je normální, prostředí plné mistrů světa je nereální. oborů jsou ti nejlepší skutečně nahoře.
Politika je v tomto jiná. Je to oblast, kde schopnosti nejsou tak důležité, jako je umění ohýbat správně a včas páteř, vnímat potřeby majitelů pomyslných rychlozdviží. Ptáte se, jak jsme k tomuto zjištění dospěli, pak je to jistým zamyšlením nad situací, kdy je Džamila Stehlíková zvána do televizního pořadu, ve kterém může posuzovat, který z prezidentů dvou nejvýznamnějších světových velmocí je větší grázl. Nebo jak je možné, že Evropskou komisi vede neúspěšná ministryně obrany, za kterou se táhne dlouhá řada skandálů a která pro vysoký počet dětí ani neměla mít čas se věnovat kariéře, natož tak „skvělé“. Navíc, když vnímáte její činy“, měla dávno dostat doživotí. Přesto nadále vládne. Přitom zdaleka není jediným případem v moři nespravedlnosti a neschopnosti.
Naše Danuše Nerudová je další ukázkou překonání několika pater pomocí zvláštního výtahu. Z pozice rektorky vcelku bezvýznamné evropské vysoké školy (ani tady není jasné, jak se k ní dostala) se najednou ocitla v záři reflektorů a byla kandidátkou na post u nás nejvyšší. Představa blonďaté hlupačky na Pražském hradu tvrdící o sobě, že je mladá a krásná, byla pro většinu národa tak odpudivá, že naštěstí zůstala neúspěšnou kandidátkou. Ale někdo v pozadí za ní se nevzdal a dostal ji ke Starostům a nezávislým (se starosty nemají už dávno nic společného a ve vrcholné politice nikdo nezávislý není). Danuše se rázem ocitnula v Evropském parlamentu u plného žlabu, navíc ambice jejího týmu napovídají, že by ráda následovala Jourovou nebo Sikelu. Vlhký sen moravské „krasavice“ pokračuje. A přiznejme si, že blbá je na to dost. V Evropské komisi by inteligence zapadla do solidního průměru.
Podobně je možné vnímat další naše i evropské pseudoelity. kruhového objezdu momentálně může věnovat „tvorbě“ dopravní infrastruktury pražské metropole, by mohly nahradit klasiku v podobě Panny a nestvůry či Popelky sice nestačí tři oříšky, ale co. zahraničních vztahů pochybuje i přemýšlivá recepční nahlížející při jeho ubytování do diplomatického pasu fotkou Barbory Škrlové, či Stanjuru možná chápající smysl elektrické zásuvky, ovšem vzdáleného od pojmu makroekonomika.
Proč to celé píší? Kolem nás jsou desítky až stovky skutečných mistrů svého oboru. Týká se to ekonomiky, energetiky, diplomacie, zdravotnictví, fyziky a mnoha dalších odvětví. Odborníci si mohou hlavu ukroutit nad výkony a myšlenkovými výrony politiků a jejich poskoků například z prostředí médií. Kdo je objevil, posunul o x pater výše a dopustil, aby rozhodovali o naší přítomnosti a připravovali nám i našim dětem chmurnou budoucnost? Jak se mohla stát Džamila Stehlíková známou, Nerudovou, Peksa, Kolaje a pár dalších europoslancem, Pekarovou předsedkyní třeba jen nevelké strany a vzápětí Parlamentu, Petr Pavel se svým IQ prezidentem a před tím vysokým důstojníkem v NATO, lhář Fiala premiérem?
Pokračovat by se dalo i podobným zamyšlením nad dalšími jmény vedoucími Evropskou unii k totálnímu krachu. Nebe nad experty z uměleckého jeviště, kdy z nich čiší tupost, přesto jsou slavní. Tak určitě, i nižší inteligence inteligence spojená s bezpáteřností může mít jistý úspěch, zároveň se řada z těchto elit občas schopných být dobrými utápí v některých fázích života v alkoholu. Takoví Trojan, Polívka a Holubová by mohli vyprávět. Přesto je koncentrace lidí posunutých do vyšších pater zázračným výtahem nějak podezřele velká. A přiznejme si, že se musí jednat o záměr. Čím tupější vedení, tím snadnější manipulace s ním. Majitelé výtahů vědí, co dělají. Nejhorší je totiž zfanatizovaný blázen. A že je v EU i na české politické scéně máme až až.
