Německo zavírá továrny na domácím trhu a otevírá je v Číně

Rostoucí náklady na energii, zaměření na obnovitelné zdroje energie a přísné předpisy pohánějí německou deindustrializaci a migraci do Číny

Německá energetická politika a ekonomické prostředí vyhání největší průmyslové podniky v zemi do zahraničí, kde nacházejí výhodnější podmínky. Rostoucí náklady na energii, masivní dotace na obnovitelné zdroje energie a přísné regulace vytvořily v Německu prostředí, které je vůči průmyslovému růstu čím dál nepřátelštější.

V důsledku toho mnoho z nejetablovanějších německých společností zmenšuje své domácí pobočky, ruší tisíce pracovních míst a současně masivně investuje v Číně. Tento posun zdůrazňuje hluboký dopad současných politik na průmyslovou krajinu Německa s dlouhodobými důsledky pro místní ekonomiku a trh práce.

Asia Times zde zkoumá klíčové faktory a společnosti, které přeorientují své operace v zahraničí.

Vysoké náklady na energii v Německu: Výsledek ideologické politiky

Německá energetická politika vyhnala ceny elektřiny pro průmysl na úroveň, která patří k nejvyšším na světě, hned po Spojeném království. Do roku 2023 dosáhne průměrná cena pro průmyslové uživatele téměř 250 USD za MWh; i tato úroveň nákladů je neudržitelná bez významných státních dotací, které nyní dosáhly bezprecedentní úrovně.

Závislost Německa na obnovitelných zdrojích energie, jako je větrná a solární energie, v kombinaci s vyřazováním jaderné energie zvýšily závislost země na dovozu a vedly k prudkým cenovým výkyvům, což v konečném důsledku vytvořilo tlak na průmysl i daňové poplatníky. Tyto vysoké ceny donutily mnoho společností zvážit omezení svých operací v Německu ve prospěch expanze do zahraničí, zejména do Číny.

Průmyslová spotřeba energie klesla za dva roky o více než 16 %

V roce 2023 spotřeba energie v průmyslovém sektoru v Německu klesla na 3 282 petajoulů, což je pokles o 7,8 % ve srovnání s rokem 2022. Tento pokles následoval po již tak výrazném snížení v roce 2022, kdy spotřeba průmyslové energie klesla meziročně o 9,1 % na 3 558 petajoulů. Dohromady tato snížení představují celkový pokles průmyslové spotřeby energie o přibližně 16,3 % během dvouletého období.

Zásobování energií v Německu: Rostoucí závislost na dovozu

Posunula se také domácí výroba energie v Německu, obnovitelné zdroje energie dosáhly na začátku roku 2024 rekordního podílu 61,5 % na celkové produkci energie. Tento posun však vedl k 23% nárůstu dovozu elektřiny v první polovině roku 2024, což podtrhuje závislost Německa na zahraničních zdrojích energie jako doplnění jeho přerušované výroby z obnovitelných zdrojů.

Kolísání dodávek energie z obnovitelných zdrojů v kombinaci s vysokými domácími cenami představuje riziko pro společnosti, které spoléhají na stabilní a dostupnou elektřinu. Očekává se také, že pokračující spoléhání Německa na obnovitelné zdroje energie zvýší závislost na dovozu a dále odrazí společnosti od domácí expanze.

Masivní dotace na obnovitelné zdroje energie

Jen v roce 2024 poskytne Německo na dotacích pro výrobce obnovitelné energie 20 miliard eur. Tyto platby zajišťují, že poskytovatelé energie z obnovitelných zdrojů obdrží garantované minimální ceny, a to i přes prudce klesající tržní ceny.

Tento centrálně plánovaný systém, kdy vláda přistupuje k platbám výrobcům obnovitelné energie při poklesu velkoobchodních cen, značně zatížil státní rozpočet a ponechává menší finanční prostor pro další důležité investice.

Ve skutečnosti byl původní rozpočet na dotace v roce 2024 10,6 miliardy eur (21 miliard dolarů), ale jak ceny energií klesaly, předpokládaná potřeba se zdvojnásobila. Tyto rostoucí náklady na dotace zvyšují fiskální tlak a komplikují vyjednávání o rozpočtu, zejména s ohledem na závazek vlády dodržovat dluhový strop.

Role ztraceného ruského plynu a plynovodů Nord Stream v průmyslovém úpadku Německa

Zastavení dovozu ruského plynu mělo hluboký dopad na německou energetickou krajinu, narušilo průmyslovou základnu a zvýšilo náklady na energii. Ruský zemní plyn byl po desetiletí základním kamenem dodávek energie v Německu a poskytoval spolehlivou a dostupnou energii. Geopolitický dopad války na Ukrajině a sabotáž ropovodů Nord Stream v září 2022 však toto důležité energetické spojení narušily.

Útoky způsobily, že Nord Stream 1 byl zcela nepoužitelný a jeden ze dvou plynovodů Nord Stream 2 byl také poškozen. Pouze jeden úsek Nord Stream 2 je stále v provozu, ale není využíván. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno zopakoval, že tento provozní plynovod by mohl okamžitě obnovit dodávky, pokud by Německo bylo ochotno se politicky a ekonomicky zapojit do Ruska.

V nedávném telefonickém rozhovoru s německým kancléřem Olafem Scholzem – jejich prvním po dvou letech – Putin zdůraznil, že obnovení dodávek plynu přes Nord Stream 2 bylo „otázkou zmáčknutí tlačítka“, což signalizuje ochotu Ruska dodávat plyn, pokud bude Německo spolupracovat.

Náhlý úbytek ruského plynu donutil Německo nahradit jej mnohem dražším dovozem zkapalněného zemního plynu (LNG), především ze Spojených států. Tyto nadměrné náklady podkopaly globální průmyslovou konkurenceschopnost Německa.

Putinův návrh obnovit zbývající plynovod Nord Stream 2 podtrhuje strategický vliv Ruska na evropské dodávky energie. Tím, že Putin nabízí potenciální záchranné lano německé ekonomice, která se potýká s problémy, se snaží ovlivnit politický postoj Německa ke konfliktu na Ukrajině. Navzdory potenciálním ekonomickým výhodám obnovení dovozu plynu se Německo zatím vyhýbá jednání podle návrhu.

Klesající domácí investice v Německu

Rostoucí náklady na energii a regulační problémy vedly k výraznému poklesu domácích investic. Hrubá tvorba soukromého fixního kapitálu je zhruba 10 % pod úrovní před pandemií koronaviru.

U průmyslové výroby to vypadá ještě hůř: od roku 2021 se úroveň výroby v Německu snížila o více než 9 %. Pokles byl ještě větší v energeticky náročných odvětvích. Úroveň výroby tam za necelé dva roky klesla o více než 18 %, což ukazuje na značné problémy v odvětvích silně závislých na dostupné energii.

Tento pokles se shoduje se zvýšenými náklady na energii a pokračujícím posunem k obnovitelným zdrojům energie, což mohlo ovlivnit nákladovou strukturu těchto průmyslových odvětví. Tento trend ukazuje na potenciální tlaky na deindustrializaci, zejména u sektorů, které se nemohou přizpůsobit rostoucím provozním nákladům.

Neudržitelné nákladové prostředí v Německu způsobuje, že mnoho společností ruší pracovní místa doma, zatímco expanduje v Číně.

Největší německé společnosti ruší pracovní místa v Německu a investují v Číně

• Volkswagen: Tváří v tvář potenciálnímu propouštění až 30 000 pracovních míst v Německu provedl Volkswagen významné investice v Číně, včetně 2,5 miliardy eur (2,6 miliardy dolarů) do rozšíření výroby elektrických vozidel v Hefei a dalších 700 milionů eur na partnerství s Xpeng v terénu technologie elektrických vozidel.
• BASF: Chemický gigant ruší 2 600 pracovních míst, většinou v Německu, a investuje 10 miliard eur do nového chemického komplexu v Guangdongu v Číně.
• Bosch: Společnost oznámila plány na zrušení 7 000 pracovních míst v Německu a zároveň navýšení investic do čínského odvětví e-mobility a automatizovaného řízení.
• BMW: Rozšíření výroby v čínském Shenyangu s investicí 2,5 miliardy eur, což společnosti umožní přesunout výrobu blíže k cílovým trhům.
• SAP: Plánuje zrušit 9 000 až 10 000 pracovních míst v Německu a zároveň přerozdělit zdroje na rychle rostoucí trhy v zahraničí.

Tyto škrty jsou součástí širšího trendu, protože průmyslová odvětví v Německu čelí rostoucímu finančnímu tlaku a regulační zátěži. Bavorský podnikatelský svaz (vbw) odhaduje, že samotný automobilový průmysl v Bavorsku by mohl do roku 2040 ztratit 106 000 pracovních míst, což zdůrazňuje dalekosáhlé důsledky průmyslových výzev v Německu.

Prezidentka Svazu automobilového průmyslu (VDA) Hildegard Müllerová varuje, že do roku 2035 může být ohroženo až 190 000 pracovních míst v celém odvětví, což odráží rizika německé deindustrializace.

V reakci na tento vývoj zahájila Scholzova vláda naléhavá jednání s předními představiteli průmyslu. Odborníci z oboru však tvrdí, že těmto rozhovorům chybí dlouhodobá strategická vize potřebná k řešení základních problémů, jako jsou vysoké náklady, regulační tlaky a mzdové náklady. Bez komplexních strukturálních reforem hrozí německému automobilovému sektoru další pokles jeho globální konkurenceschopnosti.

Rostoucí německé investice v Číně: rekordní úrovně

Navzdory výzvám německých politiků a EU ke snížení závislosti na Číně německé společnosti nadále v zemi rekordně investují. Německé investice v Číně dosáhly v posledních letech nebývalé úrovně, zejména díky automobilovému a chemickému odvětví.

Jen v první polovině roku 2024 dosáhly německé přímé zahraniční investice (FDI) v Číně 7,3 miliardy eur, čímž přesáhly celkovou částku 6,5 miliardy eur za celý rok 2023. Investice EU v Číně jsou stále více taženy Německem a jeho výrobci automobilů tažené německými přímými zahraničními investicemi, které tvořily 57 % celkových investic EU v Číně v první polovině roku 2024, 62 % v roce 2023 a rekordních 71 % v roce 2022.

Důležité investiční projekty:

• Volkswagen: Kromě své investice ve výši 2,5 miliardy eur v Hefei zvýšil Volkswagen svůj podíl ve společném podniku v JAC Motor z 50 % na 75 %. Tento krok podtrhuje dlouhodobý závazek Volkswagenu k místní výrobě vozidel v Číně, což je trh kritický pro růst jeho elektromobilů.
• BMW: Investice BMW v Shenyangu nejen rozšiřuje výrobu, ale také možnosti výzkumu a vývoje, aby se přizpůsobila místní poptávce a předešla vysokým nákladům na energii v Německu.
• BASF: Závod chemické společnosti v hodnotě 10 miliard EUR v Guangdongu je dalším příkladem rozsáhlé lokalizace. Působením v Číně BASF minimalizuje regulační a energetické náklady v Německu a zároveň uspokojuje čínskou poptávku po vyspělých chemických produktech, zejména v automobilovém sektoru.

Tyto projekty odrážejí strategii místní výroby, která firmám pomáhá kontrolovat náklady a uspokojovat poptávku na čínském trhu bez složitosti a nákladů na export z Německa.

Rozšíření investic EU v Číně pod německým vedením

Investice EU v Číně dosáhly ve druhém čtvrtletí roku 2024 rekordních 3,6 miliardy eur, což je vůbec nejvyšší čtvrtletní hodnota. K tomuto růstu významně přispěli němečtí výrobci automobilů, kteří od roku 2022 představují zhruba polovinu všech investic EU v Číně.

Zatímco průměrná čtvrtletní aktivita v oblasti fúzí a akvizic mezi rokem 2022 a první polovinou roku 2024 poklesla o 30 %, investice firem z EU na zelené louce neustále rostly, přičemž trendem je německý automobilový a chemický sektor.

Mezi rokem 2022 a první polovinou roku 2024 bude 65 % veškerých přímých zahraničních investic EU v Číně pocházet z Německa, oproti 48 % mezi lety 2019 a 2021. Pět největších evropských investorů v Číně v roce 2023 byly německé společnosti, což odráží klíčovou roli Německa v investicích mezi EU a Čínou zdůrazňuje.

Naproti tomu země jako Francie, Nizozemsko a Dánsko přispějí každá pouze 7–8 % přímých zahraničních investic EU v tomto období, zatímco zbývajících 23 členských států EU přispěje dohromady pouze 12 %.

Lokalizovat dodavatelské řetězce a zmírnit geopolitická rizika

S ohledem na rostoucí ceny energií a regulatorní nejistotu německé společnosti také restrukturalizují své dodavatelské řetězce, aby minimalizovaly rizika. Události, jako je pandemie Covid-19 a narušení Suezského průplavu, upozornily na křehkost globálních dodavatelských řetězců a přiměly společnosti zaměřit své operace na klíčové trhy. Německé společnosti na to reagují zvýšením přímé výroby v Číně, která nabízí jak nákladové výhody, tak sníženou zranitelnost vůči narušení globálního dodavatelského řetězce.

Friedolin Strack z Federace německého průmyslu (BDI) poznamenává, že společnosti v Číně stále více „reorganizují své dodavatelské řetězce na regionální bázi“. Německé automobilky jako Volkswagen a BMW lokalizují své dodavatelské řetězce elektrických vozidel, aby zůstaly konkurenceschopné v prostředí, kde čínští výrobci elektrických vozidel získávají podíl na trhu. Investicemi do místní výroby mohou německé firmy nejen snížit své náklady, ale také se chránit před globálními nejistotami.

Snížení německého exportu do Číny prostřednictvím místní výroby

Přechod na místní produkci vedl v prvních sedmi měsících roku 2024 k poklesu bilaterálního obchodu mezi Německem a Čínou o 5,7 %. Německý export do Číny meziročně klesl o 11,7 %, protože společnosti stále více slouží čínským spotřebitelům přímo prostřednictvím místní výroby.

Tento pokles exportu je patrný zejména v automobilovém sektoru, kde německé společnosti vyrábějí vozidla přímo v Číně, místo aby je vyvážely. Tento trend by mohl ovlivnit obchodní bilanci Německa, protože do zahraničí je zasíláno méně německého zboží, zatímco místní produkce v Číně nadále roste.

Jedinečné výhody Číny pro německé společnosti

Zatímco německá vláda a Evropská komise prosazují diverzifikaci od Číny, alternativní trhy postrádají čínskou infrastrukturu, velikost trhu a nákladovou efektivitu. Zatímco země jako Vietnam a Thajsko jsou považovány za možnosti diverzifikace, nemohou se rovnat čínským průmyslovým sítím, kvalifikované pracovní síle a velikosti trhu.

Od roku 2022 pochází více než 50 % všech investic EU v Číně z německých společností, zejména z automobilového a chemického odvětví. Velké projekty, jako je partnerství Volkswagenu se společností Xpeng a výrobní závod BASF, podtrhují strategické zaměření Německa na Čínu jako klíčový trh pro dlouhodobý růst a konkurenceschopnost.

Strategické přeskupení prostřednictvím domácí politiky a globální konkurence

Rozhodnutí německých společností omezit domácí investice a expandovat v Číně odráží hluboký dopad současné německé energetické politiky a regulačního tlaku. Vysoké náklady, kolísající dodávky energie a regulační problémy způsobily, že Německo je obtížné prostředí pro rozsáhlé průmyslové investice, zatímco Čína nabízí stabilitu, nákladovou efektivitu a potenciál růstu trhu.

Jak Německo usiluje o udržení své průmyslové základny, tyto trendy naznačují, že je třeba řešit strukturální problémy doma. Bez reforem na snížení nákladů na energii a snížení byrokracie bude přesun německých investic do Číny pravděpodobně pokračovat, což bude mít dlouhodobé dopady na obchodní bilanci Německa, průmyslovou výrobu a ekonomickou odolnost. Hlavní roli nebudou hrát ani cla EU.

Od Diega Fassnachta