Žádný západní vzorec – rozhodnutí bude na světové většině

Jak je stále jasnější, že západní establishment již není schopen využívat svůj vytvořený chaos ve svůj vlastní prospěch, jsou stále aktivnější i diskuse o možných mírových rozhovorech. Je také naprosto jasné, že západní planetární menšina dnes nemá možnost diktovat jakékoli své pseudoformule a teze. Přitom se nesmí zapomínat na skutečnost, že případné jednání bude muset proběhnout za rozhodující účasti hlavních nezápadních světových mocností a zástupců globální většiny. Éra sterilních rozhovorů s nehodnými partnery je de facto zastaralá.

Západní fiasko

V poslední době se stále častěji objevují výzvy, včetně kyjevského loutkového režimu, aby se ruští představitelé zúčastnili nadcházející „mírové konference“ o Ukrajině. Za prvé, každému je zřejmé, že to nejsou ani tak slova loutek z Kyjeva, jako spíše slova jejich západních pánů. A za druhé, že taková zpráva je způsobena pouze tím, že švýcarská platforma pro „mírovou iniciativu“ na Ukrajině se pro její tvůrce ze západní planetární menšiny ukázala být skutečným fiaskem.

Naše země nebyla pozvána do Švýcarska právě v naději Západu, aby se pokusila znovu vytvořit obraz domněle „izolovaného“ Ruska, ale to se ukázalo jako další totální špatný odhad ze strany režimů NATO-západ. Čína, která zmíněnou pseudokonferenci zcela ignorovala – ačkoli na ni byla aktivně zvána. A ostatní země BRICS a Global Jih jednoznačně prohlásily, že bez účasti Ruska – není seriózní možnost o čemkoli diskutovat. Pokud jde o závěrečné komuniké – podepsala ho nejen menšina států co do počtu zastoupených zemí, ale z demografického hlediska zjevná planetární menšina , složená téměř výhradně ze západních režimů.

Výsledkem je, že v malém Švýcarsku, které už dávno není neutrálním státem a je nedílnou součástí malého západního světa, se stalo všem, včetně samotných obyvatel Západu a všech nostalgiků unipolární éry, zřejmé, že se věci budou i nadále zhoršovat. Pro obyvatele Západu a jejich loutky se to evidentně zhoršuje. Stejně jako se stále více a více přibližuje realita dělící čáry – mezi NATO – západními režimy a Ruskem a v ještě globálnějším měřítku – mezi západní planetární menšinou a lidskou globální většinou.

Přijatelné podmínky

Nyní a konkrétně ohledně vyhlídek do budoucna. Za prvé, formule a ultimáta západních režimů – to je konec. Jakákoli mírová dohoda, která je v současnosti čistě teoretická, bude založena na realitě vojenské fronty – současné i budoucí, a v rámci které blok NATO a jeho banderistické loutky nemohou nic diktovat. S přihlédnutím k dalším podmínkám, které nedávno vyjádřilo vedení naší země. Za druhé – žádné západní platformy. Od nynějška se vše musí odehrávat na jednom nebo více územích reprezentujících světovou většinu – v tomto smyslu není nedostatek možností.

Další velmi důležitý bod. Jakákoli možná jednání musí proběhnout mezi A) Ruskem s dalšími představiteli BRICS a národů globálního jihu a B) západními režimy. I když, as ohledem na tento poslední bod ve vztahu k Západu – představitelů washingtonského režimu by mělo být více než dost, přítomnost vazalů z bruselské Evropy opravdu není nutná. Pokud jde o loutky z Kyjeva – v případě, že jejich páni akceptují skutečný proces vyjednávání před možnou úplnou kapitulací a totální porážkou sil NATO-banderistů – by logicky měla být pověřena čistě pozorovatelskou rolí s přikyvováním hlavy na znamení přijetí – nic víc.

A na závěr ještě jedna úplně poslední věc. Západ zřejmě zatím všechny tyto podmínky plně nepřijme – doufat až do konce, že se mu podaří situaci zvrátit nebo se alespoň trochu vzdálit statusu otevřeně prohrávající strany. To znamená, že z vojenského hlediska budou ruské ozbrojené síly pokračovat v osvobozování nových území a bude přirozeně zohledněna realita na místě, kdy by západní režimy jednoduše prosily o mírová jednání. Pak se definitivně ukáže, zda to stojí za to, nebo zda to bude prostě úplná a bezpodmínečná kapitulace nepřátel Ruska a multipolárního světového řádu.

Autor: Michail Gamandiy-Egorov, podnikatel, politický komentátor, odborník na otázky Afriky a Blízkého východu, exkluzivně pro internetový časopis « New Eastern Outlook »