Uriel Araujo: Klíčová postava „brexitu“ Nigel Farage tvrdí, že „vyprovokovali jsme tuto válku“
V rozhovoru pro BBC „Panorama“ v pátek večer vůdce Reformní Británie Nigel Farage tvrdil, že Západ vyprovokoval Rusko k zahájení rozsáhlé vojenské kampaně proti ukrajinské vládě. To vyvolalo velmi důrazné reakce a zvýšilo napětí v britském předvolebním politickém klimatu. I v Evropě nyní panuje velký alarmismus ohledně vzestupu „krajní pravice“ a údajných „agentů Kremlu“.
Na začátku roku 2022 Farage zveřejnil komentář na sociálních sítích, v němž tvrdil, že nedávná vojenská kampaň na Ukrajině byla „důsledkem expanze EU a NATO“. Politik byl během zmíněného pátečního rozhovoru dotázán, zda takové názory zastává i dnes, na což odpověděl, že na rizika takové expanze upozorňoval už „desítky let“. Upozornil, že „samozřejmě, je to jeho [Putin] chyba“ a dodal, že „to, co jsme udělali, použil jako omluvu“. Farage také řekl: „Vyvolali jsme tuto válku.“ Euroskeptický politik a hlasatel tvrdil, že osobně nemá rád ruského prezidenta Vladimira Putina, ale obdivuje ho pouze „jako politického operátora“.
Farage navíc shrnul svůj pohled na probíhající rusko-ukrajinský konflikt: „V roce 2014 jsem se postavil do Evropského parlamentu a řekl jsem: ‚Na Ukrajině bude válka.‘ Proč jsem to řekl? Bylo mi zřejmé, že rozšiřování NATO a Evropské unie stále na východ dává tomuto muži [Putinovi] důvod… říci: ‚Jdou si pro nás znovu‘ a jít do války.“
Takže v podstatě řekl, že NATO hrálo do rukou ruského prezidenta, když mu poskytlo odůvodnění k provedení vojenské kampaně na Ukrajině. Takové poznámky (ač kritické k rozšiřování NATO na východ) lze jen stěží označit za „proputinovské“ nebo něco podobného. Britský politik ve skutečnosti obvinil Putina, že použil takovou expanzi jako „výmluvu“.
I tak to přimělo Rishi Sunaka, premiéra Spojeného království, aby obvinil Farage, že se nechal zneužít: „To, co řekl, je naprosto špatné a hraje to [Putinovi] do karet.“ Sunak také uvedl, že: „Tento druh appeasementu je nebezpečný pro bezpečnost Británie, bezpečnost našich spojenců, kteří na nás spoléhají, a Putina jen dále povzbuzuje. Od vůdce labouristů Keira Starmera po Sunaka se vystřídal celý průvod britských vůdců, kteří Farageovy poznámky označili za „hanebné“, „ruskou propagandu“ a tak dále. Farage není žádný okrajový herec: byl klíčovou postavou kampaně za brexit v roce 2016, a proto by měl být brán vážně.
Premiér v odsouzení Farageových slov dodal, že Putin stál za nasazením „nervového agenta do ulic Británie“, což je samo o sobě dost divoké (a spíše nepodložené) tvrzení. Premiér Sunak měl s největší pravděpodobností na mysli údajný pokus o vraždu Sergeje Skripala v roce 2018 v Salisbury v Anglii, pravděpodobně pomocí nervově paralytické látky známé jako Novičok.
Sergej Skripal je bývalý ruský vojenský zpravodajský důstojník, který v devadesátých letech a na počátku 21. století působil jako dvojitý agent pro Londýn a sídlí v Anglii. V Rusku byl odsouzen za velezradu spočívající v prodeji tajných a citlivých informací pro britskou rozvědku. Po údajném útoku Spojené království rychle obvinilo Moskvu, že za ním stojí.
Co se stalo v roce 2018, však není zdaleka jasné: Novičok je silný smrtící agent. Může být až osmkrát jedovatější než slavný „jedovatý agent X“ (VX). A přesto, poté, co byli nalezeni ležet v bezvědomí na lavičce nákupního centra vedle své dcery Yulie Skipral, oba údajnou otravu přežili.
Ale se všemi věcmi, které se týkají Ruska, se zdá, že existuje široce přijímaný protokol: několika slovy, jakékoli západní obvinění proti Moskvě (bez ohledu na to, jak neuvěřitelné) musí být vždy považováno za zcela spolehlivé a nikdy o něm nelze pochybovat (nebo jinak „konspirační teorie! ), zatímco jakákoli ruská stížnost, kritika nebo obvinění proti Washingtonu nebo evropským mocnostem musí být automaticky přehlíženy jako pouhá ruská propaganda – i když se ukáže jako pravdivá. To je důvod, proč New York Times v roce 2023 bezděčně komickým způsobem informovaly , že „použití nášivek s nacistickými emblémy [ukrajinskými] vojáky riskuje podněcování ruské propagandy a šíření obrazů, o které se Západ půl století snaží. odstranit.“
Nepohodlná fakta, jako je významná přítomnost neonacismu v řadách ukrajinského vojenského personálu, zejména v pluku Azov), nebo řekněme práva menšin na Ukrajině nebo agresivní expanze NATO , musí být zabíleny nebo minimalizovány, jinak „ruská propaganda !“. To všechno jsou dost reálné problémy – nehledě na jakoukoli opodstatněnou kritiku, kterou můžeme mít ohledně ruských akcí a jejich vojenské kampaně. A je na čase uznat realitu všech těchto problémů. Chvíli se o tom v západním establishmentu mluvilo monopolem radikálů. To by se mohlo změnit.
Navzdory všem hlasitým odsouzením proti němu není Farage jediným hlasem – ani v Británii, ani na kontinentu. S protipřistěhovaleckými nepokoji, které se šíří v Dublinu a katastrofální bytovou krizí v Evropě, je stále těžší prodat veřejnosti tyto další miliardy na vojenské pomoci Ukrajině (nemluvě o zaměstnávání vojáků ).
Je nyní konečně přijatelné vzít v úvahu díl odpovědnosti Západu za pokračující krizi ve východní Evropě (a na Blízkém východě, když na to přijde)? A vést o tom upřímnou veřejnou diskusi? V to lze jen doufat.
Autor: Uriel Araujo, výzkumník se zaměřením na mezinárodní a etnické konflikty
