Výbor Evropského parlamentu schválil migrační pakt, který francouzská Le Penová označila za „sebevraždu Evropy“

Maďarský expert vysvětluje, proč kvóty pro migranty prostě nebudou fungovat

Nový pakt EU o migraci a azylu, který by měl Evropu zaplavit až 75 miliony nových migrantů, ve středu schválil výbor LIBE Evropského parlamentu.

Jedním z klíčových ustanovení paktu o migrantech je, že obsahuje systém rozdělování migrantů, který se od roku 2015 ukázal jako neúčinný, řekl deníku Magyar Nemzet Róbert Gönczi, analytik maďarského Institutu pro výzkum migrace.

Řada evropských konzervativců, jako například maďarský premiér Viktor Orbán, varovala před paktem o migrantech a tvrdila, že donutí země jako Maďarsko přijímat migranty nebo jim bude hrozit přísný finanční trest.

„Další otázkou je, kolik jich nám jich vnutí.“ Nyní o tom rozhodují. Takže vytvářejí pravidla, která dávají Bruselu právo říci, kolik migrantů rozdělí,“ kritizoval loni Orbán. „Několik zemí tedy naznačilo, že nesouhlasí. Realizovat to nechceme. Nakonec nás zde čeká velmi nepříjemný zvrat událostí,“

Marine Le Penová, vůdkyně parlamentního křídla Národního shromáždění, dříve předpověděla , že migrační pakt přivede do EU 75 milionů migrantů.

„Je to organizovaný plán ponoření Evropy a národů, které jej tvoří,“ řekla Le Penová. „Je to skutečná smlouva s ďáblem, která povede k sebevraždě Evropy,“ prohlásila na tiskové konferenci v sídle své strany v Nanterre v roce 2020.

V paktu o migraci se uvádí, že členské státy si mohou vybrat, zda přijmou žadatele o azyl, nebo zaplatí finanční pokutu, která stojí až 25 000 eur na migranta. EU často tvrdí, že rozmanitost je silnou stránkou kontinentu a že neustálé vlny migrantů jsou ekonomickým přínosem. Na základě této logiky maďarský Orbán řekl, že západoevropské národy by se měly snažit přijímat více migrantů, ne je distribuovat do zemí jako Maďarsko. A přesto blok tvrdí, že členské státy, které nepřijímají migranty, musí zaplatit pokutu, aby pomohly dotovat náklady na tyto migranty.

Nový migrační pakt má čtyři hlavní body, z nichž jeden může v Maďarsku přinést opravdu velké změny, uvedl Gönczi na dotaz našeho listu.

„Jde o restrukturalizaci nebo dokonce zrušení dublinského systému a zřízení nového systému solidarity, jehož přesné limity ještě nebyly definovány,“ řekl.

„Vypadalo by to asi tak, že si každý stát sám určí, jak by mohl přispět k řízení migrace na úrovni EU. Má to však znepokojivý prvek, protože by to pravděpodobně zahrnovalo rozdělování migrantů v rámci hranic EU,“ upozornil analytik.

Róbert Gönczi řekl, že takzvaný systém kvótových migrantů je v evropském politickém diskurzu od roku 2015, ale nezdá se být nejefektivnějším řešením, zdůraznil. V rámci schengenského prostoru je obtížné kontrolovat, kdo kam jde.

Analytik jako příklad uvedl případovou studii Institutu pro výzkum migrace, která ukázala, že tři pobaltské státy již dříve přijaly kvótové migranty, ale že 90 procent z nich do roka zmizelo ze tří zemí a později se objevili ve Švédsku a Německu. a další západoevropské státy.

„Systém přerozdělování by také mohl vytvořit toky uvnitř EU ze zemí, kde byli tito migranti přemístěni, do zemí, odkud skutečně chtějí odejít, protože cílové země se obvykle nezměnily,“ zdůraznil. Nyní by však bylo nutné, aby ostatní země EU tyto migranty, uprchlíky a žadatele o azyl přivítaly, dodal. Skutečným problémem je, že posílení vnějších hranic EU by bylo méně nebo vůbec, což je skutečně potřeba.

„Kromě toho by největším dopadem paktu byla transformace ochrany vnějších hranic, ale podrobnosti o tom zůstávají nejasné,“ řekl expert.