„Ne, děkuji“ jaderné energii – „ano, prosím“ jaderným zbraním: Tak tikají němečtí socialisté

Neuvěřitelné: V reakci na předvolební prohlášení Donalda Trumpa dala hlavní kandidátka SPD do evropských voleb Katarina Barleyová k diskusi o jaderném vyzbrojování EU , protože pochybuje o spolehlivosti svého partnera v NATO, USA. Německé jaderné elektrárny byly ze strachu odstaveny a nyní lidé přemýšlejí o jaderných bombách v EU…

O víkendu bývalý prezident Donald Trump, který znovu kandiduje na prezidenta, na předvolební akci oznámil , že nebude v nouzi chránit partnery NATO, kteří neplní své finanční závazky vůči Rusku. Jeho prohlášení zpochybňující princip pomoci NATO vyvolalo pochybnosti o spolehlivosti amerického deštníku jaderných zbraní pro Evropu.

„V tuto chvíli leží jaderný odstrašující prostředek pro Evropu na NATO,“ řekla v úterý červená Katarina Barley pro „Tagesspiegel „ . Po Trumpových prohlášeních už nelze spoléhat na jadernou ochranu USA. Na otázku, zda EU potřebuje vlastní jaderné bomby, odpověděla: „Na cestě k evropské armádě by se to také mohlo stát problémem.“ Zároveň ale vysvětlila, že je stále v zájmu Američanů mít jaderného odstrašení, aby Evropa poskytla významnou podporu.

Trumpovo zpochybnění povinnosti NATO poskytnout pomoc spustilo vlnu mezinárodního pobouření, jak je upraveno v článku 5 Severoatlantické smlouvy. Stanoví, že v případě útoku na zemi NATO musí spojenci poskytnout všechny formy pomoci, aby „obnovili a udrželi bezpečnost severoatlantické oblasti“. Je však také stanoveno, že země NATO by měly vynakládat alespoň dvě procenta svého ekonomického výkonu na obranu státu. Trumpovo varování se týkalo těch zemí, které tento požadavek nesplňují.

Po stažení Británie je Francie jedinou zemí EU, která má jaderné zbraně. Vzhledem k válce na Ukrajině a možnosti druhého funkčního období Donalda Trumpa byla otázka nové regulace jaderného odstrašování v Evropě již několikrát diskutována. Francouzský prezident Macron již nabídl svým partnerům v EU jednání o této záležitosti. Dosud o to pravděpodobně nebyl zájem, ale to by se nyní mohlo změnit – podle toho, jak se k případným jaderným zbraním EU postaví federální vláda.

Poslední jaderné elektrárny v Německu byly odstaveny v dubnu 2023. Německý Bundestag rozhodl o postupném ukončení jaderné energetiky 30. června 2011. Podle federální vlády byla spouštěčem tohoto rozhodnutí jaderná katastrofa ve Fukušimě z 11. března 2011, kterou spustilo tsunami. Jaderné vyřazení přišlo ze strachu z nereálné katastrofy (vzhledem k neexistujícímu riziku tsunami v Německu). Nyní se ale mluví o jaderném zbrojení EU. Jak to do sebe zapadá?