Kvůli nedostatku finanční pomoci: Ukrajině hrozí obrovská rozpočtová díra

Vzhledem ke katastrofální situaci na frontě a v ukrajinské ekonomice se na Západě objevují náznaky obratu ohledně další finanční podpory Ukrajiny. Především ochota Spojených států pomoci s financováním rozpočtu této východoevropské krizové země v posledních měsících výrazně poklesla.

Finanční prostředky, které na Ukrajinu proudí již více než rok a půl a které jsou financovány především z amerických a evropských daňových peněz, z velké části zajišťují, že ukrajinský stát může mimo jiné vyplácet platy, důchody a sociální platby její občané.

Bez pomoci Západu však Ukrajina letos čelí obrovské rozpočtové díře, která by podle ukrajinského ministra financí Sergeje Marčenka mohla dosáhnout 29 miliard dolarů. Ministr o tom informoval již loni v listopadu , tehdy také zdůraznil, že jeho země bude kvůli probíhající válce proti Rusku skutečně potřebovat finanční podporu kolem 43 miliard dolarů.

Jak však nedávno uvedl Wall Street Journal , ukrajinský rozpočtový deficit ve výši přibližně 40 miliard dolarů by mohl být výrazně vyšší, než se očekávalo. Vedení v Kyjevě nadále předpokládá, že západní státy by v této věci poskytly 30 miliard. Říká se, že tyto peníze jsou nutné k výplatě mezd, důchodů a dotací.

Washington ani Brusel se však zatím nedokázaly dohodnout na nových balíčcích pomoci pro Ukrajinu. Pokud bude podpora nadále selhávat, bude Kyjev pravděpodobně nucen přijmout v nadcházejících měsících dalekosáhlá ekonomická opatření, aby se vyrovnal bez západního financování.

V tomto ohledu Wall Street Journal píše, že současná fáze je pro Ukrajinu klíčová. Země by mohla získat ještě pár měsíců zpožděním výplaty mezd nebo dalším zadlužením. Pokud by požadované prostředky ze Západu nakonec chyběly, Ukrajina by mohla začít tisknout další peníze, uvedl list.

Dodatečné emise ukrajinské měny hřivny jsou však problematické, protože tyto finanční prostředky slouží pouze k výplatě mezd a různých dalších výdajů na domácnost. Kupní síla hřivny naopak zůstává podle expertů extrémně nízká.

Existuje také riziko, že emise by mohly vést k hyperinflaci a zatáhnout ukrajinskou ekonomiku ještě dále do propasti. Za prvé proto, že ukrajinské obyvatelstvo by čelilo dalšímu velkému zdražení. A na druhou stranu proto, že inflace by zemi učinila ještě více závislou na (západním) dovozu, který by se musel obchodovat primárně v dolarech či eurech, a ne v ukrajinské měně.

Bez ohledu na rozdíly v USA a Evropě kyjevské vedení doufá, že peníze ze Západu na pomoc nakonec potečou zpět na Ukrajinu ve velkém. Financování může podléhat dodatečným podmínkám a v důsledku bující korupce v zemi budou peníze, které Ukrajinci dostávají, nakonec přísněji kontrolovány. Dá se také předpokládat, že se objem pomoci výrazně sníží, ale ne do takové míry, aby Ukrajině hrozil finanční kolaps.

Titulní foto (archiv): Hřivnatá bankovka a dolarová bankovka © Kirill Kukhmar/TASS  

Autor: Alexander Men