Alexander Men: Jak by se mohly BRICS vyvíjet po svém rozšíření
Skupina států BRICS je nyní bezesporu jednou z nejvýznamnějších multilaterálních asociací na mezinárodní scéně. K 1. lednu dokončila dalekosáhlou expanzi a přidala do svých řad pět nových členů: Etiopii, Egypt, Írán, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty.
Tito aktéři by mohli výrazně ovlivnit budoucí vývoj BRICS, jak zdůrazňují odborníci. Přinejmenším kombinovaný ekonomický potenciál těchto rozvíjejících se zemí se výrazně zvyšuje: V důsledku expanze je jejich podíl na globálním hrubém domácím produktu (měřeno paritou kupní síly) nyní 36 procent místo dřívějších 32 procent. Deset zemí BRICS s přibližně 3,6 miliardami obyvatel přitom tvoří téměř polovinu celkové populace.
Původně bylo plánováno šest nových nahrávek. To bylo dříve dohodnuto v srpnu na 15. summitu BRICS v Johannesburgu v Jižní Africe. Kromě pěti zmíněných nových přijetí by měla být Argentina přizvána do asociace jako „plnoprávný člen“.
Přistoupení Argentiny inicioval její bývalý prezident Alberto Fernández, ale nové argentinské vedení kolem Javiera Milei rozhodlo, že by se jihoamerická země přece jen neměla stát členem BRICS. Podle médií Milei oficiálně informoval lídry zemí BRICS v dopise loni v prosinci o rozhodnutí nevstoupit do bloku.
Bez ohledu na to mnoho zemí stále chce vstoupit do BRICS. Tato skupina nabízí svým členům především možnost spolupracovat na překonání nejisté přechodné fáze globálního systému.
BRICS je charakteristický svým formátem: blok funguje podle demokratických principů vyznačujících se vzájemným respektem, přičemž nechce vnucovat svou vůli jiným zemím a národům. Na rozdíl od skupiny G7 ovládané USA, jejíž partnerství je, jak známo, založeno na takzvaných „společných hodnotách“, které by měli všichni účastníci dodržovat.
Na druhé straně BRICS chtějí nadále posilovat svou otevřenou spolupráci , a proto se nezavázaly ke konkrétní agendě. Z tohoto důvodu neexistuje žádná stálá instituce, která řídí činnost sdružení. Místo toho se tohoto úkolu střídavě a na rok ujímá jeden z členů.
Ruské předsednictví BRICS v roce 2024
1. ledna Rusko převzalo rotující předsednictví skupiny zemí. Jak řekl ruský prezident Vladimir Putin v projevu u příležitosti zahájení ruského předsednictví , pokračující v podpoře spolupráce v oblasti vědy, špičkových technologií, zdravotnictví a životního prostředí, jakož i v oblasti kultury, sportu, výměn mládeže a občanské společnosti bude pro Moskvu prioritou. V mnoha ruských městech je naplánováno celkem více než 200 akcí na různých úrovních a s různým zaměřením.
V této souvislosti učinil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na konci loňského roku četná prohlášení , která rovněž nastínila budoucí vývoj tohoto bloku.
Lavrov ruským médiím řekl, že jeho země bude v rámci svého předsednictví BRICS pracovat na zlepšení funkce skupiny států jako pilíře multipolárního světa. V tomto ohledu se domnívá, že BRICS by se nemělo transformovat na plnohodnotnou organizaci se sekretariátem: „BRICS není organizace, ale sdružení,“ řekl Lavrov.
Na přeměně BRICS ve „skutečnou organizaci se sekretariátem“ podle ministra nikdo nemá zájem, ačkoli tento krok není v tuto chvíli ani nutný a ani „poměrně dlouhou dobu“ nutný nebude. Místo toho Lavrov vidí BRICS jako „budoucí zastřešující organizaci“, která je „symbolem a touhou většiny světa rozvíjet své iniciativy a zároveň brát v úvahu zájmy toho druhého“.
Jak také poznamenal, „na Západě neexistují organizace, které by měly spravedlivá pravidla ve smyslu rovnosti a skutečného konsensu“. Diplomat se odvolal na nedávný incident v EU, ve kterém německý kancléř Olaf Scholz řekl maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, aby „šel na kávu“ na důležitém setkání hlav států a vlád EU v Bruselu. nebude vetovat žádost o zahájení formálních přístupových rozhovorů s Ukrajinou.
Titulní foto (archiv): 15. summit hlav států a vlád skupiny BRICS v Johannesburgu, Jihoafrická republika, 24. srpna 2023 © Tiskové středisko ruského ministerstva zahraničí/TASS
