Andrew Korybko: Ukrajinský vrchní velitel podal poslední žádost o americkou pomoc
Spekulace o chystané vzpouře nebo vojenském převratu byly dosud doménou alternativních médií, která mainstreamová média diskreditují jako takzvanou „ruskou propagandu“, a to ještě před zveřejněním článků časopisů Time a The Economist. Po těchto dvou článcích však nyní mohou průměrní lidé na Západě i jejich politici o těchto scénářích diskutovat bez obav, že budou očerněni.
Nefunkčnost Kongresu v uplynulém měsíci spolu s izraelsko-hamasovskou válkou , která vypukla ve stejnou dobu, vytvořily z pohledu Ukrajiny dokonalou bouři, protože vedly k náhlému přerušení pomoci souběžně s tím, jak její nejvyšší patron změnil priority vůči samozvanému židovskému státu. „Časopis Time se ve svém titulním článku o Zelenském podělil o několik ‚politicky nepohodlných‘ pravd o Ukrajině“ s odvoláním na jeho nejmenované nejbližší spolupracovníky a vedoucí poradce, kterým The Economist právě rozšířil důvěru.
Vyzpovídali vrchního velitele Zálužného a zveřejnili třídílný seriál sestávající z jejich reportáže o tomto rozhovoru zde , jeho devítistránkového článku „Modern Positional Warfare And How To Win It“ zde a jeho shrnutí, které napsal zde . Dohromady představují poslední výzvu tohoto nejvyššího vojenského představitele k americké pomoci, bez níž bude jeho strana buď nucena přistoupit na kompromis s Ruskem prostřednictvím příměří nebo alespoň neformálního zmrazení konfliktu, nebo riskovat vzpouru, pokud bude pokračovat v boji.
Poslední zmíněný scénář však není tak přitažený za vlasy, jak by mohli instinktivně tvrdit nejvášnivější zastánci Kyjeva, protože jak časopis Time, tak týdeník The Economist jej zlověstně naznačují. První z nich informoval své čtenáře, že některé jednotky začaly odmítat rozkazy k postupu, i když přicházejí z prezidentské kanceláře, což bez většího množství zbraní a mužů považují za sebevražedné, zatímco druhý důrazně naznačil Zalužnyj v prvním ze svých tří hypertextových článků následovně:
„Největší riziko zákopové války spočívá v tom, že se může protáhnout na roky a vyčerpat ukrajinský stát,“ říká [Zalužnyj]. V první světové válce zasáhly vzpoury dřív, než to mohla změnit technika. Čtyři říše se zhroutily a v Rusku vypukla revoluce.
Zhroucení ukrajinské morálky a podpory Západu je přesně to, s čím Putin počítá. Generál Zálužný nepochybuje o tom, že dlouhá válka je ve prospěch Ruska, země s třikrát větším počtem obyvatel a desetkrát větší ekonomikou než Ukrajina.“
Čteme-li mezi řádky, Zelenskij – kterého nejmenované zdroje z okolí časopisu Time varovaly, že si „namlouvá“ víru ve vítězství Kyjeva, jež začíná „hraničit s mesiášstvím“ – může docela dobře vsadit na to, že je lepší riskovat vzpouru než zmrazit konflikt. Jinými slovy, bude bojovat dál, i když se americká pomoc nikdy nevrátí k dřívějšímu tempu, rozsahu a dosahu a zůstane „pouze prostředkem k přežití“ konfliktu, a nikoli „prostředkem k vítězství ve válce“, jak to popsaly jejich zdroje.
Na tento nejhorší scénář narážel Zalužnyj, když varoval před tím, jak by vleklý konflikt mohl „vyčerpat stát“, ale raději apeloval spíše na arogantní přesvědčení některých amerických politiků, že by ještě mohli být schopni porazit Rusko, když se naposledy pokusil obnovit stejnou úroveň pomoci. Proto se ve svém rozhovoru, článku, který napsal, a shrnutí výše uvedeného zaměřil spíše na konkrétní typy zbraní, které potřebuje, a na to, jak je hodlá použít.
Spekulace o chystané vzpouře nebo vojenském převratu byly dosud doménou alternativních médií , která mainstreamová média diskreditují jako takzvanou „ruskou propagandu“, a to ještě před zveřejněním článků časopisů Time a The Economist. Po těchto dvou článcích však nyní mohou průměrní obyvatelé Západu i jejich politici o těchto scénářích diskutovat bez obav, že budou očerněni. To představuje jeden z nejvýznamnějších narativních posunů od začátku konfliktu, a proto by měl být pozorně sledován.
