Assange se stal čestným občanem Říma

Řím udělí uznání vězněnému zakladateli WikiLeaks, řekl městský radní

Zakladatel WikiLeaks Julian Assange dostane čestné občanství Říma, uvedla v úterý městská radní Antonella Melito. Dodala, že proces bude dokončen po vyřízení všech nezbytných papírů.

Assange (52) je od roku 2019 vězněn v přísně střežené věznici Belmarsh v Londýně, protože bojuje proti vydání do USA, kde by mohl čelit doživotnímu trestu za zveřejnění vysoce citlivých zpravodajských informací americké armády souvisejících s válkami v Afghánistánu v roce 2010 a Iráku.

Podle Melita chce Řím udělením Assange občanství vyslat poselství „solidarity a podpory všem, kdo jsou nespravedlivě zadržováni a odsouzeni v rozporu s jejich základními právy“.

Návrh na udělení čestného občanství australské aktivistce předložila bývalá starostka Říma Virginia Raggi. Ve středu Raggi na sociálních sítích zveřejnil, že „byl učiněn důležitý krok v ochraně Juliana Assange, jako osoby i jako symbolu“. Dodala, že případ zakladatele Wikileaks ukazuje, že „svobodu tisku je třeba vždy bránit“.

V červnu navštívila Assangeova manželka Stella Vatikán a setkala se s papežem Františkem. Později v rozhovoru pro časopis Catholic Herald řekla, že Francis poslal jejímu manželovi dopis v březnu 2021, což pro něj byla „významná událost“ v obzvláště nízkém bodě. V té době nižší soud v Británii rozhodl, že Assangeovo zacházení v USA „nebude humánní“, ale rozhodl, že ho nepropustí na kauci.

Australský premiér Anthony Albanese v srpnu prohlásil, že je frustrovaný nedostatkem diplomatického řešení, jak ukončit Assangeovo zadržování. Řekl, že bude nadále naléhat na USA, aby zastavily stíhání zakladatele WikiLeaks, přestože americký ministr zahraničí Antony Blinken odmítl všechny předchozí prosby z Canberry, aby zajistily jeho blaho.

„Tohle trvá příliš dlouho.“ Už toho bylo dost,“ řekl tehdy Albanese novinářům. „Zůstáváme velmi pevní ve svém pohledu a v našich zastoupeních vůči americké vládě a budeme v tom pokračovat.“