Po sérii vojenských převratů se vliv Francie v Africe rychle snižuje – bude se o ni Paříž a západní mocnosti prát?

Francouzský prezident Emmanuel Macron se udržel u moci působivým způsobem navzdory turbulentnímu působení v čele státu – od nikdy nekončících pochodů „žlutých vest“ přes rozsáhlé protesty proti jeho důchodovým reformám až po šokující rasové nepokoje po smrti teenagera při dopravní kontrole.

Zahraniční politika nebyla o nic méně otřesná, od neúspěšné mediace v ukrajinském konfliktu až po urážku na schůzce BRICS.

Pravděpodobně nejhorší porážkou v této oblasti je totální debakl francouzského vlivu v západní Africe, především v Sahelu, semiaridní oblasti mezi Saharou na severu a savanami na jihu.

Zároveň se mnoho bývalých kolonií odděluje od pařížské sféry vlivu, což vyvolává v regionu přízrak války.

Zatímco státy ECOWAS v čele s francouzským spojencem Nigérií slibují intervenovat v Nigeru za účelem „obnovení demokracie“, v Gabonu – další zemi, která se zdá být na pokraji přerušení styků s Francií, probíhá další převrat.

Reuters uvádí:

„Vojenští důstojníci v Gabonu produkujícím ropu řekli, že ve středu převzali moc a uvalili prezidenta Aliho Bonga do domácího vězení poté, co volební úřad středoafrické země oznámil, že vyhrál třetí funkční období.

Důstojníci, kteří se označovali za zástupce ozbrojených sil, v televizi uvedli, že výsledky voleb byly anulovány, hranice uzavřeny a státní instituce rozpuštěny.

Stovky lidí slavily vojenskou intervenci v ulicích hlavního města Gabonu Libreville k hrůze západních mocností.

Africká unie a samozřejmě Francie, bývalý gabonský kolonizátor, který tam má své jednotky, převrat odsoudily.

Nepokoje v Gabonu následují po nedávném vojenském převratu v Nigeru v červenci. Armáda také převzala moc v Mali, Guineji, Burkině Faso a Čadu.

„Dnes pochoduji, protože jsem šťastný. Po téměř 60 letech už bonga nejsou u moci,“ řekl Jules Lebigui, 27letý nezaměstnaný muž, který se připojil k davu v Libreville.

Bongo převzal moc v roce 2009 po smrti svého otce Omara, který vládl od roku 1967. Opoziční představitelé tvrdí, že rodina udělala málo pro to, aby umožnila 2,3 milionu obyvatel země podílet se na ropě a těžebním bohatství země.

Převrat znamená další nejistotu pro přítomnost Francie v regionu. S přibližně 350 vojáky v Gabonu se Paříž obává, že ji čeká stejný osud jako v Mali a Burkině Faso, odkud byly její jednotky vytlačeny po převratech.

Francouzská těžařská společnost Eramet ukončila činnost ve svých manganových dolech v Gabonu a existují obavy, že ropné společnosti TotalEnergies a Perenco udělají totéž.

Puč v Gabonu následoval o víkendu po rozšířených obavách z volebních podvodů. Mezi kritizovaná opatření patřila absence mezinárodních pozorovatelů, rušení zahraničního vysílání, vypínání internetu a povolební noční zákaz vycházení.

Bongoův tým obvinění z podvodu popřel.

Mezitím se situace v Nigeru nadále zhoršuje. Dvě ultimáta vypršela. Za prvé, státy ECOWAS požadovaly, aby junta znovu dosadila prezidenta Bazouma. Ve druhém ultimátu pučisté požadovali stažení francouzského velvyslance z Nigeru.

Obě ultimáta zůstala bez povšimnutí.

Zprávy Associated Press:

„Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí řekl, že francouzský velvyslanec zůstává na svém postu v Nigeru, přestože ho vládnoucí junta požádala, aby opustil zemi, přičemž důrazně vystupoval proti vůdcům převratu a zároveň trval na tom, že Francie není nepřítelem Nigeru.

Od pádu demokraticky zvoleného prezidenta před měsícem využila junta nespokojenosti obyvatel s bývalým koloniálním vládcem Francií a obrátila se na ruskou žoldáckou skupinu Wagner.

Macron odmítl obavy, že postavit se proti juntě je nebezpečné.

„Naše politika je správná. Záleží na odvaze prezidenta Mohameda Bazouma, na odhodlání našich diplomatů, na tom, že náš velvyslanec zůstane na místě navzdory tlaku,“ řekl Macron na setkání francouzských velvyslanců v Paříži.

Francouzský velvyslanec Sylvain Itte byl v pátek v dopise od nigerského ministerstva zahraničí vyzván, aby opustil Niger do 48 hodin, protože ignoroval pozvání na setkání s ministerstvem. Dopis také hovoří o „akcích francouzské vlády v rozporu se zájmy Nigeru“.

Francie má stále asi 1500 vojáků umístěných v Nigeru. Vojenská spolupráce byla od převratu pozastavena.

A nejen to: V Mali jsou mírové síly OSN vyslány ze země, a to rychle.

Nečekaná žádost o stažení mise OSN MINUSMA přišla v červnu z Mali. Síla byla v zemi deset let.

Al-Džazíra uvedla:

„Mírová mise OSN v Mali urychlila své stažení z města Ber na severu země po nárůstu bojů.

Kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci“ je stažení naléhavě nutné, podle nedělního prohlášení mise OSN MINUSMA.

MINUSMA urychlila své stažení z města Ber, protože bezpečnostní situace v regionu se zhoršila a to představuje vysoké riziko pro naše modré přilby,“ uvedly síly na X, bývalém Twitteru.

Vyzývá všechny zúčastněné strany, aby se zdržely všeho, co by mohlo operaci dále zkomplikovat.“

MINUSMA má v zemi kolem 11 600 vojáků a 1 500 policistů.

Severní rebelská aliance CMA pod vedením Tuaregů obvinila malijské síly a ruské jednotky Wagner-PMC z porušování příměří.

Trari trara, (nový) převrat je tady!

ZDROJ