Boj za suverenitu: Polsko odmítá jednostranný migrační pakt EU a hrozí mu vysoké pokuty
Polsko se ostře ohradilo proti nedávnému návrhu Evropské unie (EU) na povinné relokace migrantů mezi členskými státy. Návrh eurokomisařky pro vnitřní záležitosti Ylvy Johanssonové uvádí, že země, které se odmítnou zúčastnit relokace, by měly dostat pokutu 22 000 eur za odmítnutého migranta . Polské diplomatické kruhy uvedly, že polská vláda nepřijme řešení, které stanoví povinné relokace migrantů.
Otázka centrálního příjmu migrantů, která by přenesla moc nad migrační politikou na Brusel, je od migrační krize v roce 2015 sporným tématem. Zatímco předchozí pokusy o zavedení nadnárodní migrační politiky selhaly, nedávný návrh migračního paktu by pro takovou politiku mohl otevřít cestu. V případě zemí, které odmítají přemístit migranty, by navrhované řešení počítalo s vysokými pokutami za každého odmítnutého migranta.
Podle polských diplomatických zdrojů by návrh Evropské komise ve skutečnosti působil jako sankce, kdy země zaplatí 22 000 eur za migranta, kterého by jinak přijaly. Polsko vyjádřilo znepokojení nad navrhovanými tresty s odkazem na výrazně nižší kompenzaci EU za přijímání ukrajinských uprchlíků. Země již hostí přibližně 1 milion ukrajinských uprchlíků pod mezinárodní ochranou a EU na jejich podporu vyčlenila 200 milionů EUR, což odpovídá pouhých 200 EUR na ukrajinského uprchlíka. Polsko tvrdí, že je nespravedlivé a ekonomicky neodůvodněné, aby EU účtovala 22 000 eur za migranta, zatímco kompenzace pro ukrajinské uprchlíky je výrazně nižší.
Blížící se předání předsednictví EU Španělsku, kterému v současnosti vládne levicová vláda, nabízí promigračním a proglobalizačním silám v rámci EU vynikající příležitost k razantnímu prosazení své agendy. Odpůrci migračního paktu vehementně tvrdí, že nehorázně ignoruje základní principy suverenity členských států a jejich nezadatelné právo určovat si vlastní migrační politiku. Zdůrazňují také, že složitá povaha migrace z ní činí mnohostrannou výzvu, přičemž každá země čelí jedinečným omezením a odlišným okolnostem.
Zavedením centralizovaných migračních kvót EU riskuje rozdmýchávání napětí a prohlubování stávajících rozporů, které již nyní představují významnou hrozbu pro její jednotu. Navíc takový těžkopádný přístup jen prohloubí rozdíly a dále odvede EU od kooperativního mezivládního rámce, který hodlá podporovat, a směrem k zjevně nadnárodní federalistické struktuře. Důsledky tohoto rozhodnutí by byly dalekosáhlé a otřásly by základy důvěry a spolupráce mezi členskými státy a potenciálně by zahájily éru rostoucí nejednoty v Unii.
