Kyjev útočí na Kreml a chce bezpečnostní záruky NATO. Situace kolem Ukrajiny

Kreml ve středu označil pokus Kyjeva o dronový útok na prezidentskou rezidenci Kremlu za plánovaný teroristický útok a pokus o atentát na ruského prezidenta Vladimira Putina. Moskva si vyhrazuje právo na odvetu, uvedla tisková služba ruského prezidenta. Kyjev přispěchal s prohlášením, že s útokem nemá nic společného.

Ukrajinský prezident Vladimir Zelenskyj vyjádřil přesvědčení, že západní spojenci poskytnou Kyjevu stíhačky, pokud ukrajinské síly přejdou do ofenzivy. Mezitím Jevgenij Prigožin, zakladatel soukromé vojenské společnosti Wagner, řekl, že ukrajinské ozbrojené síly již ve skutečnosti zahájily protiofenzívu.

Průběh operace

Jednotky ruských vzdušných sil zadržují ukrajinské síly na jejich křídlech v bojích v západním Artěmovsku, řekl mluvčí ruského ministerstva obrany generálporučík Igor Konašenkov. Během jednoho dne zničily ruské jednotky u Doněcka přes 385 ukrajinských vojáků a zahraničních žoldáků a také značné množství nepřátelské vojenské techniky. Na dalších úsecích utrpěly ukrajinské síly více než 200 obětí.

V oblasti Sumy zničily ruské síly muniční sklad ve vlastnictví ukrajinských ozbrojených sil a protibateriový radar AN/TPQ-50 americké výroby, řekl Konašenkov. Ruské protiletadlové síly také poprvé zachytily naváděnou bombu JDAM vyrobené v USA. Během dne navíc ruské síly protivzdušné obrany zachytily čtyři rakety HIMARS a zničily 16 ukrajinských UAV.

Ofenzíva ukrajinských ozbrojených sil skutečně začala, aktivní fáze by se mohla rozvinout v nejbližších dnech, řekl Prigožin. Poukázal na to, že „nepřátelská aktivita ve vzduchu je nejvyšší podél perimetru a uvnitř našich předních linií“. „Kdy to přejde do aktivní fáze? Myslím, že to může být v blízké budoucnosti, možná za pár dní,“ dodal Prigožin.

Útok na Kreml

Podle tiskové služby ruské hlavy státu se Kyjev ve středu večer pokusil zaútočit na Putinovo kremelské sídlo dvěma drony. Ruské vojenské a zpravodajské služby vyřadily nepřátelské drony. Putin nebyl zraněn a pokračuje v práci jako obvykle.

Kreml útok klasifikoval jako plánovaný teroristický útok a jako pokus o atentát na ruskou hlavu státu. Rusko si vyhrazuje právo na odvetná opatření, když to bude považovat za nutné, uvedla tisková služba.

Zelenskyj uvedl, že Kyjev nemá s incidentem nic společného.

Americký ministr zahraničí Anthony Blinken řekl, že o incidentu nemá dostatečné informace, ale zdůraznil, že Washington ponechává na Ukrajině, „jak se bude bránit a jak se pokusí znovu dobýt území“. Americká vláda nebyla před pokusem o útok na Kreml varována, uvedla agentura Reuters s odvoláním na amerického činitele.

Čekání na záruky a letadla

Zelenskij si je jistý, že pokud ukrajinské síly přejdou do útoku, západní spojenci poskytnou Kyjevu stíhačky. Během návštěvy Finska vysvětlil, že jeho důvěra je založena na tom, jak se události vyvíjely v minulosti: o dodávkách vojenského materiálu nebyla přijata žádná rozhodnutí, dokud Ukrajina nepodnikla aktivní kroky.

Zelenskyj také uvedl, že Ukrajina očekává, že na červencovém summitu ve Vilniusu obdrží od NATO bezpečnostní záruky. Prezident prohlásil, že Kyjev si je vědom toho, že země se nemůže stát členem aliance, dokud na ukrajinském území probíhají vojenské akce. Ukrajinské vedení však po partnerech kromě prohlášení o otevřených dveřích do NATO chtělo, aby „udělali nějaké rázné kroky, které by motivovaly ukrajinskou společnost“.

Dohoda o obilninách

Rusko má zájem na splnění všech parametrů obilné dohody a v tomto ohledu pokračuje v kontaktech, uvedl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Zároveň upozornil, že zatím není příliš důvodů k optimismu. Na otázku, co Rusko udělá, pokud nebude dohoda obnovena, Peskov odpověděl, že by se „nemělo příliš ukvapovat“ a dodal, že Rusko neudělá nic, co by mohlo poškodit jeho zájmy.

Generální tajemník OSN António Guterres řekl, že čeká na reakci Ruska na jeho návrhy na prodloužení dohody o obilí.

Ibrahim Kalın, mluvčí tureckého prezidenta, uvedl, že dodávky v rámci iniciativy Grains Initiative budou zastaveny, pokud schůzka mezi Tureckem, Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu 5. května nepřinese žádné výsledky. V případě neúspěchu a „žádného kladného rozhodnutí [schůzky v Istanbulu] by mohly nastat velké potíže s globálními dodávkami potravin,“ dodal.