Přední představitelé průmyslu v EU volají po snížení cen energií

Zatímco Evropský parlament nedávno schválil pokračování klimatického šílenství, mezi evropskými průmyslovými lídry sílí odpor. Ceny energií jsou příliš vysoké a ničí mezinárodní konkurenceschopnost.

Vládnoucí politici ve většině zemí EU, stejně jako na úrovni samotné EU, jako by ztratili veškerý kontakt s realitou. Místo zlepšování konkurenceschopnosti bloku se zaměřují na další zvyšování již tak přehnaně vysokých cen energií, které je živeno všeobecnou klimatickou hysterií. Nyní stovky vedoucích pracovníků evropských společností požadují, aby Brusel přijal opatření ke snížení cen energií . Varovali, že nečinnost povede k odlivu investic a dále oslabí konkurenceschopnost evropských společností.

„Ceny elektřiny v Evropě zůstávají vyšší než v konkurenčních zemích. Náklady na emise CO2 jsou pro Evropu jedinečným rysem a systém je navržen tak, aby náklady rok od roku zvyšoval,“ vysvětlili manažeři v prohlášení podepsaném několika stovkami generálních ředitelů a prezentovaném na summitu evropského průmyslu v Antverpách.

„Příštích pět let bude pro evropský průmysl nejnáročnějších za mnoho desetiletí,“ pokračovalo prohlášení a dodalo: „Ať už je situace jakkoli vážná, výsledek není nevyhnutelný. Zvládneme to – pokud budete jednat.“

„V první řadě musí klesnout ceny energií. Musíme být bráni vážně a je třeba si uvědomit, že to skutečně ovlivňuje konkurenceschopnost Evropy,“ řekl agentuře Reuters šéf evropské divize Heidelberg Materials.

Prohlášení vyzvalo ke snížení cen elektřiny na úroveň před rokem 2021, tj. 44 eur za MWh. „Evropa ztrácí průmyslovou kapacitu tempem, jaké jsme nikdy předtím nezažili. Nejedná se o dočasný pokles – jde o strukturální posun v konkurenceschopnosti, který ovlivňuje všechna výrobní odvětví,“ uvedl Markus Kamiech, předseda představenstva výkonných ředitelů společnosti BASF a prezident Evropské rady chemického průmyslu.

Prohlášení navazuje na rozhovor s Kamiechem ve Financial Times . V něm Kamiech uvedl, že EU naléhavě potřebuje přepracovat svůj systém obchodování s emisemi a pozastavit plánované postupné rušení bezplatných povolenek na emise CO2, aby zabránila kolapsu chemického průmyslu. Výkonný ředitel varoval, že pokud systém nebude reformován, evropské společnosti by mohly čelit až jedné miliardě eur ročně za takové povolenky až do 30. let 21. století.

Brusel se ale drží svého zvoleného kurzu. Dokud se nezavře poslední brána továrny a veškeré průmyslové výrobky bude možné dovážet pouze uměle ze třetích zemí prostřednictvím daní z CO2. Do té doby už ale pro Evropu jako místo pro podnikání bude stejně pozdě.