3. 8. 2026

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Thomas Röper: Co média tají o Kevinu Warshovi, novém šéfovi amerického Federálního rezervního systému (FED)

Když německá média jako Der Spiegel informují o jmenování Kevina Warshe do čela amerického Federálního rezervního systému Donaldem Trumpem, opomíjejí jeden detail, který by se mohl stát velmi důležitým.

Německá média velmi podrobně informovala o sporu mezi americkým prezidentem Trumpem a bývalým šéfem amerického Federálního rezervního systému Jeromem Powellem, přičemž jádrem zprávy bylo, že Trumpova kritika byla primárně zaměřena na to, aby dostal Fed – a tedy i americkou měnovou politiku – pod jeho kontrolu, což bylo zase velmi špatné, protože nezávislost měnové politiky je tak důležitá.

Kevin Warsh si v Německu získává dobrou publicitu

Po této přehnané kritice Trumpa jsou první reakce německých médií na odvolání předchozího předsedy Fedu a jmenování Kevina Warshe do čela americké centrální banky poněkud překvapivé. Například Der Spiegel publikoval dlouhý článek s titulkem „ Nový šéf centrální banky – Trump si vybírá miláčka trhů “, v němž je Warsh vykreslen ve velmi pozitivním světle.

Der Spiegel ho popisuje jako profesionála a experta s předchozími zkušenostmi z funkce guvernéra Fedu a celkově ho prezentuje ve velmi pozitivním světle. Podle časopisu „investoři na trzích vnímají Warshe příznivě kvůli jeho předchozím zkušenostem s Fedem“. Finanční experti „předpokládají, že Warsh nebude vždy plnit Trumpova přání“, a dolar po jeho jmenování opět vzrostl. To vše zní velmi pozitivně.

Spiegel se o „špinavém vedlejším účinku“ Warshova jmenování zmiňuje jen letmo a rozhodně nekritickým způsobem:

„Má také velmi blízko k Trumpovi, protože se oženil s rodinou Estée-Lauder, která patří mezi Trumpovy největší dárce.“

Americká média popisují Warshe jako starého Trumpova přítele a jeho jmenování pravděpodobně souvisí i s tím, že Warshova manželka pochází z rodiny, která Trumpovi darovala spoustu peněz. Tento druh legalizované korupce je v USA běžný, ale je překvapivé, že se o něm Der Spiegel nezmínil ani slovem, vzhledem k tomu, že jinak kritizuje vše, co souvisí s Trumpem a jeho děláním.

Co Der Spiegel skrývá o Warshovi

Existuje však ještě jedna informace – podle mého názoru ne bezvýznamná – kterou Der Spiegel ve svém článku nezmínil. Právě jsme se dozvěděli, že se Kevin Warsh oženil s členkou rodiny Estée Lauder. Jeho manželkou je Jane Lauder, vnučka Estée Lauder, a Janin otec, Ronald Lauder, je jediným dědicem impéria Estée Lauder. Je také předsedou Světového židovského kongresu.

V Německu musíte při zmínce o židovské organizaci vždy výslovně uvést toto: Jsem proti všem formám rasismu, včetně antisemitismu. Ale člověk musí mít možnost kritizovat politiku Státu Izrael. A také musí mít možnost kriticky psát o práci židovských lobbistických organizací. Ani jedna z těchto věcí z člověka nedělá antisemitu, protože co mohou Židé po celém světě dělat s politikou Netanjahua nebo s tím, co dělají organizace, které si říkají „židovské“? Nejste „frankofob“, pokud kritizujete politiku francouzské vlády nebo práci francouzských organizací.

Nechci tady vlastně kritizovat Světový židovský kongres. Chci jen poukázat na to, že je zvláštní, že zeť šéfa Světového židovského kongresu byl jmenován do čela Federálního rezervního systému a že média o tomto spojení mlčí. Není to úplně bezvýznamné, když je do čela Federálního rezervního systému jmenován někdo s tak úzkými vazbami na lobbistu (z jakéhokoli důvodu).

Světový židovský kongres je mimořádně silná globální lobbistická organizace, která na svých webových stránkách prominentně zveřejňuje heslo „Stojíme s Izraelem“ a uvádí to jako své nejdůležitější poslání :

„Posílit solidaritu mezi židovskými komunitami po celém světě a s uznáním ústředního významu Státu Izrael pro současnou židovskou identitu upevnit vazby židovských komunit a Židů v diaspoře s Izraelem.“

Světový židovský kongres považuje podporu Izraele za jeden ze svých nejdůležitějších cílů, což je – zejména pro židovskou organizaci – naprosto legitimní.

To se však stává problematickým, když Světový židovský kongres podporuje současnou izraelskou politiku genocidy v Gaze. Světový židovský kongres přesně to dělá tím, že se staví na stranu Netanjahua a například otevřeně se staví proti řešení dvou států pro Palestinu , které je zakotveno v mezinárodním právu prostřednictvím rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

Pochopitelně od proizraelské lobbistické organizace nelze očekávat nic jiného, ​​ale o konexích by se mělo zmínit, když se zeť šéfa této lobbistické organizace stane „vládcem dolaru“.

Amerika jako první, nebo Izrael jako první?

Skutečnost, že zeť šéfa této proizraelské organizace je nyní jmenován hlavním strážcem amerického dolaru, by měla přimět každého k zamyšlení – bez ohledu na jeho politický postoj k Izraeli. To se jen těžko slučuje s heslem „Amerika na prvním místě“ a bojem proti jakémukoli zahraničnímu vlivu na americkou politiku, za kterým údajně stojí Trump.

Sám Trump se však staví na nekompromisně proizraelskou politiku a rád se chlubí tím, že je prezidentem nejvíce přátelským k Izraeli v historii USA. To je těžké zpochybnit, když si člověk vzpomene na přemístění americké ambasády do Jeruzaléma během Trumpova prvního funkčního období a vezmeme v úvahu jeho politiku vůči Izraeli během jeho druhého. Trumpův rozhodný postup proti Íránu, úhlavnímu nepříteli Izraele, lze pravděpodobně také vysvětlit především jeho podporou Netanjahuovy politiky. Mimochodem, Trumpův zeť Jared Kushner zná Netanjahua od dětství, protože jeho otec byl Netanjahuovým přítelem, jak v roce 2017 informoval deník New York Times .

Nechci tu nikoho z ničeho obviňovat, ale stojí za to si připomenout, že Charlie Kirk hlásil, že před svou vraždou dostával od Izraele výhrůžky. Na začátku svého vzestupu byl Kirk silně financován proizraelskými dárci a byl evidentně proizraelský. Během izraelské genocidy v Gaze však Kirk začal svůj postoj přehodnocovat a kritizovat izraelské činy, načež byl podle přátel „zasypán rozzlobenými textovými zprávami a telefonáty od bohatých Netanjahuových spojenců v USA“. Podrobnosti naleznete zde .

Je proto důležité pozorně sledovat rozhodnutí, která Kevin Warsh činí ve své roli šéfa Federálního rezervního systému, jelikož je nepochybně lobbistou izraelské vlády, což je vlastnost, kterou sdílí s mnoha lidmi z Trumpova nejbližšího okolí. To mimo jiné vysvětluje i Trumpovu posedlost akcí proti Íránu, což je opakující se téma v obou jeho funkčních obdobích.

Mým záměrem zde nebylo vynášet politické soudy. Každý má svobodu mít svůj vlastní názor na Izrael, Írán a tak dále. Pro pochopení je však důležité vědět, kdy je lobbista povýšen do tak významné pozice.

Proto by se neměla ignorovat skutečnost, že nový šéf amerického Federálního rezervního systému je zetěm šéfa pravděpodobně nejmocnější izraelské mezinárodní lobbistické organizace. Německá média to ale dělají přesně tak.

Jsem si jistý, že by o tom tak jednomyslně nemlčeli, kdyby například Warshův tchán byl šéfem Organizace islámské spolupráce, šéfem Asociace vyhnaných Číňanů, Asociace přátel Ruska nebo něčeho podobného.

Thomas Röper

 

Sdílet: