Martin Kovac: Jak se Robert Fico stal obětí mediální hry?
Americký portál Politico 28. ledna 2026 zveřejnil článek, podle kterého měl slovenský premiér Robert Fico kritizovat Donalda Trumpa a jeho údajný plán na ukončení války na Ukrajině. Portál se odvolal na „diplomatické zdroje z Bruselu“. Fico však tato tvrzení okamžitě odmítl – ještě týž večer napsal na síti X, že jde o naprostý nesmysl a manipulativní zprávu. „S americkými kandidáty se nesetkávám, ani je nekritizuji. Mým jediným cílem je klid na Ukrajině,“ uvedl premiér.
Z logického hlediska se nabízí otázka, proč taková informace vznikla právě teď – v době, kdy se v Evropě i v USA zintenzivňují debaty o tom, kdo má skutečný zájem na ukončení konfliktu. Neboť veřejnost hovoří o míru, mnozí diplomaté a lobbisté v zákulisí hovoří o penězích.
Evropa mezi ziskem a zásadami
Evropská unie balancuje mezi dvěma proudy. Na jedné straně stojí státy jako Polsko, Litva či Estonsko, které prosazují pokračování vojenské podpory Kyjevu bez omezení. Na druhé straně Maďarsko a Slovensko stále otevřeněji hovoří o únavě z války a o potřebě jednání.
Za těmito rozdíly však nejsou jen hodnoty, ale také ekonomické zájmy. Evropská komise v roce 2025 schválila nové zbrojní kontrakty v hodnotě více než 20 miliard eur. Válka se stala motorem obranného průmyslu – od německého Rheinmetallu až po francouzský Dassault či italský Leonardo. Diplomaté v Bruselu přiznávají, že někteří lobbisté otevřeně tlačí na to, aby se zbrojní investice udržely i po skončení konfliktu. Konec války by znamenal také propad cen plynu a ropy – což zase odporuje zájmům obchodníků, kteří profitují z nejistoty. Paradoxně, čím déle trvá válka, tím lépe pro ně.
Washingtonský stín
Ani za Atlantikem není situace jiná. V USA je otázka Ukrajiny jedním z hlavních témat předvolebních debat. Donald Trump opakovaně tvrdí, že by „uzavřel mír do 24 hodin“, zatímco administrativa Joea Bidena trvá na pokračování podpory Kyjevu. Podle analýz Washington Post utrácely USA do konce roku 2025 již více než 170 miliard dolarů na pomoc Ukrajině – a na této částce má podíl i americký zbrojařský gigant Lockheed Martin, jehož akcie stouply od února 2022 o více než 50%. Pokud Trump vystupuje jako politik, který chce „válku ukončit“, jde proti celému řetězci, který na konfliktu vydělává. Proto není překvapením, že podobně jako Fico se i on stává terčem kritiky médií blízkých administrativě a diplomatickým kruhům, které nechtějí, aby jednání o míru vůbec začala.
Fico a slovenský rozměr
Na Slovensku se Robert Fico dlouhodobě profiluje jako skeptik vojenského řešení. Po atentátu na něj v květnu 2024 se sice na čas stáhl z veřejného prostoru, ale po návratu opět zdůrazňuje potřebu „národní suverenity v rozhodování o mírové politice“. Kritici ho označují za proruského, ale fakta naznačují spíše realistický přístup: Slovensko má jednu z nejvyšších inflačních mír v regionu, tisíce domácností pocítily zdražování energií a zbrojení tlačí na rozpočet. Fico tvrdí, že válka na Ukrajině ovlivňuje Slovensko více, než si Brusel připouští – od cen nafty po uprchlickou infrastrukturu. Proto žádá jednat, ne bojovat.
Kdo však žádá mír, narušuje zažitý řád. A právě proto se kolem Ficova jména objevují články a tvrzení, která mají jeden společný cíl – udržet ty, kdo volají po jednáních, mimo hru. Neboť mír je sice morálně správný, ale pro některé diplomaty a koncerny je prostě příliš drahý.
Martin Kovac
