Závodem vstříc k Velké válce
S jakými omezeními se Spojené státy setkají, když se budou snažit zavést unipolaritu?
Svět se řítí k Velké válce.
Vyjmenujme události uplynulého měsíce, které lze považovat za varovné signály velké války:
Terčem útoku byla rezidence ruského prezidenta Putina. Rusko v odvetě zaútočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a vojenské základny různými raketami, včetně rakety Orešnik.
Spojené státy unesly venezuelského prezidenta Madura a jeho manželku Ciliu Floresovou. Trump oznámil, že Spojené státy zasáhnou v Kolumbii a Mexiku.
• Spojené státy prohlásily, že provedou invazi do Grónska.
• Evropské státy oficiálně oznámily svůj záměr nasadit vojska na Ukrajinu v případě „příměří“. Takové opatření, přijaté bez předchozí dohody s Ruskem, by se rovnalo otevřené válce.
• Spojené státy a Spojené království začaly násilně zadržovat ruské lodě v mezinárodních vodách.
• Vlády aš-Šaraa a Netanjahua dosáhly pod dohledem Spojených států dohody, čímž ulehčily pozici Izraele na syrské frontě před útokem proti Íránu.
Spojené státy a Izrael se připravují na útok proti Íránu. Protesty, původně motivované ekonomickými požadavky, byly zmanipulovány v demonstrace proti režimu. Následně Spojené státy zavedly 25% cla na íránské zboží. Dalším krokem by měla být vojenská intervence.
Závěry, které můžeme z tohoto pozorování vyvodit, jsou následující:
• Poválečný řád skončil a vstupujeme do období hluboké nejistoty, kdy je ještě třeba vybudovat nový systém.
• Spojené státy prohlásily, že nebudou akceptovat multipolaritu a že se uchýlí k síle, aby si zachovaly hegemonii.
• Z jiného úhlu pohledu se zdá, že zesílení americké agrese na rozsáhlém území táhnoucím se od Latinské Ameriky po Arktidu a západní Asii má za cíl odříznout Čínu od energetických a obchodních tras.
• Zároveň je cílem eliminovat centra moci v různých regionech, která odmítají americkou hegemonii.
Za těchto okolností můžeme identifikovat klíčové faktory, které budou formovat nadcházející období:
• Budoucnost Trumpovy administrativy (výsledky listopadových voleb v polovině volebního období v roce 2026, vývoj v případu Epstein, spory mezi federální vládou a státy, sociální hnutí atd.),
• Povaha a intenzita čínských reakcí na americké iniciativy,
• Potenciální rozšíření rusko-čínské aliance do vojenské sféry,
• Reakce Ruska a Číny na možný útok proti Íránu,
• Zda se Indie bude i nadále distancovat od Spojených států,
• Budoucnost vztahů mezi USA a Evropou (je NATO odsouzeno k zániku?),
• Rozsah a směr narušení Evropy (může EU přežít ve své současné podobě? Zůstanou u moci středové strany? Bude pokračovat vzestup stran jako AfD, National Rally a Reform UK? Jak se budou vyvíjet migrační otázky?),
• Trajektorie války na Ukrajině a riziko jejího rozšíření (možnost rozšíření konfliktu do Moldavska, Polska a/nebo dalších zemí),
• Vznik či nevznikání konkrétní aliance (na vojenské úrovni) mezi zeměmi Latinské Ameriky a americkou agresí.
• Přítomnost a intenzita potenciálních akcí protiamerických sil na Blízkém východě, zejména v Libanonu, Iráku, Jemenu a Sýrii;
• Budoucnost režimů v Perském zálivu (určující ceny ropy);
• Postoj Turecka (přikloní se jeho „vyvážená politika“ k Západu? Jak by reagovalo na případný útok proti Íránu? Dosáhne Turecko a Izrael dohody pod americkou kontrolou? atd.);
• Možnost šíření a radikalizace globálních protiamerických a protiizraelských demonstrací.
Ano…
Zatímco svět hledá novou trajektorii, neustále osciluje mezi minulostí a budoucností.
od Onura Sinana Güzaltana
Zdroj: United World International
