Thomas Röper: 4 scénáře, jak Evropa plánuje zachránit Grónsko před Trumpem
EU si uvědomila, že Trumpovy ambice ohledně Grónska jsou vážné. Server Politico hovořil s evropskými představiteli NATO a identifikoval čtyři scénáře, jak se Evropané hodlají pokusit Grónsko před Trumpem zachránit.
Politico hovořilo s úředníky, diplomaty, experty a lidmi z NATO a identifikovalo čtyři scénáře, jak se Evropané plánují pokusit zachránit Grónsko před Trumpem. Zde je překlad článku Politica na toto téma.
Začátek překladu:
Jak Evropa plánuje zachránit Grónsko před Trumpem
Server POLITICO hovořil s úředníky, diplomaty, experty a lidmi z NATO, aby identifikoval čtyři možné strategie, jak odstrašit amerického prezidenta.
Pokud si evropské vlády dříve neuvědomovaly, že hrozby Donalda Trumpa anexí Grónska byly vážné, nyní si to uvědomují.
Politici již neignorují stále ostrější rétoriku amerického prezidenta a zoufale hledají plán, jak ho zastavit.
„Musíme být připraveni na přímou konfrontaci s Trumpem,“ řekl diplomat EU obeznámený s probíhajícími rozhovory. „Chová se agresivně a my musíme být připraveni.“
Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve středu prohlásil, že plánuje příští týden jednat s dánskými představiteli o možné americké akvizici Grónska. Bílý dům uvedl, že Trump preferuje získání území prostřednictvím jednání a zvažuje také koupi ostrova – vojenské převzetí je však možné.
Zatímco se v Evropě zintenzivnilo diplomatické úsilí, francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot uvedl, že se svými protějšky z Německa a Polska diskutoval o společné evropské reakci na Trumpovy hrozby.
„Otázkou je, jak lze Evropu, EU, posílit, aby se bránila hrozbám a útokům na svou bezpečnost a zájmy,“ řekl Barrot novinářům. „Grónsko není na prodej a není připraveno k převzetí… takže hrozby musí přestat.“
Server POLITICO hovořil s úředníky, diplomaty, experty a lidmi z NATO, aby zjistil, jak může Evropa zabránit americkému prezidentovi v tom, aby zašel tak daleko, a jaké má možnosti, pokud tak učiní. Byla jim zaručena anonymita, aby mohli svobodně hovořit.
„Všichni jsou ohromeni a nevědí, jaké nástroje vlastně máme,“ řekl bývalý dánský poslanec. „Nikdo vlastně neví, co má dělat, protože Američané si můžou dělat, co chtějí. My ale naléhavě potřebujeme odpovědi na tyto otázky. Nemohou čekat tři, pět ani sedm let.“
Ve středu server POLITICO nastínil kroky, které by Trump mohl podniknout k anexi Grónska. Zde je druhá strana mince: Co Evropa dělá, aby ho zastavila.
Možnost 1: Najít kompromis
Trump tvrdí, že Grónsko je klíčové pro bezpečnostní zájmy USA, a obviňuje Dánsko, že nedělá dost pro jeho ochranu před rostoucími vojenskými aktivitami Číny a Ruska v Arktidě.
Dohodnuté řešení, které Trumpovi zajistí vítězství a umožní Dánsku a Grónsku zachránit si tvář, by mohlo být nejrychlejší cestou z krize.
Bývalý vysoce postavený úředník NATO naznačil, že by aliance mohla zprostředkovat mezi Grónskem, Dánskem a USA, jak to již udělala ve sporech mezi členy NATO Tureckem a Řeckem.
Americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker ve středu prohlásil, že Trump a jeho poradci nepovažují Grónsko za dostatečně bezpečné. „S tajícím ledem a otevíráním tras v Arktidě a na Dálném severu… se Grónsko stává velmi vážným bezpečnostním rizikem pro pevninskou část USA.“
Spojenci NATO zvažují nové přístupy k Trumpovi, aby posílili bezpečnost Grónska, ačkoli panuje rozšířený názor, že přímá hrozba pro toto území ze strany ruských a čínských lodí je zveličována.
Podle tří diplomatů NATO by aliance měla mimo jiné zvážit zvýšení výdajů na obranu Arktidy, provádění dalších manévrů v regionu a v případě potřeby i rozmístění vojsk k zajištění Grónska a ujištění USA.
Dva z diplomatů uvedli, že aliance by měla být otevřena také zavedení programu „Arctic Sentry“, tj. nasazení vojenských zdrojů v regionu, podobně jako iniciativy „Eastern Sentry“ a „Baltic Sentry“.
„Vše, co lze udělat“, aby se posílila přítomnost aliance poblíž Grónska a splnily Trumpovy požadavky, „by mělo být využito v plném rozsahu,“ uvedl jeden z výše zmíněných diplomatů NATO.
Trump svůj zájem o Grónsko zdůvodňuje mimo jiné jeho rozsáhlými ložisky nerostných surovin a potenciálními zásobami ropy a plynu. Grónsko však zůstává z velké části nerozvinuté z dobrého důvodu: těžba nerostných surovin z nehostinného terénu je obtížná a velmi drahá, což je činí méně konkurenceschopnými než čínský dovoz.
Dánští vyslanci uvádějí, že se již léta snaží přilákat investice do Grónska, ale jejich evropští partneři nebyli vstřícní; diplomat EU obeznámený s touto záležitostí však vidí známky změny postoje.
Možnost 2: Dejte Grónsku tunu hotovosti
Trumpova administrativa silně podporuje hnutí za nezávislost Grónska. Její slib: Pokud arktické území odejde od Dánské říše a uzavře dohodu s USA, bude zaplaveno americkými penězi.
Ačkoli Trump opakovaně nevyloučil použití vojenské síly k dobytí Grónska, zdůraznil také, že si přeje dobrovolnou dohodu.
EU a Dánsko se snaží přesvědčit Grónce, že jim mohou předložit lepší nabídku.
Brusel plánuje od roku 2028 více než zdvojnásobit své výdaje na Grónsko v rámci dlouhodobých rozpočtových plánů vypracovaných po Trumpových územních nárocích na dánské území. Vyplývá to z návrhu dokumentu Evropské komise zveřejněného v září.
Podle plánů, které jsou stále předmětem jednání mezi členskými státy, by EU v sedmiletém období počínaje rokem 2028 téměř zdvojnásobila své výdaje na Grónsko na 530 milionů eur.
To by bylo nad rámec plateb Dánska Grónsku podle dohody s autonomním územím.
Podle stejného dokumentu by Grónsko mohlo požádat o dalších 44 milionů eur z financování EU pro odlehlé oblasti propojené s EU.
Dánská a evropská podpora se v současnosti zaměřuje především na sociální služby, zdravotnictví, vzdělávání a ekologickou transformaci regionu. Nové plány výdajů by toto zaměření rozšířily i na rozvoj těžby surovin na ostrově.
„Mnoho lidí žije pod hranicí chudoby, infrastruktura v Grónsku je zastaralá a naše zdroje se těží převážně bez jakéhokoli významného přínosu pro Grónsko, ale ve prospěch dánských společností,“ řekl Kuno Fencker, grónský opoziční politik, který bojuje za nezávislost Grónska.
Atraktivní nabídka Dánska a EU by mohla stačit k tomu, aby Grónsko odradila od převzetí USA.
Možnost 3: Ekonomická odveta
Od Trumpova prvního funkčního období „probíhá mnoho snah o to, jak můžeme zajistit bezpečnost Evropy, severských zemí a Arktidy bez aktivního zapojení USA,“ uvedl Thomas Crosbie, americký vojenský expert z Královské dánské obranné akademie, která cvičí dánské ozbrojené síly.
„Je to obtížné, ale možné. Ale nevím, jestli někdo vážně uvažoval o zaručení evropské bezpečnosti před Amerikou. To je prostě šílené,“ řekl Crosbie.
EU má silný politický nástroj, který by mohla použít k odstrašení Trumpa: antidotazovací nástroj, „obchodní bazooku“, který byl vytvořen po Trumpově prvním funkčním období a umožňuje EU zasáhnout proti diskriminaci v obchodu.
EU pohrozila jeho použitím poté, co Trump uvalil na blok cla, ale v červenci hrozbu stáhla poté, co obě strany dosáhly dohody.
Vzhledem k tomu, že USA nadále uvalují cla na produkty z EU, mohl by se Brusel znovu uchýlit k drastickým opatřením.
„Náš vývoz do USA dosahuje něco málo přes 600 miliard eur a u zhruba třetiny tohoto zboží máme tržní podíl přes 50 procent. Je naprosto jasné, že zde máme moc,“ řekl Bernd Lange, předseda obchodního výboru Evropského parlamentu.
Ale poté, co všechna její ostrá slova minule nic neznamenala, musel by Trump nejdřív uvěřit, že to EU myslí vážně.
Možnost 4: Pozemní jednotky
Pokud by se USA rozhodly dobýt Grónsko vojensky, Evropané by s tím nemohli nic dělat.
„Nezaútočí preventivně na Američany dříve, než si nárokují Grónsko, protože by to bylo před válečným aktem,“ řekl Crosbie, dánský vojenský instruktor. „Ale pokud jde o reakci na první krok, to opravdu záleží na situaci. Pokud by Američané měli jen velmi malou skupinu, mohli by se pokusit tyto lidi zatknout, protože by to byl zločin.“
Situace je jiná, pokud USA podniknou plně kroky.
Z právního hlediska by Dánsko mohlo být nuceno reagovat vojensky. Podle rozkazu z roku 1952 musí v případě útoku na dánské území jednotky „okamžitě zahájit boj, aniž by čekaly na rozkazy nebo si je vyžádaly“.
Evropské země by měly zvážit možnost nasazení vojsk v Grónsku, pokud o to Dánsko požádá, aby se zvýšily potenciální náklady na vojenskou intervenci USA, uvedl diplomat EU. Zopakoval proto návrhy, aby Berlín a Paříž vyslaly síly k odstrašení možné invaze.
Ačkoli by tyto ozbrojené síly pravděpodobně nebyly schopny odolat americké invazi, měly by odstrašující účinek.
„Dalo by se vytvořit jakýsi efekt zátarasy tím, že by skupiny lidí fyzicky zablokovaly cestu, podobně jako to, co se stalo na náměstí Nebeského klidu. To by potenciálně donutilo americkou armádu použít sílu“ nebo ustoupit, řekl Crosbie.
Řekl však, že tato strategie bude mít vysokou cenu. „Toto je zcela neprobádané území a je docela možné, že při pokusu o odmítnutí amerického nároku na Grónsko dojde ke ztrátám na životech.“
Konec překladu
