Po Trumpově útoku na Venezuelu: V EU rostou obavy z útoku USA na Grónsko.
Co bylo ještě před krátkou dobou považováno za nemyslitelné, je nyní v Bruselu předmětem vážných diskusí a obáv: útoku USA na Grónsko s cílem jeho anexe.
Od Trumpova útoku na Venezuelu ruská média spekulují o tom, zda by mohl zaútočit i na Grónsko s cílem anektovat ostrov, k čemuž sám otevřeně vyzývá. Abych ukázal, že se v žádném případě nejedná o „ruskou propagandu“, překládám zde článek z Politica , který informuje o obavách uvnitř EU.
Začátek překladu:
Trumpův útok na Venezuelu zhoršuje evropské dilema ohledně Grónska
Brusel trvá na obraně národní suverenity – aniž by však uvedl jak.
Mlčená reakce EU na operaci Donalda Trumpa ve Venezuele podtrhuje, jak obtížné je pro Brusel zaujmout jasné stanovisko tváří v tvář hrozbám amerického prezidenta anexí Grónska.
Evropská komise se v pondělí pokusila rozlišit mezi zatčením venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými státy a Trumpovou obnovenou rétorikou o převzetí arktického území, ale nedokázala vysvětlit, jak hodlá Američanům v takovém kroku zabránit.
„Jistě si vzpomenete, že Grónsko je spojencem USA a zároveň členem NATO. A to je obrovský rozdíl,“ řekla mluvčí Komise Paola Pinho. „Proto plně stojíme za Grónskem a nevidíme absolutně žádné paralely s událostmi (ve Venezuele).“
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen zlehčil srovnání s Venezuelou a novinářům zdůraznil, že jeho země je demokratická a je jí již mnoho let. Varoval však, že vláda nyní „zaujme tvrdší postoj“.
„Už toho bylo dost! Přestaňte s tlakem! Přestaňte s narážkami! Přestaňte s fantaziemi o anexi!“ napsal Nielsen v pondělí na sociálních sítích.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová zřejmě vzala Trumpovy hrozby vážně a varovala, že takový útok by znamenal konec NATO. „Amerického prezidenta by se mělo brát vážně, když říká, že chce Grónsko,“ řekla. „Pokud USA vojensky zaútočí na jinou zemi NATO, pak je po všem (…) včetně bezpečnosti, která byla vybudována od konce druhé světové války.“
Na opakovaný dotaz, jaké konkrétní kroky by EU mohla podniknout k odrazení Trumpa, se Komise otázce vyhnula a pouze uvedla, že „nepřestane“ „hájit“ principy národní suverenity a územní celistvosti, aniž by vysvětlila, jak to plánuje udělat.
Grónské dilema
V posledních letech se světové mocnosti snažily rozšířit svůj vliv v Arktidě a Grónsko bohaté na nerostné suroviny – kde se nachází americká vojenská základna – je velmi vyhledávané díky svému strategickému významu a obchodní hodnotě.
Ačkoli je Grónsko autonomním územím Dánska, není členem EU, protože v roce 1985 vystoupilo ze svého předchůdce, Evropského společenství. Grónci jsou však občany EU, protože Dánsko je členem EU.
„Potřebujeme Grónsko z důvodů národní bezpečnosti,“ řekl Trump v neděli novinářům na palubě Air Force One. „Má strategický význam. Grónsko je v současné době obklopeno ruskými a čínskými loděmi.“
Rusko v posledních letech výrazně zvýšilo své investice do obrany v Arktidě, zatímco Čína se občas připojila ke společným hlídkám s Moskvou. Odborníci však poukazují na to, že v blízkosti samotného Grónska probíhala jen velmi malá vojenská aktivita.
Grónsko a Dánsko opakovaně odmítly Trumpovy nabídky a zdůraznily, že Grónsko není na prodej a že o jeho budoucnosti by měl rozhodnout grónský lid, nikoli Washington.
Ohledně Trumpova víkendového tvrzení, že EU „potřebuje“, aby USA „měly“ Grónsko, Komise uvedla, že to „rozhodně není“ postoj EU.
Zdrženlivá reakce Bruselu však zdůrazňuje dilema, v němž se Evropa nachází. V obavě z možných odvetných opatření Trumpa v obchodních nebo ukrajinských otázkách, pokud by vnímal poškození zájmů USA, se EU do značné míry zdržela reakce na jeho chřestání zbraněmi.
NATO se také snaží nerozrušit amerického prezidenta. Zatímco mnoho spojenců dosud odmítalo totální invazi do Grónska jako nepravděpodobnou, Trumpova prohlášení v alianci stále více přiživují obavy – a vzdor.
„Plně podporujeme Dánsko, a to i v souvislosti s jeho obavami,“ uvedl vysoce postavený diplomat NATO, který si přál zůstat v anonymitě, aby mohl svobodně hovořit.
Jiní tvrdí, že prohlášení měla povzbudit spojence k posílení jejich obranných schopností v Arktidě, což by mohlo uklidnit i Trumpa.
„K posílení přítomnosti aliance v okolí Grónska a řešení bezpečnostních obav USA jsou zapotřebí kreativní nápady,“ uvedl druhý vysoce postavený diplomat NATO. Poznamenal, že organizace by mohla do regionu vyslat více vojenské techniky, jak to udělala loni v Baltském moři a na východním křídle NATO.
„Pokud hlava státu spojence řekne, že v části aliančního území jsou ‚ruské a čínské lodě všude‘, pak by se to mělo brát velmi vážně,“ dodali.
Trumpova nejnovější hrozba však představuje pro NATO existenční výzvu, uvedl Ed Arnold, vedoucí pracovník Královského institutu spojených služeb, protože v rámci aliance neexistuje precedent pro přímý útok jedné země na druhou od jejího založení v roce 1949.
V nejhorším případě – vojenské intervence USA – by Dánsko mohlo jednostranně svolat spojence k jednání o hrozbách pro svou bezpečnost, uvedl, ale pak by nemohlo jednat, protože Washington by zablokoval vojenskou reakci.
To by „téměř jistě (…) znamenalo konec NATO, jak ho známe,“ řekl Arnold.
Arnold vysvětlil, že v Arktidě došlo ke zvýšené aktivitě Ruska a Číny, což v pondělí v rozhovoru pro Deutschlandfunk potvrdil i německý ministr zahraničí Johann Wadephul.
„Trump správně poukázal na to, že zájem Číny a Ruska o tento region se zvýšil,“ řekl Wadephul. „To ovlivňuje naše bezpečnostní zájmy. Jsme samozřejmě připraveni tyto otázky s USA projednat.“
Oznámil, že situaci brzy projedná s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, a zároveň zdůraznil důležitost respektování územní celistvosti Grónska.
Francouzský poslanec Evropského parlamentu za sociální demokraty Raphael Glucksmann navrhl, aby EU zřídila „stálou evropskou vojenskou základnu v Grónsku“, což by podle něj „vyslalo Trumpovi signál odhodlání a umožnilo by nám vyvrátit americký argument o naší neschopnosti zaručit bezpečnost Grónska“.
Konec překladu
